Máte pocit, že šlehání pomlázkou a polévání vodou jsou podivné, či dokonce barbarské velikonoční taškařice? Možná vám po představení následujících tradic zakořeněných v jiných zemích budou připadat ty naše, středoevropské, poměrně fádní…
1) Guatemala
Ve španělsky mluvících zemí se během „svatého týdne“ (Semana Santa) pořádají především dlouhá procesí, jimž vévodí věřící v tunikách a špičatých, až hrozivě působících kápích. V Guatemale to celé povýšili na údajně nejkrásnější a největší velikonoční slavnost světa díky tzv. alfombras. Dlážděné ulice města Antigua se totiž pokryjí dočasnými pestrobarevnými „koberci“ se vzory vytvořenými z pilin, písku, květin a borovicového jehličí. Dosahují délky stovek metrů a jejich příprava zabere až týdny. Právě po nich pak kráčí pozoruhodná procesí.
2) Bermuda
Barvami to hýří i na hlavním bermudském ostrově, ale tentokrát ve vzduchu. Na Velký pátek (Good Friday) se místní předhánějí v tom, kdo vlastnoručně vytvoří největšího nebo nejzajímavějšího papírového draka, kterého pak provětrá na některé z pláží (nejhezčí podívaná se údajně naskýtá na Horseshoe Bay Beach). Za vznikem hravé tradice snad stojí učitel britské armády, který se v nedělní škole pokoušel dětem názorně vysvětlit Kristovo nanebevstoupení. Během sledování draků se pojídá treska a bochánky s motivem kříže (cross buns). Tradice se dostala i na bermudské poštovní známky.
3) Řecko
Barvami se naopak šetří v Řecku, kde berou velikonoční svátky vážně. Vajíčka tu barví jedinou barvou – červenou, symbolizující Kristovu krev. Na ostrově Spetses odpalují o půlnoci před Zmrtvýchvstáním Páně (Velikonoční neděle) ze všech kostelů ohňostroje. Opravdu zvláštní tradici však vyznávají na Korfu: o Bílé sobotě tu místní s úderem jedenácté hodiny vyhazují z oken a balkonů hrnce či jiné nádoby. Buď chtějí řinčením připomenout zemětřesení po Kristově zmrtvýchvstání, nebo se zbavují starých věcí před příchodem jara a nového cyklu.
4) Itálie
Rachot zní i ulicemi Florencie, kde je Velikonoční neděle ve znamení tradice zvané Scoppio del Carro. Pár volů ozdobených girlandami táhne za doprovodu bubeníků a vlajkonošů třípatrový vůz ke katedrále. Tam během mše arcibiskup vyšle k vozu po zápalné šňůře raketku ve tvaru holubice, která zažehne nálož ve voze a spustí ohňostroj. V sicilském městě San Biago Platani zase ulice zdobí „chlebové oblouky“ (Archi di Pasqua) – propracované brány z přírodních materiálů, jako je chléb, rákos, obilí apod.
5) Francie
Asi nikoho nepřekvapí, že Francouzi se ubírají především gastronomickým směrem. Na Velikonoční pondělí se obyvatelé městečka Bessières od roku 1973 scházejí na hlavním náměstí, kde se před jejich očima na pánvi o průměru čtyři metry připravuje největší vaječná omeleta světa. Spotřebuje se na ni až patnáct tisíc vajec. Tradice se snad odvíjí od historky o tom, jak si Napoleon při průjezdu oblastí natolik pochutnal na omeletě, že se na druhý den vrátil s celým vojskem, které chtěl vaječnou pochoutkou nasytit.
6) Norsko
Seveřané pro změnu nezapřou temnější náturu. Zatímco ve Finsku a Švédsku byste si o Velikonocích připadali jako o Halloweenu, protože tu po ulicích chodí koledovat děti v čarodějnických kostýmech, v Norsku se bezostyšně věnují vraždám. Odjedou na své venkovské chaty a oddávají se sledování nebo četbě detektivek a kriminálek. Zvyk zvaný Påskekrim sahá do roku 1923, kdy jeden nakladatel otiskl v novinách reklamu na krimiromán, která působila jako líčení skutečného případu.
7) Filipíny
Ze všech nejdál zacházejí oddaní katolíci z Filipín, kde se někteří z nich nechávají ve městě San Fernando (konkrétně ve čtvrti San Pedro Cutud) o Velkém pátku bičovat a ukřižovat, aby tak napodobili Ježíšův osud. Vede je k tomu snaha o očištění od hříchů, splnění slibu nebo vyjádření vděčnosti. Ačkoli to byli evropští (španělští) mniši, kdo koncem 16. století s myšlenkou pokání za hříchy na souostroví přišel, dnes se od sebemrskačských praktik katolická církev distancuje a odrazuje od nich. Zatím očividně neúspěšně…
