Pokud se zúčastníte bohoslužby v malém římskokatolickém kostele zasvěceném Panně Marii v obci Liesertal severně od Gmündu, budete možná svědky nebývalých událostí. Třeba takové, že kněz musí přerušit kázání, protože středem kostela projíždí traktor.
Rozdělený kostel neboli Geteilte Kirche am Kreuzbichl je rozdělený mezi dvě silnice, která tudy vede. Na jedné straně cesty je kruchta a na druhé dvoupatrové galerie, kde mohou návštěvníci kostela sedět a poslouchat kázání z kněžiště přes ulici.
Boží muka na cestě
Na místě kostela stávala kdysi kaplička zvaná Kreuz am Bichl. Boží muka neboli Marterl jsou v celém Bavorsku velmi rozšířená. Poskytovala totiž cestujícím místo k zastavení a k modlitbě. Tato stála přímo na cestě z Benátek do Salzburgu, tedy na důležité obchodní stezce. Gmünd byl přitom příhodnou zastávkou před cestou vedoucí přes nebezpečné horské průsmyky.
Procházeli tudy prý také odsouzení lidé na popraviště, kteří se u svatyně zastavovali a pronášeli své poslední modlitby.
Místo pro lidi
V roce 1754 byla boží muka nahrazena kaplí. Protože ale mezi silnicí a svahem nebylo mnoho místa, byla asi dva metry nad silnicí postavena kaple se svatostánkem a věřící se shromažďovali na ulici před kostelem.
Místnímu faráři bylo ale líto poutníků, kteří často stáli v dešti, a nechal postavit dvoupatrovou stavbu na protější straně silnice. Do budovy byly umístěny židle a lavice, aby lidé mohli poslouchat faráře ve vedlejší budově na druhé straně silnice. Bohoslužby se tedy konaly ve dvou budovách, s tím že v jedné stál kněz a ve druhé věřící.
Jelikož silnice byla až do roku 1905 velmi frekventovaná, kázání musela být často přerušována. Dnes je cesta soukromá, ale i tak se občas stane, že přímo uprostřed kázání vjede do kostela traktor.
Pokažený Michelangelo
Kromě velmi neobvyklého členění má tento kostel ještě jednu zvláštnost. Původní freska ve svatyni byla založena na kresbě samotného Michelangela. Italský malíř předal návrh jednomu ze svých tovaryšů Orcielu dela Volterrovi, který obraz přivezl do Gmündu a vystavil ho jako fresku v obrazárně. Počasí se ale na fresce značně podepsalo a tak jej roku 1861 rakouský malíř Josef Messner přemaloval olejem, aby ho „oživil“. Freska byla od té doby několikrát přemalována. Roku 1944 byla freska upravena do podoby tak, aby co nejvíce odpovídala svému originálu.
Nesmrtelné srdce kostela
Další zajímavostí v kostele je nádoba na svěcenou vodu ve tvaru srdce a nápis nad svatostánkem, ve kterém je římskými číslicemi ukryt letopočet výstavby protější části kostela. Nápis zní: „Jeho krví jsme byli ospravedlněni“. Přičtete-li k němu římské číslice malované červeně, dostanete rok 1784. V klenbě kaple je malá kresba, která odkazuje k roku 1443, tedy letopočtu, kdy byla postavena původní boží muka.
