Za historií těstovin: Přivezl je do Itálie Marco Polo z Číny, nebo vznikly jinde?
Italové vyrobí ročně nejvíce těstovin na světě a také jich nejvíce spořádají. Jen těžko si proto představit, že by kolébkou tohoto oblíbeného jídla mohla být jiná země než právě Itálie. Přesto o původu těstovin neexistuje mezi historiky shoda.
V roce 2002 objevili archeologové v Číně misku nudlí starou víc než 4 tisíce let. Začalo se tedy předpokládat, že těstoviny přivezl do Itálie až Marco Polo, který se ze svých cest vrátil na konci 13. století.
Jenže recepty na těstoviny, jak připomíná web Géo, se našly také v babylonské kuchařce z doby kolem roku 1700 př. n. l. A navíc si na těstovinách pochutnávali také staří Řekové, Římané i Arabové – tedy o několik století dříve, než je vůbec mohl Marco Polo ze svých cest přivézt.
Pěstování pšenice začalo v Mezopotámii už kolem roku 8000 př. n. l. A právě tam lidé později připravovali něco, co nazývali „risnatu“, které bychom dnes mohli nazvat těstovinami. Šlo o jednoduchou směs pšeničné mouky a vody, kterou strouhali nebo drobili do vroucí tekutiny, nejčastěji do vody.
Aristofanés i Cicero
Další zmínky o těstovinách na evropském kontinentu pocházejí ze 4. století př. n. l. Už Aristofanés, podle Unione italiana food, ve svých textech mluví o „leganu“ – těstu z vody a mouky, které se vyválelo a nakrájelo na proužky. Stejný recept si pak oblíbili i Římané v době Cicerona, tedy v 1. století př. n. l., který píše o „laganu“, jakýchsi plátech těsta, zřejmě předchůdcích dnešních tagliatelle.
Další etapou vývoje tohoto pokrmu pak bylo jeho sušení a získání typického tvaru. Byly to nejspíš kočovné národy z Arabského poloostrova a severní Afriky, žijící v suchých pouštích a s minimálním přístupem k vodě, kdo přišel na to, jak těstoviny sušit, aby je mohli uchovávat déle.
Rychleschnoucí trubičky
Právě oni vymysleli těstoviny ve tvaru dutých trubiček, které díky tomu prosychaly rychleji. Už v 11. století se objevují zmínky o pokrmu zvaném „rista“ – něco jako makaróny smíchané s čočkou. Techniku sušení těstovin pak přinesli Arabové do sicilského Palerma mezi 9. a 11. stoletím.
V dnešní době mají těstoviny nepřeberné množství tvarů. Mezi ty nejznámější pak samozřejmě patří špagety. Jejich název pochází z italského slova spaghetto, což v doslovném překladu znamená „tenký provázek“.
Češi na 17. místě
Název „spaghetti“ se poprvé objevil až v záznamech v roce 1874, což podle Britanniky naznačuje, že špagety možná zůstávaly dlouho jen regionální specialitou až do období po sjednocení Itálie. Zprvu se špagety konzumovaly hlavně s máslem a sýrem. Přestože rajčata přišla do Itálie díky Kolumbově výměně už dříve, do běžné kuchyně se ve větší míře dostala teprve v 19. století.
Ať už těstoviny vznikly kdekoli, dnes je jejich největším producentem i konzumentem právě Itálie. Ročně jich vyrobí 3,9 milionů tun. Pro srovnání – v Česku je to 70 tisíc tun. Italové pak zkonzumují 23,3 kilogramů těstovin na osobu za rok. Na druhém místě jsou podle dat International Pasta Organisation Tunisané se 17 kilogramy, dále Venezuelané s 13,6 kilogramy, Řekové s 12,2 kilogramy a Peruánci s 9,9 kilogramy. Češi se v celosvětovém žebříčku umístili na 17. místě s 6,4 kilogramy.
