Když se místo pacientů stěhují do nemocnice nájemníci. Švýcaři vsadili na odvážný tah
Působí trochu jako zaoceánský parník a vystavěna byla už v roce 1967. Když ovšem impozantní budova nemocnice Felix-Platter ve švýcarské Basileji přestala vyhovovat svému účelu, začalo se okamžitě řešit, co s ní. Zbourat, nebo přestavět? Plán úřadů byl jasný, ale na odpor se mu postavili místní architekti.
Budova staré nemocnice Felix-Platter v Basileji, která se vyznačuje architekturou typickou pro poválečný modernismus, zejména fasádou strukturovanou z prefabrikovaných betonových prvků, přestala v novém tisíciletí splňovat současné požadavky na nemocniční zařízení. Úřady rozhodly o výstavbě nového, moderního komplexu a po jeho dokončení začaly řešit, co se starou budovou. Jako nejjednodušší řešení se nabízelo zbourání.
Město ovšem nepočítalo s odporem architektů a organizací na ochranu památek, kteří se proti tomuto rozhodnutí odvolali. Nakonec byla v roce 2016 bývalá nemocnice zařazena pod památkovou ochranu, přičemž odpůrci jejího zbourání souhlasili s tím, že přístavby nahradí nové budovy. Ta hlavní, o délce 100 metrů a výšce 35 metrů, však měla zůstat vizuálně zachována.
Sto třicet nových bytů
Nemocnice byla následně přestavěna na komplex se 130 byty – od malometrážních až po velké mezonetové jednotky. V budově nechybí ani herna pro děti, obchody, společenské prostory nebo bistro, které se nacházejí okolo dvoupodlažního foyer.
Přestavby nemocnice v bytový komplex se ujalo architektonické studio Müller Sigrist Architekten, které má v portfoliu celou řadu dalších oceňovaných projektů, a to zejména v Curychu. Ať už jde o víceúčelový obytný a komerční blok Kalkbreite, který propojuje bytovou výstavbu s fungující tramvajovou vozovnou, nebo kolaborativní projekt pro bytové družstvo Mehr als Wohnen (Více než bydlení), jenž představuje ambiciózní transformaci areálu bývalé betonárny v inkluzivní městskou čtvrť.
„Curych klade důraz na kvalitní a udržitelný urbanismus. Aktivně vyvažuje různé potřeby obyvatel, aniž ohrožuje historický charakter města, podporuje zahušťování zástavby, využívání nevyužitých ploch, například bývalých nádraží, a optimalizaci současných rezidenčních zón. Také se významně angažuje v družstevním bydlení a vytváří družstevní projekty s ekologicky i energeticky úsporným konceptem,“ říká Marcela Steinbachová, zakladatelka a ředitelka spolku Kruh, který na téma dostupného bydlení v Evropě organizuje cyklus přednášek.
V jeho rámci vystoupí ve čtvrtek 7. května v kině Světozor právě zakladatel studia Müller Sigrist Architekten, Pascal Müller, jehož ateliér si zakládá na chytré multifunkčnosti navrhovaných budov a otevřenosti vůči komunitě, pro kterou jsou určeny. Přednáška bude v angličtině.
