Vyhlášený dezert bledska kremšnita u Bledského jezera

Vyhlášený dezert bledska kremšnita u Bledského jezera Zdroj: Iva Klimešová

Nabídka lokálních produktů v horské oblasti Velika Planina
Typické pokrmy horských oblastí: ajdovi žganci, kislo mleko a sýry
Grilované sardinky s česnekovým olivovým olejem a citrónovou šťávou
Slovinsko se pyšní hned třemi vinařskými regiony
Tradiční štruklji ve sladkých variantách
8 Fotogalerie

Potica i obara: Slovinsko vás neokouzlí jen nádhernou přírodou, ale i dokonalým kulinářským zážitkem

Iva Klimešová

Slovinská kuchyně vás překvapí svou rozmanitostí a pestrou nabídkou jídel ovlivněných národními kuchyněmi sousedních států. Jejich propojením vzniklo nespočet výtečných pokrmů navozujících dokonalý kulinářský zážitek.

Ve slovinské gastronomii se odráží také jedinečná poloha země, kde se snoubí Alpy, středomořská a krasová oblast. Území Slovinska si můžeme pomyslně rozdělit celkem do 24 gastro regionů a tří hlavních vinařských oblastí. Mezi nejvíce používané suroviny patří pohanka, která je hojně zastoupena ve slaných i sladkých pokrmech, brambory, houby, mléko a mléčné výrobky, různé druhy masa a ryb. Tradiční pokrmy nebo místní vína můžete okoštovat v místních gostilnách.

Své si chrání

Slovinská kuchyně je v poslední době spojována s pojmem „slow food“, gastronomickým konceptem původem z Itálie. Propaguje klidný a pomalý životní styl, zachování tradičních gastronomických a kulturních zvyků, používání místních produktů a domácích odrůd plodin. Prostě protipól rychlého stravování – fast foodu.

Se slovinskou kuchyní je spjat i pojem „chráněné označení původu“. Toto označení nesou zemědělské výrobky nebo potraviny typické pro určité místo či region, jejichž kvalita a charakteristika jsou dány zvláštním zeměpisným prostředím nebo postupem výroby či zpracování. Mezi takové produkty ve Slovinsku patří například uzenářské výrobky, jako je kranjska klobasa, kraški pršut nebo prekmurska šunka. Ochrannou známku nese mimo jiné i slovinský med, v jehož produkci Slovinci vynikají. Skoro v každé vesnici můžete obdivovat krásně barevné dřevěné úly odrážející lidovou kulturu.

Pro Čechy knedlíčky

My naše putování za místními specialitami zahájili v centrální oblasti kolem Lublaně. Ze všeho nejdříve jsme ochutnali různé varianty štruklí – slovinsky štruklji. Jsou to plněné knedlíčky či závin, který obsahuje různé náplně. Objevují se ve slané i sladké variantě. Mezi typické slané příchutě patří náplň ze slaného tvarohu, tzv. sirovi štruklji. Výborné jsou i sladké varianty, a to hlavně s ořechovou náplní, sladkým tvarohem s rozinkami nebo makové. Hodí se spíše na snídani, ale slané varianty se často servírují v podobě přílohy k hlavnímu jídlu. Štruklji snad všech chutí najdete v podniku Moji štruklji Slovenije v centru hlavního města. Nás osobně nejvíce uchvátila sladká varianta s ořechy. Hned naproti tomuto bistru můžete každý pátek od jara do podzimu zažít gastro festival Odprta kuhna. Pod širým nebem tu vznikne nespočet gastro stánků, a vy tak můžete ochutnat to nejlepší ze slovinské, ale i z mezinárodní kuchyně.

Určitou povinností je ochutnat i vyhlášený moučník potica. Ta tvarem připomíná nejčastěji naši bábovku, ale najdete ji i v podobě klasického závinu. Těsto je zavinuté třikrát až čtyřikrát, hojně plněné, nejčastěji ořechovou nádivkou. Setkat se můžete ovšem i s estragonovou variantou. Potica nesmí chybět na žádné sváteční tabuli, podává se hlavně během Velikonoc, Vánoc, na svatbách a rodinných oslavách. Bez problému ji koupíte třeba i v supermarketu. Ochutnáváme ještě vyhlášenou kranjskou klobásu a vyrážíme do horské oblasti Velika Planina.

Pro horské oblasti obecně jsou typickými pokrmy obara a ajdovi žganci. Obara je vydatný hovězí vývar s kořenovou zeleninou. Podává se většinou právě se žganci, které si sypete do polévky. Ajdovi žganci se připravují z pohankové mouky (ajdova moka), konzistencí jsou podobné škubánkům a sypou se škvarky. V horských pastýřských chatkách nezapomeňte ochutnat i fermentovaný mléčný produkt kislo mleko.

Východ země

Posouváme se dále na východ, do oblasti Prekmurje, která je rovinatá a hojně zemědělsky využívaná. Není divu, že tu najdete třeba i nejstarší vinnou révu na světě, starou přes 400 let. Každý podzim se na její počest koná festival Stara trta, který je současně i sklizní tohoto nejstaršího keře vinné révy. Východní Slovinsko je výrazně ovlivněno národní kuchyní svého souseda, Maďarska. Potvrzuje to i fakt, že typickým pokrmem regionu je guláš zvaný bograč. Ten se tradičně vaří ze tří druhů masa a zcela bez vody, všechnu potřebnou tekutinu má pustit cibule a maso. Brambory se vaří zvlášť a přidávají se do bograče až nakonec. Veliké oblibě se v regionu těší i pokrm bujta repa, jehož název byl odvozen od slova „bujiti“, což v prekmurském nářečí znamená „zabít“, protože byl připravován hlavně u příležitosti zabijaček. Tučné kusy vepřového masa se dusí spolu s fermentovanou nastrouhanou vodnicí, přidává se proso a koření. Maďarská kuchyně zde zanechala i další stopu, zvanou dödoli. Dödoli si můžeme připodobnit ke kulatým bramborovým škubánkům, které se podávají buďto jako samostatný pokrm, přelitý smetanou s lehce osmaženou cibulkou, nebo jako příloha ke slaným pokrmům.

Slovinská kuchyně využívá krom již dříve zmiňované pohanky hojně i dýňová semínka, a hlavně dýňový olej. Právě ten prekmurský patří mezi další produkty nesoucí chráněné označení původu. Návštěvu Prekmurje zakončíme vynikající sladkou tečkou. Prekmurska gibanica je dezert složený z několika střídajících se vrstev máku, jablek, tvarohu a vlašských ořechů. Odráží tak zemědělskou rozmanitost daného regionu. Těší se veliké popularitě a vysloužila si status slovinské národní speciality. Můžete si ji tak dopřát prakticky kdekoliv po celé zemi.

Při obdivování krás údolí řeky Soče a oblasti kolem města Tolmin stojí za to zajet si do nedaleké gostilny Hiša Polonka a ochutnat místní vyhlášené speciality. Frika je tradiční omeleta z brambor a sýra. Pokrm má kořeny v Itálii stejně jako jeho název odvozený z italského slova pro smažený sýr. Typický sýr regionu s ochrannou známkou je Tolminski sir, skvěle se doplňuje s místním vínem Malvazija. Vaše chuťové buňky zaplesají při ochutnávce sladkých knedlíčků s ořechovou náplní a rozinkami, přelité rozpuštěným máslem. Tuto symfonii chutí hledejte v jídelním lístku pod názvem kobariški štruklji.

Vliv Itálie

Silný vliv italské kuchyně pocítíte hlavně při toulkách po přímořské oblasti Slovinska. V úzkých uličkách Piranu jistě neodoláte vůni čerstvých mořských plodů a ryb. Zajděte si třeba do bistra se samoobslužným okénkem Fritolin pri Cantini. Jejich kalamáry na grilu nebo sardinky vás zaručeně nadchnou.

Pokud nejste zrovna příznivci mořských plodů, zkuste tradiční přímořskou polévku. Jota je vydatná polévka, která se vaří z kysaného zelí, brambor a fazolí. Někdy se do ní přidává i pokrájená klobása pro zvýraznění chuti. Ve Slovinském přímoří se často setkáte i s frtaljou, omeletou plnou jarních bylin. Je to obdoba italské fritaty, ale je lehčí a svěžejší. Připravuje se s různými bylinkami a jarními plodinami, může se přidat i sušená šunka pršut. V malé vesničce Nova Vas, kousek od Piranu, se každý rok v červenci pořádají takzvané slavnosti vína a česneku. Jedinečná kulinářská akce, při které vám obyvatelé vesničky otevřou své domky a pohostí vás tradičními domácími specialitami, včetně místních vín.

Kremšnita musí být!

Poslední dny ve Slovinsku trávíme v oblasti kolem Bledského jezera. Na věhlasný dezert bledska kremšnita se sem sjíždějí i lidé z okolí. Ve Slovinsku se setkáte s více variantami kremšnity, ale právě ta bledská je proslulá široko daleko a uchovává si tradici již desítky let. Jedná se o nadýchaný řez z tenkého listového těsta, na kterém je vrstva hebkého vanilkového krému, pokrytá vrstvou sněhobílé šlehačky a završená další tenkou vrstvou křupavého listového těsta, které je zasněžené moučkovým cukrem. Bledska kremšnita musí být nakrájená přesně na kostičky o velikosti 7x7 cm. Nezapomenutelná exploze chutí, díky které se budete chtít do Slovinska jistě vracet!

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii: