Na konci 19. století bylo největším státním útvarem světa Britské impérium. Mateřská země, Spojené království Velké Británie a Irska, spolu s množstvím kolonií na všech kontinentech vytvořila obrovskou říši s největším počtem obyvatel, kterou se podařilo podřídit jediné vládě. Britské impérium po sobě zanechalo například globální rozšíření anglického jazyka, křesťanství či typických sportů.
Britské impérium se od roku 1931 začalo označovat Britské společenství národů. Toto politické seskupení se v roce 1947 stalo Společenstvím národů (Commonwealth of Nations), pro něž se i v češtině často používá název Commonwealth. Tvoří volné sdružení Velké Británie a jejích bývalých držav. Formální hlavou je britský panovník, v současnosti Karel III., který je respektován též jako hlava státu v 15 zemích, označovaných Společenské království (Commonwealth Realm).
Po druhé světové válce začal celosvětový proces dekolonizace, a tím i hrozba rozpadu Commonwealthu. Do 60. let 20. století získala samostatnost většina bývalých britských kolonií, avšak vzniklé samostatné země většinou zůstaly členy Společenství i nadále. Prvním zásadním milníkem při cestě k modernímu Commonwealthu bylo vyhlášení nezávislosti Indie roku 1947, která se chtěla stát republikou a vyjádřila své přání zůstat členem Commonwealthu. Což ale dosavadní princip, že členskou zemí může být pouze ta, jež je s Británií v personální unii, vylučovalo. Proto setkání předsedů vlád zemí Commonwealthu v roce 1949 přijalo Londýnskou deklaraci, která stanovila, že členskými zeměmi mohou být i republiky, přičemž všechny členské státy budou uznávat britského panovníka jako hlavu Společenství.
Dnes je členem Commonwealthu 56 samostatných zemí. V Evropě Velká Británie (R = stát Společenského království), Kypr a Malta, v Asii Bangladéš, Brunej, Indie, Malajsie, Maledivy, Pákistán, Singapur a Šrí Lanka, v Severní a Střední Americe Antigua a Barbuda (R), Bahamy (R), Barbados (R), Belize (R), Dominika, Grenada (R), Jamajka (R), Kanada (R), Sv. Lucie (R), Sv. Kryštof a Nevis (R), Sv. Vincenc a Grenadiny (R) a Trinidad a Tobago), v Jižní Americe pouze Guyana, v Austrálii a Oceánii Austrálie (R), Fidži, Kiribati, Nauru, Nový Zéland (R), Papua-Nová Guinea (R), Samoa, Šalomounovy ostrovy (R), Tonga, Tuvalu (R) a Vanuatu a nejvíce v Africe (21: Botswana, Gabon, Gambie, Ghana, Jižní Afrika, Kamerun, Keňa, Lesotho, Malawi, Mauricius, Mosambik, Namibie, Nigérie, Rwanda, Seychely, Sierra Leone, Tanzanie, Togo, Uganda, Svazijsko a Zambie).
Nepřímými členy Commonwealthu jsou i dosavadní korunní kolonie Velké Británie, závislá území Austrálie a N. Zélandu, status přidruženého členství mají Cookovy ostrovy a Niue. Složení Commonwealthu se mění. Některé země své členství přechodně přerušily: Pákistán (1972–89), Fidži (1987–97) a Jižní Afrika (1961–94), Gambie ze Společenství vystoupila roku 2013 a znovu byla přijata v únoru 2018, Maledivy je opustily v roce 2016, zpět byly přijaty o čtyři roky později. Členství bylo přechodně suspendováno Fidži (2000–01) a po vojenském převratu v letech 2006–14, Pákistánu (1999–04, 2007–08), Nigérii (1995–99) a Zimbabwe (od roku 2002 do vystoupení v roce 2003). Důvodem bylo svržení demokraticky nastolené vlády, což je porušení jedné ze základních podmínek členství. Společenství opustily i další země: Irsko (1949) a Gambie (2013).
Některá bývalá britská území se po vyhlášení samostatnosti (USA, Myanma, Egypt, Palestina, Irák a Jordánsko) nestala součástí Commonwealthu. Naopak členy jsou Mosambik, Rwanda a Gabon, které britskou kolonií nebyly.
Dnes v celém Společenství žije přes dvě miliardy obyvatel. Vlajku Společenství z roku 1976 tvoří zlatý glóbus na modrém podkladě obklopený 34 zlatými paprsky ve tvaru písmene C (Commonwealth). Hlavním úřadem je Sekretariát Commonwealthu v Londýně (založ. r. 1965). Prvním generálním tajemníkem byl zvolen Kanaďan Arnold Smith, od roku 2016 sekretariátu předsedá jakožto první žena Patricia Scotland z Dominiky. Cílem sekretariátu je usnadnit spolupráci členských států a zajistit jim poradenský servis a různé formy pomoci, např. při budování demokratických institucí, v orientaci v ústavních a právních otázkách či při zajištění průběhu nezávislých voleb.
Commonwealthje nejstarší mezinárodní organizací. Její jedinečnost spočívá v neporušené historické kontinuitě i ve vzájemné loajalitě a solidaritě členů. Společenství nebylo vytvořeno podle předem daného plánu, jako např. OSN. Členství Commonwealthu stojí na sounáležitosti států, které pojí vzájemné přirozené a dlouhodobé pouto.
V Deklaraci základních principů, přijaté roku 1971 v Singapuru, je kladen důraz na lidská práva a na rasovou a ekonomickou rovnoprávnost členů Společenství. V tomto etickém a morálním kodexu je zakotveno rozšiřování porozumění mezi národy, pomoc při potírání diskriminace založené na lidské rase, barvě pleti, náboženství a dále udržování a posilování osobní svobody i podpora míru mezi národy.
