Kašmír, ilustrační foto

Kašmír, ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Dívčí ruce zdobené hennou během svatebního veselí
Jana Křížová
3
Fotogalerie

Kašmír očima Češky: Lidé jsou zde tolerantní, usměvaví a s neustále dobrou náladou

Do Indie se poprvé vydala v roce 2012 jako klasický batůžkář. Tato obrovská a pestrá země byla vždycky jejím snem, a protože se sem chtěla začít vracet jako průvodkyně, bylo třeba zemi dokonale poznat. A to se Janě Křížové podařilo od prvního dne…

Co vás do Indie přivedlo?

Poznávací zájezdy po celém světě jezdím už dvacet let, ale Indie pro mě byla skutečně velkou výzvou. Všechny plány se sice splnily do puntíku, ale úplně jinak, než jsem si představovala. Hned první den v Indii jsem totiž potkala svého dnešního partnera. Slovo dalo slovo, a zanedlouho už jsem mířila na první dva měsíce do Kašmíru.

Čím se tam zabýváte dneska?

Stále jezdím s českými skupinami po celém světě na poznávací zájezdy, ale Indie, Kašmír a Ladák se staly mou specializací. S přítelem máme také cestovní kancelář Exotic India Tourism a pořádáme zájezdy na míru po celé zemi pro skupiny i jednotlivce. Tak jsme se vlastně i před lety poznali a od začátku spolu pracujeme ve stejném oboru, kdy já skupiny provádím a on zařizuje všechno ostatní.

Jak se liší mentalita místních od té naší?

Kašmír a všeobecně Indie jsou úplně jiný vesmír. Už jsem v této zemi byla skoro třicetkrát a pořád a každý den mě něco překvapuje a udivuje. Kašmířané jsou všeobecně velmi srdeční a přátelští lidé a od mé první návštěvy mě přijali mezi sebe. I přesto, že je život v Kašmíru složitý, lidé jsou stále usměvaví, velmi pohostinní a rozdali by vám to poslední. Přes všechno pozitivní vám ale občas zůstává rozum stát, jak se řada věcí a situací v této zemi řeší. Ale i tady platí univerzální formule, která vysvětluje úplně všechno: „That‘s India – to je prostě Indie.“ A nemá smysl se tím dále zaobírat.

Čím se liší životní styl místních od našeho?

Kašmířané jsou velmi konzervativní lidé, kteří po celé generace žijí vlastně stále stejně. Většinu života prožijí v blízkosti svého domova, hlavně ženy, které se klasicky starají o domácnost, ani moc nevycházejí. V zimě údolí zapadne sněhem, všechno se zastaví a utichne. V létě jsou tu běžné různé uzavírky a zákazy vycházení ze strany indické vlády, když se někde něco semele. I výpadky elektřiny jsou tu na denním pořádku. Většinu dne tak po příchodu z práce nebo školy prosedí Kašmířané v rodinném kruhu, zpravidla v kuchyni, kde do večeře jsou všichni pospolu, povídají si, učí se, sledují televizi.

Dívčí ruce zdobené hennou během svatebního veselíDívčí ruce zdobené hennou během svatebního veselí|Jana Křížová

Co vás nejvíc překvapilo, ať už příjemně, nebo nepříjemně?

Překvapil mě Kašmír jako takový. Pokud o něm něco víte, často se o něm mluví jako o nebezpečné zemi, plné teroristických skupin bojujících proti Indii, zemi, kde je neustálý neklid. Pak sem ale přiletíte, centrum města je plné turistů (hlavně indických), v zahradách to kvete, restaurace jsou plné a všichni se na vás smějí a jsou milí. Dle mughalských císařů je Kašmír indický ráj a já s nimi souhlasím. Problémy tu samozřejmě jsou, ty nikam nezmizely, ale vy jako turista se s nimi prakticky nepotkáte.

Je něco, s čím jste se tam dodnes nesmířila?

Ano, jste tu pod neustálým dohledem. Jednak ze strany indické armády, která utlačuje místní obyvatelstvo už desítky let, a vy musíte neustále projíždět všemožnými kontrolami a checkpointy. Zároveň jste tu i pod neustálým dohledem vašich sousedů a blízkého okolí. Mě jako Evropanky se to v podstatě netýká, ale každá rodina tady má svůj sociální kredit a běda, kdyby sousedka zahlédla něco nepatřičného. Hned by vám to mohlo uškodit, pokud chcete třeba provdat svoji dceru.

Chybí vám v Kašmíru něco z domoviny?

Vzhledem k tomu, že jsem neustále na cestách, tak mi stále něco chybí, ale jsem zvyklá se přizpůsobovat. Když jsem ale delší dobu v Kašmíru, chybí mi pár věcí opravdu základních. V kašmírských domech například nejsou židle a stůl, jíte neustále na zemi a rukama, a to já tedy opravdu nemusím. Za chvíli už nevím, jak si mám sednout, rýži mám ve výstřihu, hrůza. Když potřebuji pracovat na počítači, potýkám se se stejným problémem, buď musím sedět v posteli, nebo na koberci. Chybí mi pořádná sprcha, voda tady moc silně neteče a musíte si ji napouštět do kbelíku. Občas bych si tu taky ráda dala české pivo v hospodě, ale bohužel. 

Co naopak vnímáte jako lepší než u nás?

Určitě je to mentalita místních lidí. Přes všechny těžkosti jsou neustále milí, usměvaví a s dobrou náladou. Zároveň jsou velmi tolerantní, za což může i jejich súfijská víra. Měla jsem možnost se potkat s několika jejich svatými muži, kteří neměli problém se mnou velmi mile diskutovat o náboženství, ateismu a podobných tématech. A to zcela bez předsudků. Musím říct, že i pro mě jsou tato setkání vždy velmi obohacující.

Vědí místní o Česku? Jak reagují, když se zmíníte, odkud pocházíte?

Kašmířané všeobecně o České republice moc nevědí, přesto, že tu jezdí škodovky, nosí se boty značky Baťa a na hlavách má v zimě každý druhý zmijovku. Občas se někdo chytne na „Czechoslovakia“, ale často se musím smířit s tím, že jako moje místo původu bude muset stačit prostě jen „Evropa“.

Jaké jsou cestovatelské zvyklosti místních? Ať už do zahraničí, nebo v rámci vlastní země?

Začíná se to sice pomalu měnit, ale v minulosti málokterý Kašmířan opustil Kašmírské údolí. Pravdou je, že Kašmířané jsou vyhlášení obchodníci, které můžete potkat od Perského zálivu po Karibik, ale jsou to spíše jednotlivci, kteří pak živí celou širokou rodinu ve své domovině. Pokud si to místní můžou dovolit, utíkají na několik měsíců před ledovou zimou do hlavního města Dillí. V létě naopak rádi jezdí na pikniky do okolních hor, kde třeba i několik dní stanují a hodují. Ale jinak, jak už jsem psala výše, moc často svoje domovy neopouštějí.

Jakých pět míst byste ukázala své nejlepší kamarádce z Česka, která v Kašmíru ještě nebyla?

Určitě by to bylo hlavní město Šrínagar, které leží na jezerech, a velkou atrakcí je projížďka na tradiční loďce šikhára mezi nimi. Ráno bych ji vzala na plovoucí trhy, pak do starého města s krásnými svatyněmi a starou mešitou. Super je taky Gulmarg, kde i v létě můžete vyjet skoro do 4000 m kabinovou lanovkou, nebo Sonamarg a Naranag, nádherná místa v horách s jezery a vyhlídkami na majestátní Himálaj.

Jana KřížováJana Křížová|Jana Křížová

Vaše nejoblíbenější místo nebo zážitek?

Zážitků mám z Kašmíru skutečně mnoho. Všeobecně tu ráda jezdím do přírody. Nikdy nezapomenu na týdenní trek v horách, kdy jsme šlapali panenskou přírodou a vezli si všechny věci na ponících, včetně živých kuřat, která jsme vždycky večer vypustili, aby si běhala okolo stanu. Velmi intenzivním zážitkem byla i svatba sestry mého přítele, která trvala tři dny a účastnilo se jí na 600 hostů.

A vaše oblíbené místní jídlo?

Kašmírská kuchyně je opravdu skvělá, což mi často potvrzují i klienti, se kterými sem jezdím. Například jehněčí maso bych si v Evropě nikdy neobjednala, ale tady ho umějí tak skvěle připravit, že se ho nemůžete nabažit. Těžko se tak vybírá jeden nejoblíbenější pokrm, takže řeknu, že je to vazván, tedy hostina o mnoha chodech, která se pořádá při různých oslavách, a vlastně tam vždy dostanu všechny své oblíbené pokrmy najednou.

Kterých pět výrazů byste použila pro popis dané země a jejích obyvatel?

Paradise – Kašmír je skutečně indický ráj, s nádhernou přírodou.

Cuisine – skvělá kuchyně, masité i vegetariánské pokrmy.

Sufism – velmi mírumilovná a tolerantní odnož islámu.

Handycrafts – Kašmířané jsou skvělými obchodníky, kteří po celém světě prodávají místní typické produkty: kašmírové šály, koberce, šperky, papírmaš a mnoho dalšího.

Smile – optimistická povaha místních obyvatel, neustále se smějí a mají dobrou náladu.