Že nemáme v Česku poušť? Moravská Sahara vás přesvědčí o opaku
Oficiálně se jmenuje Váté písky u Bzence, ale jedinečnému biotopu, který se rozkládá mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz, neřekne většina lidí jinak než Moravská Sahara. Území je chráněné jako národní přírodní památka, a pokud si budete chtít na chvíli připadat jako na poušti, pak se sem rozhodně vydejte.
Váté písky představují 5,5 kilometru dlouhý pás bezlesých písčin, které lemují obě strany železniční tratě. Až třicetimetrové nánosy písku, které dodnes na mnohých místech vytvářejí skutečné duny, sem v době poledové navály větry. V 18. století se kvůli opakovaným písečným bouřím začalo lokalitě říkat právě Moravská Sahara.
Za současnou podobou tohoto území stojí nicméně ryze praktický důvod. V první polovině 19. století začal Jan Bedřich Bechtel coby nadlesní nového majitele bzeneckého panství, velkovévody Viléma II., neúrodný kraj postupně znovu zalesňovat. Zpustošené lesy osázel borovicemi, a dokonce dokázal vedle sazenic stromků pěstovat i brambory. Obnovit se mu podařilo na čtyři tisíce hektarů a další tisíce zkvalitnit.
Stavba železnice
Mluvíme ale také o době, kdy se přes tuto oblast začala stavět železnice, která v roce 1856 nakonec propojila Vídeň s Krakovem. Právě na území, kde mohly jiskry z parních lokomotiv zapálit okolní porost, se proto musely z obou stran tratě nechávat protipožární pásma. Obnažený písek byl k tomuto účelu ideální.
K Vátým pískům se dostanete buď přímo ze stanic Rohatec nebo Bzenec-Přívoz, případně si můžete naplánovat výlet až z Bzence. Odtud se můžete vydat po modré značce směrem na jih. Bude vás čekat příjemná chůze voňavým borovicovým lesem s minimálním převýšením. Cesta totiž prochází Ratíškovickou pahorkatinou, kde se budete pohybovat zhruba ve 200 metrech nad mořem.
Osypané břehy
Pokud byste si chtěli výlet prodloužit, zamiřte od Vátých písků dále na jih. Cestou minete i pískovnu, do níž je však vstup zakázán. Po zhruba čtyřech kilometrech se ocitnete u volně meandrujícího toku řeky Moravy, která se zde přírodně vine a vytváří fascinující strmé břehy.
Dostanete se tak k další přírodní památce, k Osypaným břehům. Jedna ze stěn na pravém břehu dokonce dosahuje výšky úctyhodných třinácti metrů. Pohled na tuto divokou část řeky je opravdu uchvacující. „Využijte vaší přítomnosti v chráněném území k pozorování přírody, ale počínejte si při tom tak, abyste dodržovali podmínky ochrany,“ hlásá na závěr zdejší tabule. Tak se toho držme.
