Do Spojených států přivedly Janka Paláta srdeční záležitosti. Po dvanácti letech už zemi zná dobře – jak ji porovnává s životem v rodné zemi?
Jak dlouho v zemi žijete a co vás tam původně přivedlo?
V USA žiju dvanáctým rokem a přivedla mňa sem láska.
Čím se tam zabýváte dneska?
Jako každý cizinec sem ze začátku vystřídal ledacos. Posledních devět let sem sa živil dřevem. Od restaurování přes nábytek až po výrobu speciálních přepravních beden na umění. Před třema rokama sme sa s rodinú přestěhovali z Brooklynu na sever do Saratogy Springs, kde sem eště nejaký čas dojížďal do NYC (New York City), ale byl to velký zápřah hlavně na rodinu, takže sem sa nakonec rozhodl rozdělit svůj čas mezi dvě srdcovky: design a výrobu longboardů z recyklovaného dřeva a pečení tradičních valašských frgálů, které tu prodávám na farmers marketoch a pop upoch.
Jak se liší mentalita místních od té naší?
Tych věcí je několik. NYC je planeta sama pro sebe a ta sa určitě nedá hodnotit v rámci zbytku USA či ani jejich východního pobřeží. Američané sa majú už hrozně dlúho moc dobře a z toho vyplývá taková zvláštní kombinace povrchnosti a naivity, co sa týče vnímání světa. Je naprosto normální, že sa s vama dajú do řeči cizí lidé na ulici či na baru, na kolik jich ale doopravdy zajímáte, je těžké hodnotit. Zároveň sú ale ochotní kdykoliv pomoct. Další věc, kerá hraje obrovskú roli v jejich mentalitě, ať už sa jim to chce, nebo nechce přiznat, je prostý fakt, že tu reálně dožívá celá generace, kerá sa narodila do rasově segregované společnosti. V tom je Amerika „jedinečná“, těžko sa sudí, a dodnes sa z toho snaží najít cestu ven. Americká kultura je též specifická z hlediska provázání každodenního života s byznysem. Od zdravotnictví přes školství, dopravu až po každodenní etiketu v rámci lidské interakce. Klasický kulturní clash, kdy sa sice s místníma možete bavit skoro o všem, ale ve chvíli, kdy sa potkáte s kýmkoliv z Evropy, si rozumíte okamžitě na mnohem bližší rovině. Amerika je též jedna velká armáda, většina lidí má či měla někoho z rodiny v armádě a ta národní hrdost je určitě na jiném levelu než u nás. Každopádně je to enom můj názor a nerad bych, aby to vyznělo zle. Vyjmenovávám viditelné rozdíly. Měl sem tu čest tu potkat hrozně moc skvělých a originálních lidí!
Čím se liší životní styl místních od našeho?
Jak už sem říkal výše, je to ten všudypřítomný byznys pohled. Sú též takoví hrozně poslušní v rámci práce i volného času. Sport je důležitý, běhá tu každý druhý, zároveň je ale práca na prvním místě, a tak třebas doma vaří málokdo a málokdy. Klasická bílá rodina má též úplně jinú dynamiku. Je tu normální sa vídat maximálně jednou do roka. Každý si tu tak nejak jede to svoje.
Co vás nejvíc překvapilo, ať už příjemně, nebo nepříjemně?
Nejvíc, a to nepříjemně, mňa překvapil jejich vztah k vodě. Od absolutně šokujícího množství, keré sa používá na splachování, po jejich tradici sklenky plné ledu, kerú dostanete v každé restauraci, aji když je venku tuhá zima. O používání cukru všude a do všeho sa asi nemusíme bavit. Dále mňa překvapilo stále eště hluboce zakořeněné puritánství ve vztahu k tělu, náboženství či čemukoliv neznámému. Příjemně mňa docela překvapila architektura. No a divoká příroda je kapitola sama pro sebe.
Je něco, s čím jste se tam dodnes nesmířil?
Já su z malé dědiny Pržno na Valachách a my Valaši sme smíření se vším. Celý život ťápu (mluvím) valašsky, a to včetně studií na FAMU v Praze, a tímto prosím o smíření vás. Je vlastně jedna věc, s kterú sa nikdy nesmířím, a to je, že fotbalu sa tu říká soccer.
Chybí vám něco z domoviny?
Kromě rodiny je to určitě náš valašský humor a desítka radegast. Jinak klobásky, oharky aji slibovicu si tu udělám sám.
Co naopak vnímáte jako lepší než u nás?
Absolutní jízda po sádle (mnohem lepší než máslo), co sa týče otevření a rozjezdu vlastního byznysu. Aspoň tato část amerického snu určitě funguje.
Vědí místní o Česku? Jak reagují, když se zmíníte, odkud pocházíte?
Z obecného hlediska je to určitě sport (hokej a tenis), pornoherečky a pivo. Jinak záleží na dané lokalitě, ale třebas tady u nás na severu sem, zejména díky farmers marketu, zjistil, že tu byla docela významná emigrace z konca 19. a začátku 20. století.
Jaké jsou cestovatelské zvyklosti místních? Ať už do zahraničí, nebo v rámci vlastní země?
To je taková americká klasika. Tady, na severu, je dobré vzdělání relativně dostupné a dobré, a aji tak tu potkávám neskutečné množství lidí, keří nikdy nebyli ani v New Yorku. Pak je tu druhá skupina lidí, keří majú v oblibě eurotrips: osm států za sedm dní. No a další pravidlo, kerého sa drží většina, je k moři ideálně na Floridu či Portoriko a na lyžovačku ideálně Colorado, Utah nebo Wyoming. Čili cestujeme v rámci USA. Tady je ale potřeba si uvědomit velikost, kdy sa bavíme téměř o celém kontinentu, a z tohoto hlediska je to vlastně přirozená věc. Místní příroda je neskutečná a je tu strašně moc věcí, co stojí za vidění. Zároveň je třeba si uvědomit, že průměrný Američan má dva, maximálně tři týdny placené dovolené.
Jaká místa byste ukázal svému nejlepšímu kamarádovi z Česka?
Co vidět v NYC… (Doporučím míň známé věci, o kerých často nevijá ani domorodci.) Nezapomeňte, že New York leží u oceánu, takže v létě sedněte na Q či B line a zajeďte si na Coney Island/ Brighton Beach, žije tu početná komunita z bývalého Sovětského svazu, takže kolorit jak sviňa, super jídlo a psycho bary. Pláž je v klidu, je to záliv, takže sa tu dá plavat, zábavní park je v klidu a přes celé léto je každý pátek šílený ohňostroj. V rámci parku tu „dočasně přezimovává“ legendární fotbalový klub New York Cosmos, za kerý hrával aji Pelé. V Brooklynu sú eště zajímavé čtvrtě: Bedford (tam sa chodí dívat na ortodoxní chasidskú židovskú komunitu a hipsters), Bushwick a Flatbush (černoši a hipsteři, esli sa vám podaří naplánovat výlet na nejaký karibský svátek, tož sa připravte na pořádnú party). Nejlepší park: Prospect Park, přes léto tu dělajú bezplatné koncerty. Queens je nejbarevnější část celého NYC (žije tu přes 100 národností), takže za jídlem a muzikú semkaj. Do Queensu též patří Far Rockaway, což je jediná čistě pro surfery designovaná pláž na celém východním pobřeží. Je to otevřený oceán, takže: čistá voda, ale mega vlny, velryby, delfíni, žraloci a kočky. Když už mluvíme o kočkách, tak malá perlička: Rockaway si tak trochu hraje na Evropu, ale chodit nahoře bez je už přes sto roků legální v celém NYC.
Jinak ideální způsob přepravy po městě je kolo! Je tu super systém cyklostezek a cyklopruhů. S čímž je spjatá další rada: první věc, kerú je dobré udělat, je zajít si co nejdřív do bike shopu, majú tam bezplatné mapy cyklostezek a metra celého města a to sa oplatí. Tož to by byl New York. Když bude věc času, berte auto, a esli na jih, tak až na do Severní Karolíny. Z měst nejvíc doporučuju Asheville, to je nová kulturní Mekka (takový Austin východu), ale hlavně hory: Appalačské, Blue Ridge a Smokey Mountains. Kdybych měl doporučit jedno místo na západě, tak je to na sto procent malé hornické město Centralia, leží zhruba čtyři hoďky od New Yorku a od roku 1962 (!) tam díky lidské chybě v podzemí hoří ložisko uhlí. Město je dávno opuštěné, a esli máte rádi zombie filmy, tak sem chcete zajet.
Na severu bych nejvíc vypíchnul Vermont a Maine. Maine je tradiční rybářský stát, takže jídlo a výhledy. Krásná pobřežní cesta až do Kanady. Navíc má jeden z nejkrásnějších parků: Acadia. Vermont, to sú hory, farmy a javorový sirup. Celý je moc pěkný. Ideálně zakončit výlet v Burlingtonu. Krásné univerzitní město na břehu jezera Champlain.
No a pak na ferry přes jezero směrem na Plattsburgh. Z Burlingtonu je jediná celoroční linka. A vitajte zpátky ve státě New York. Tu na severu sa rozprostírá prý nejstarší pohoří na světě: Adirondacks. Je to jediný státní park v USA, kde možú žit lidi, ale má to hodně omezení a podla toho to vypadá… Nakonec bych doporučil Saratogu Springs (lázně, dostihy, parky, amfiteátr) a tu žiju aji já, tož sa klidně stavte na štamprlu. No a po cestě zpátky do New Yorku pojedete skrz Hudson Valley, což znamená městečka (Woodstock, Sleepy Hollow,..) a farmy i outdoor galerie (Salem Art Works, MASS MoCA, Omi a Storm king). Žádná dálnica, ale pěkně po Route 9 na jih.
Vaše nejoblíbenější místo nebo zážitek?
Adirondacks, hory, v kerých teď žiju. A zážitek? Restauruju starý kemp Santanoni v Newcombu, mám obědovú pauzu, sedím na břehu opuštěného jezera. V ruce plzeň, pozoruju želvy a v dálce medvědí rodinku. A vtom mi na koleně přistane kolibřík. Takové nečekané severské tao a haiku v jednom.
A oblíbené místní jídlo?
Jak už sem zmiňoval, New York je město plné chutí a kuchyní, kdyby pro nic jiného, tak už kvůli jídlu stojí za návštěvu. Ale americká kuchyň mně až tak moc nejede. Jako typický Valach mám nejradši zemňáky s mlékem, no a nejbližší jídlo tomu je kanadský poutine. Montreal je od nás ani ne dvě hodiny autem, tak sa to snáď počítá.
Kterých pět hashtagů byste použil pro popis své druhé domoviny a jejích obyvatel?
#vseckoidealnemega #hroznemocaut #pivnikulturavplenkach #prirodabomba #americankyznijajaksireny
