Maledivy

Maledivy Zdroj: Tereza Vavroušková

Představte si všechny kýčovité scény z videoklipů a zažijte je zde na vlastní kůži.
Potápění s mantami obrovskými
Tereza Vavroušková
4 Fotogalerie

Maledivy očima Češky: Život v kýčovitém ráji

Tereza Vavroušková

Na Maledivách tráví poslední rok a půl. Původně tam přijela jen na dovolenou a zpátky do letadla už se jí vůbec nechtělo. Jaký je život na rajských ostrovech pro Terezu Vavrouškovou?

Čím se na Maledivách zabýváte?

Postavila jsem na místním ostrově Ukulhas prázdninový dům Villa Boheme, který nyní poskytuji na krátkodobé i dlouhodobé pronájmy. Výhoda Malediv je blízká časová zóna a perfektní připojení k internetu, je to ráj pro práci na dálku a digitální nomády. Chci lidem poskytnout příležitost užít si Maledivy za rozumný rozpočet a ukázat, že nemusíte jet jen na Bali, když vám povolání umožňuje pracovat odkudkoliv. A že Maledivy nejsou jen resorty, ale je zde spousta pohostinných lokálních ostrovů s nádhernými plážemi. Nemusí to tu být jen válecí dovolená na lehátku, dá se využít nádherný podmořský svět se širokou paletou možností aktivní dovolené. Dále pro hosty organizuji výlety na plavání a potápění s mantami, žraloky velrybími, výlety po okolních ostrovech, rybaření a další aktivity, který tento ráj nabízí. To vše dělám navíc k mé práci v IT, kterou z Malediv můžu vykonávat na dálku.

Jak se liší mentalita místních od té naší?

Při jednání s místními nejvíce oceňuji ochotu, pracovitost a dodržování „gentlemanských dohod“, čestnosti a otevřenosti. Maledivské ostrovy jsou muslimské, ale zároveň velmi tolerantní a otevřené vůči turistům z Evropy i USA. Na ostrově Ukulhas je na všech plážích povoleno nosit bikiny, je tam perfektní servis na plážích a naprosto bezpečno, já doma ani nezamykám. Když jsem v obchodě zapomněla peněženku a mobil, prodavač mi věci s úsměvem přinesl až domů.

Čím se liší životní styl místních od našeho?

Jako v každé destinaci, kde na vás dýchá atmosféra moře, kokosů a bělostných pláží, hlavně klidem, neuspěchaností a viditelnou životní pohodou. Místní zahajují ráno tak, že jdou na ryby a pak si s přáteli či rodinou posedí v kavárně, než se rozběhnou do svých zaměstnání. Pokaždé, když na ostrov přiletím z Prahy a začnu na spolupracovníky panicky vytahovat excelovské tabulky a své „to do“ seznamy, všichni mi řeknou: „Terezo, to se nějak zvládne, zajdi si na pláž, dej si kokos a buď v klidu.“ Když se vrátím, tak je vždy s úsměvem vše hotovo a já si musím uvědomit, že mám příště svůj korporátní přístup nechat na letišti.

Co vás nejvíc překvapilo, ať už příjemně, nebo nepříjemně?

Při stavbě Villy Boheme mě příjemně překvapilo, jak jednoduše jdou věci i na tak malém ostrově zařídit. Spoustu zboží lze objednat on-line z hlavního města Malé a druhý den vám je přiveze loď. Tento způsob logistiky se ale naopak může stát nepříjemnou překážkou, kdy při nepřízni počasí nemusí lodě několik dní jezdit a nemůžete počítat, že vše dostanete na čas. Další věcí, která mě nepříjemně překvapila, bylo, když za mnou hosté z vedlejších guesthousů přišli, že jim na recepci tvrdí, že je zakázáno jezdit na výlety, které nepořádá přímo jejich hotel. Někteří majitelé ubytování si krátkozrace myslí, že jim tato lež přinese více byznysu, ačkoliv takové chování hosty spíše odrazuje. Navíc je rozdíl mezi výlety, které pořádáme s oficiálním dive centrem, kde jsou zaměstnanci trénovaní se záchrannými kurzy a musí splňovat mezinárodní bezpečnostní pravidla, než když si někdo jen půjčí loď a vyveze lidi na vodu. Dokud je vše v pořádku, tak rozdíl nepoznáte, ale v momentě, kdy chytnete ve vodě paniku nebo máte nečekané zdravotní potíže, je bezpečnost vždy na prvním místě, proto jezdíme jen s certifikovanými průvodci s výcvikem. A poslední věc, která mě vždy zamrzí, když i přes upozornění turisté záměrně sahají na mořské živočichy. Například pro manty je kontakt s lidskou kůží vyloženě nebezpečný, oleje na naší pokožce jim stírají ochrannou vrstvu a vystavují je tak nebezpečným zraněním a infekcím. I když jsou manty velmi přátelské a zvědavé, pro jejich ochranu tak musíme odolat touze si ji „pohladit“.

Je něco, co vám tam z domoviny chybí?

Chleba. A sýry. A dobré víno. Ačkoliv je dnes na ostrově několik obchodů s mezinárodním jídlem a u ostrova je loď s licencí k prodeji alkoholu, běžná strava je kombinací přímořské a indické kuchyně. Ryby i různé druhy kari sice miluju, ale kdykoliv po návratu do Česka jedu rovnou z letiště na smažák a pivo do Lokálu a pro chleba s vajíčkovou pomazánkou do pekařství k Antonínovi. Kromě jídla pak postrádám možnost zajít si do divadla či na koncert, člověk se zde z městského kulturního života musí přeorientovat na možnosti, které nabízí místní krásná příroda.

Co naopak vnímáte jako lepší než u nás?

Možnost ulovit si ráno čerstvou rybu a ugrilovat si ji k obědu či k večeři. Nedávno jsme šli na lov humrů a chytli jich za hodinu patnáct. Když jsem se večer zadívala na tu hromadu humrů na stole, komentovala jsem to kamarádům tak, že na tuto večeři bych si v Praze musela zajít půjčit do banky.

Vědí místní o Česku? Jak reagují, když se zmíníte, odkud pocházíte?

Vědí, jelikož čeští turisté jezdí na ostrov často a jsou velmi vítaní. Velice ráda s českými turisty jezdím na výlety a ukazuji jim místní krásy a mořský svět, jsou z toho většinou tak nadšení, že se jim s námi líbí dovolená více než v resortu. Místním kamarádům na ostrově také často popisuji historii naší země nebo jim u večeře pouštím J. A. R., aby si poslechli kvalitní českou hudbu.

Jaké jsou cestovatelské zvyklosti místních? Ať už do zahraničí, nebo v rámci vlastní země?

Místní jezdí nejčastěji do Indie, na Šrí Lanku, do Thajska a dalších asijských zemí. Pro cestování do Evropy si musí zažádat o schengenská víza, což je poměrně zdlouhavý proces. Oproti tomu pro nás Čechy jsou na Maledivách automaticky vydávána turistická víza na třicet dní, která lze jednoduše prodloužit. Místní také často přes týden pracují v hlavním městě Malé a na víkendy cestují za rodinou na ostrovy. Malé je obecně dražší na bydlení a služby, ale zase mají možnost většího příjmu a je tam více příležitostí pro práci pro ženy, velmi pozitivně vnímám, že nyní ženy již běžně pracují na vysokých pozicích v bance a v jiných kvalifikovaných zaměstnáních.

Jakých pět míst byste ukázala své nejlepší kamarádce z Česka, která na Maledivách ještě nebyla?

Maaya Thila: potápěčská lokace plná barevných korálů, žraloků útesových, želv, chobotnic a rejnoků. Je to potápěči nejvyhledávanější spot na Maledivách a nachází se jen dvacet minut lodí od ostrova Ukulhas.

Ukulhas: Ostrov, na kterém stojí Villa Boheme. Lokální ostrov s nádhernými plážemi a výborným zázemím s mnoha restauracemi, kavárnami a boho životem. Loni vyhrál místní cenu turismu.

Manta Lagoon: zátoka, ve které tráví čas nádherné manty obrovské, šnorchlování s nimi je pokaždé dechberoucí a unikátní zážitek. V sezoně je pak možné se s mantami potápět na jejich čisticích stanicích.

Dhigurah: ostrov, v jehož blízkosti se vyskytují žraloci obrovští. Jestli někde získáte pokoru, tak je to, právě když kolem vás proplave tento něžný gigant. Žraloci obrovští se živí planktonem, takže jsou pro lidi neškodní. Tito krásní tvorové se běžně pohybují v hloubkách okolo padesáti metrů, ale jednou za čas vyplavou na hladinu, aby se ohřáli. Zde se pak naskytne příležitost si s nimi zaplavat. Zásadou je neplavat moc rychle a do kontaktní blízkosti, pak se vyplaší a uplavou vám, ale pokud plavete v jejich blízkosti volným tempem, nechají vás je nerušeně následovat.

Mathiveri Small Island: opuštěný sand bank, tedy písečný pás s palmami a krystalicky modrou vodou. Je to skvělé místo na piknik i šnorchlování. Na tento ostrov vozí turisty za nemalé peníze z okolních resortů, ale můj tajný tip je dát si jednu noc na ostrově Mathiveri v Ari Ville, což je penzion přímo na pláži, ze které na něj pak můžete zadarmo dojet na kajaku.

Vaše nejoblíbenější místo nebo zážitek?

Rande s piknikem na opuštěném ostrově při západu slunce. Náhodné setkání a hodinové plavání se žralokem obrovským o samotě. První potápění se žraloky, ze kterých jsem měla do té doby iracionální hrůzu. Přivstat si a potkat hejno pěti set delfínů, co plavou s vámi a předvádí piruety před lodí. Potápění s mantami obrovskými na jejich čisticí stanici, kde jich hejna zvědavě proplouvají všude kolem vás. V podstatě si představte všechny kýčovité scény z videoklipů a zažijte je na vlastní kůži.

A oblíbené místní jídlo?

Maledivská tradiční snídaně mas huni. Je to strouhaný kokos s tuňákem a citronem podávaný s pšeničnou plackou roshi. Dále různé druhy rybích kari a rihaakuru, což je hodně koncentrovaná rybí omáčka, kterou si smícháte s rýží a se zeleninou.

Kterých pět výrazů byste použila pro popis Malediv a jejich obyvatel?

Ráj, pláže, kokos, ryby, slunce.