Skromný inženýr, jehož nápad pomohl vyhrát válku. Baileyho mosty najdete v Česku dodnes

„Bez Baileyho mostu bychom válku nevyhráli... Bylo to to nejlepší, co jsme kdy měli,“ prohlásil po válce britský polní maršál a jeden z nejvýznamnějších britských velitelů 2. světové války, vikomt Bernard Montgomery.

Donald Coleman Bailey, který s nápadem na konstrukci nového mostu přišel, se narodil v hrabství Yorkshire v severní Anglii a většinu dětství strávil, jak připomíná list Los Angeles Times, výrobou modelů mostů z kousků dřeva a provázků. Vystudoval inženýrství na Sheffieldské univerzitě, v roce 1928 nastoupil do státní služby a byl přidělen k armádnímu experimentálnímu mostnímu štábu v Christchurchi v hrabství Hampshire v jižní Anglii.

Ikona spojeneckého postupu

Jeho mosty byly vyrobeny z lehkých, do sebe zapadajících částí, které se daly převážet běžnými vozidly a postavit je dokázalo několik mužů, aniž museli využívat speciální nástroje nebo jeřáby. Nosníky byly vyrobeny z prefabrikovaných ocelových panelů a jejich části byly zaměnitelné, což usnadňovalo následné opravy. Mosty přitom dokázaly unést i tak těžká vozidla, jakými byly třeba tanky.

Po nezbytných zkouškách, kterými mosty pojmenované po svém konstruktéru prošly v roce 1941, se začaly vyrábět pod licencí také ve Spojených státech a staly se ikonou spojeneckého postupu ve světovém konfliktu. Poprvé byly v praxi ozkoušeny v severní Africe v roce 1942 a použity mimo jiné při invazi do Francie v roce 1944, kdy se po nich přepravovaly spojenecké jednotky, tanky a zbraně přes řeky a soutěsky při postupu na nacistické Německo. Během války se těchto mostů postavilo několik tisíc.

Povýšení do rytířského stavu

V roce 1946 povýšil britský král Jiří VI. Baileyho do rytířského stavu. Sám konstruktér byl ale ohledně svého úspěchu skromný a říkal, že se jednalo jen o součást jeho práce. Během přípitku při slavnostním ceremoniálu řekl: „Myslím, že připíjet bychom si měli na muže, kteří Baileyho mosty postavili.“

Využití ovšem mosty našly také po skončení války, kdy sloužily k obnově zničených komunikací napříč celou Evropou. Jen v Česku se v rámci pomoci mezinárodní organizace UNRRA postavilo na několik desítek těchto mostů, které na mnohých místech slouží dodnes.

Baileyho mosty v Česku

Ty nejstarší, které pocházejí z let 1947 až 1948, můžete dodnes najít například v Kuněticích na Pardubicku (most je chráněn jako kulturní památka) nebo v Hradci Králové. Další z původních mostů jsou k vidění například mezi obcemi Čtyřkoly a Lštění v Posázaví nebo na Karlovarsku mezi obcemi Šemnice a Sedlečko.

Konstrukce staveb typu Bailey se dodnes využívá jako provizorní přemostění pro pěší i automobilový provoz například během uzavírek mostů, které procházejí rekonstrukcí nebo jsou v havarijním stavu.