Bletchley Park: Kuriózní venkovské sídlo, které střežilo největší tajemství britské MI6
Kdysi se jednalo spíše o kuriózní viktoriánské sídlo, které by s velkou pravděpodobností dnes už neexistovalo. Vše ale změnilo období 2. světové války, kdy se v Bletchley Parku v Milton Keynesu v Anglii sešli jedni z nejlepších matematiků a vědců tehdejší doby. Co bylo jejich úkolem? Prolomit šifrovací kódy nacistického Německa. O tom, co se za zdmi bývalého panství odehrávalo, však nesměl dlouhá desetiletí nikdo promluvit.
Areál jednoho z nejdůležitějších center britské zpravodajské služby během 2. světové války byl původně součástí panství Manor of Eaton, zmiňovaném již v 11. století. Původní dům byl v roce 1793 zbořen a teprve v roce 1883 tu sir Herbert Leon postavil sídlo dodnes známé jako Bletchley Park.
Zámek má poněkud kuriózní vzhled spojující prvky viktoriánské gotiky, holandského baroka a tudorovského architektonického stylu, ale patrný je na něm i maurský vliv. V luxusním interiéru se nacházejí reprodukce jakobínských stropů nebo mramorové oblouky a nepřehlédnutelný je také taneční sál se zlacenými stropy.
Strategické místo
Důležité ovšem bylo, že ležel na velmi strategickém místě: v relativní blízkosti Londýna (zhruba osmdesát kilometrů severozápadně od britské metropole), na železniční trati spojující univerzitní města Oxford a Cambridge, na hlavní silnici spojující Londýn se severozápadem Anglie a také v blízkosti telegrafní a telefonní stanice ve Fenny Stratfordu.
Panské sídlo, včetně třiadvaceti hektarů pozemků, proto v roce 1938 odkoupila britská vláda, která na místě pod vedením šéfa britské tajné služby MI6, sira Richarda Gambiera-Perryho, zřídila stanici Government Code and Cypher School (Vládní kódovací a šifrovací ústav), označovanou jako Station X.
Nejvyšší utajení
Po vypuknutí války pracovalo v Bletchley Parku pouze dvě stě zaměstnanců, ovšem na jejím konci už jich bylo devět tisíc. V areálu proto vzniklo množství dřevěných chat i cihlových domů, které sloužily k ubytování zaměstnanců a uskladnění rozsáhlého vybavení. Zhruba tři čtvrtiny zaměstnanců tvořily ženy. Všichni pracovali nepřetržitě ve třech směnách. Mezi najatými pracovníky byli odborníci na luštění křížovek a šachy, stejně jako matematici a vědci.
Nejvýznamnějším počinem stanice bylo prolomení německého kódu Enigma a sestrojení stroje Colossus v roce 1943 za účelem dešifrování Lorenzovy šifry používané nacistickým vrchním velením. Nejznámějšími „dešifrovači“ byli kryptoanalytik Dilly Knox a matematici Alan Turing a Peter Twinn. Jednalo se o jeden z nejutajovanějších projektů druhé světové války, v němž byli všichni zúčastnění zavázáni k absolutní mlčenlivosti. O činnosti Bletchley Parku se svět dozvěděl dokonce až v roce 1974, kdy bylo státní tajemství veřejně prolomeno.
Po válce
Většina dokumentů i zařízení z Bletchley Parku byla nicméně hned po druhé světové válce zničena. Areál sloužil následně například jako škola pro učitele, v devadesátých letech hrozilo i jeho zbourání. Tehdy ovšem do dění zasáhlo město Milton Keynes, které prohlásilo Bletchley Park za chráněnou oblast. V roce 1993 byl areál otevřen pro návštěvníky jako muzeum.
Muzeum Bletchley Park, které je otevřené denně od 9.30 do 16.00, od března do 17.00 hodin, interaktivním způsobem návštěvníky seznamuje nejen se samotnou prací zaměstnanců stanice během druhé světové války, ale poodhaluje i soukromější ráz jejich tehdejšího pobytu v areálu. Dodnes si lidé mohou projít kromě bývalého panského sídla mnohé z přistavěných chat nebo cihlových domů rozlehlého areálu zasazeného v parku.
Muzeum se ale nevrací pouze k minulosti, i když je s ní už nerozlučně spjato. Právě s odkazem na historii Bletchley Parku uspořádala v jeho prostorách v roce 2023 britská vláda vůbec první světový summit o bezpečnosti umělé inteligence. A nejen v této souvislosti tak dnes mohou návštěvnici Bletchley Parku zavítat také na dočasnou výstavu věnovanou této problematice. Třeba se ji opět podaří někomu rozluštit.
