Nedostupné srdcovky Tomáše Kubeše
Cestování po Africe skýtá spousty fantastických nepoznaných míst a netradičních kultur a zvyků. Kvůli krajnímu nepohodlí, odlehlosti a častým válkám bývá návštěvníků poskrovnu. Možná právě proto mi Afrika učarovala: pro drsnou realitu spojenou s tím, co už jinde jen tak nezažijete: tedy nedostupná místa našeho světa.
1) Čadské jezero
Poměrně nedostupný Čad je pro dobrodruha neuvěřitelně zajímavým místem, přestože občanská válka a nejistota jsou cítit na každém kroku. Nejsou tu žádní turisté, kromě několika velkých měst neexistují hotely a každý si musí poradit sám. V zemi žije mnoho zajímavých etnik, velkou část země pohlcuje Sahara, na severu se ukrývá neznámé pohoří Tibesti a možná tou nejzajímavější metou je Čadské jezero. Tady se život obyvatel tak rychle nemění, každý cizinec musí respektovat pravidla a pochopit, že bez souhlasu náčelníků a sultánů není možné ani vstoupit. Čadské jezero oproti minulosti ztratilo asi 90 % své rozlohy a vysychá takovou rychlostí, že možná časem už nebude co vidět; proto je dobré vyrazit na cestu co nejdříve.
2) Splutí řeky Kongo
Velkou výzvou pro mě vždy bylo splutí řeky Kongo. Jedna z největších afrických řek, a skoro nikdo o ní nic neví. Jinde ve světě jezdí výletní lodě, ale tady v Demokratickém Kongu je všechno jinak: na loď se musí čekat i několik týdnů a cesta na pontonech tlačených remorkérem až s několika tisíci pasažérů je doslova splnění snů. Jen se musíte zbavit studu a oželet soukromí: záchod tu není a všechno se odehrává přes palubu. Tady se každý stává součástí komunity na několikatýdenní plavbě odlehlými pralesy, kde se zastavil čas. A kdo vystoupí na břeh, dočká se pozornosti celé vesnice, kdy si lidé chtějí jen ze zvědavosti sáhnout. Kde jinde budete superstar, aniž něco předvedete?
3) Pygmejové ve Středoafrické republice
Středoafrická republika je tak zapomenutým místem, že se o něm ani nemluví. Když se zadaří najít období, kdy se zrovna neválčí, tak tady člověk spatří tu pravou Afriku z dávných cestopisů. Kamkoliv cestovat je neuvěřitelně obtížné, kvůli neexistenci dopravy, byrokracii, a především zlodějským uniformám, která kradou více než lupiči. Odlehlé pralesy na jihozápadě země jsou útočištěm vesnic kmene pygmejů Bajaka. Tito tradiční lovci a sběrači žijí skoro nezměněným způsobem života na okraji zájmu světa. A prožít s nimi nějaký čas bývá neskutečný zážitek stejně jako pohled do života komunity, která čerpá sílu v přírodě a civilizaci vlastně moc nepotřebuje.
4) Severní Súdán
Řeka Nil, okolní pouště a zapomenuté časy. To všechno v jednom přináší putování okolo dávné spojnice, která byla po věky věků jediným kontaktem s jinými světy. Lidé jsou neuvěřitelně pohostinní a malé vesničky se tísní pod sloupy starověkých chrámů dávných černých faraonů. Tady archeologové vykopávají koptské kostely, o kus dál rezavějí parníky kdysi mocného Britského impéria a v dáli se tyčí k nebi řady pyramid. Kdo by hledal dávné hrobky tady, v zemi, kde se turisté nyní kvůli občanské válce objevují jen sporadicky? Politika, války a touha po moci ukrývají poklady před zvědavci a vidět je může ten, kdo má velký sen a hodně odvahy.
5) Vúdú rituály v Beninu
Vidět na vlastní oči záležitosti mezi nebem a zemí, to se nedá zažít každý den. Ale v Beninu v západní Africe je to možné. Kde jinde na světě je oficiálním náboženstvím vúdú a kde jinde slaví celá země, včetně prezidenta, Národní den vúdú pradávnými obřady? Mnozí se spokojí s festivalem, který připomíná rockový koncert, ale ty pravé rituály a tance se odehrávají většinou skrytě. Kdo o nich neví, možná nic neuvidí. Podívat se do hloubky znamená zažít obětování zvířat, léčení nevyléčitelných nebo tance magických masek Egunů, kterých se všichni bojí. A když začnou lidé kolem upadat do transu, člověk si není jistý ničím okolo sebe.
