Ostrovy ve východní části Indického oceánu jsou tak trochu jinou Afrikou, která stále ještě nepatří mezi vyhlášené potápěčské lokality, a právě proto je tady co vidět. Platí to hlavně o ostrovech v Mosambickém průlivu a izolovaném Rodriguesu, kam nemíří davy turistů s ultimátním požadavkem vidět do 18 metrů všechno podstatné. Naštěstí.
1) Mohéli: S tuňákem na tuňáky
Ostrov Mohéli, patřící do souostroví Komor, je asi tím nejkrásnějším ostrovem, který jsem kdy viděl. Dopravit se sem můžete loďkou plující vždy v doprovodu dalšího plavidla. Mosambický průliv je totiž nepředvídatelný, a když (nikoliv pokud) se jedna loď převrátí, ta druhá ji zachrání. Odměnou za cestu je však ráj v podobě maličkého kusu pevniny, kolem kterého se rozprostírá podmořský park. Skoro nikdo sem nejezdí a člověk tu má s každým ponorem pocit, že se ocitl uprostřed obrovského akvária. Jen pár metrů pod hladinou se otevírá podmořský svět takřka nepoznamenaný lidmi, protože rybářské vlasce příliš škody nenapáchají a průmyslové znečištění a masovou turistiku tady neznají. Mořští živočichové, nezvyklí na lidskou přítomnost, jsou zvědaví, takže si mě svými tykadly osahávají třeba obrovští humři. Oblast je proslulá migrací velkých ryb a obrovskými tuňáky. Stojí za to vyzkoušet si klasický komorský rybolov, při kterém jako návnadu místní využívají modroploutvého tuňáka, na jehož maso chytají jeho žlutoploutvého bratra. Je to jako chytat jesetery na kaviár, ale zvyky je třeba respektovat, a tak domorodým způsobem nahazuji vlasec a vytahuji suverénně ty nejmenší kusy, které vracím zpátky do oceánu.
2) Rodrigues: Panenské potápění mezi kabely
Obrovská laguna kolem ostrůvku spadajícího oficiálně pod Mauricius nabízí díky korálovým bariérám skvělé potápění. Teplá voda a absence vln, které se rozbíjejí o korálový útes plnící funkci přirozeného vlnolamu, nabízejí skvělou možnost poznat pestrobarevný podmořský život, a to včetně zvědavých ploskozubců, které jsem potkal u útesu pokrytého fialovými korály. Ti mě sice překvapili, ale mnohem větší údiv vzbudily v hloubce asi 40 metrů podmořské kabely, které by tady vůbec neměly být! Jejich položení na mořském dně totiž bylo před lety zakázáno s tím, že zničí křehký podmořský ekosystém. Nakonec se místních nikdo neptal, kabely byly umístěny na dno a můj buddy, potápějící se v laguně posledních dvacet let, jen nevěřícně kroutil hlavou, když objevil něco, o čem netušil, že tady leží.
3) Mauricius: Sochařská přehlídka v Modré laguně
Zatímco z výšky je vyhlášený podmořský vodopád dechberoucí, z podvodní perspektivy vlastně nejde o nic mimořádného a mnohem zajímavější je život jen pár metrů pod hladinou Modré laguny. Naprosto originální zátiší vytvářejí potopené hinduistické sošky, ležící na písečném dnu a obrůstající korály, kolem kterých se koncentruje pestrobarevný život. Proplouvání podmořskou galerií je skvělým zpestřením jinak klasických ponorů a má svoje místo ve výběru hlavně proto, že přibližuje snahu místní vlády odlehčit přetíženému ekosystému tím, že záměrně zatraktivní jiné lokality.
4) Mayotte: V největší laguně světa
Potápět se v laguně obklopené dvěma útesy je jako z jiného světa. Klidné teplé vody atakující ve 30 metrech 30 °C lákají živočichy včetně mořských želv, které v noci vylézají na pláž a za hlasitého funění kladou vejce. Voda je plná fialových sasanek, reagujících na jakýkoliv podnět změnou barvy. V jemném písku se povalují odranci praví, což je libozvučný název pro „kamennou rybu“, která svými mimikry dokonale splývá s korály. Je smrtelně jedovatá, takže se vyplatí ji obdivovat z uctivé vzdálenosti.
