Tma jako luxus

Tma jako luxus Zdroj: Jan Kondziolka

Pozorovat hvězdy v přírodě bude možná brzo vzácné.
Nad městy je patrná záře z nadbytečného osvětlení.
Osvětlené Třinecké železárny
Tma jako luxus
4 Fotogalerie

Tma je stále větším luxusem. Kde v Česku nejlépe pozorovat hvězdnou oblohu?

Zuzana Šprinclová

Pozorování noční oblohy poseté stovkami hvězd patří k létu. Dříve k tomu stačilo jen vzhlédnout k nebi. Dnes je potřeba vyjet z města a uniknout světelnému smogu, všudypřítomnému světlu. Kde jsou u nás nejtmavější kouty? Kde je ještě možné pozorovat Mléčnou dráhu nebo i galaxie vzdálené tisíce světelných let?

Cedule s upozorněním na pozorování noční oblohy, informační panely o souhvězdích nebo planetách – taková pozorovací stanoviště, běžná na Západě, se u nás zatím chystají. Astroturistika si u nás s neustále postupujícím světelným znečištěním postupně hledá své místo. „Stejně jako dnes lidé jezdí dětem ukazovat na farmy domácí zvířata, začíná se více jezdit i za tmou, ve které je ještě stále možné pozorovat bohatý život na nebi,“ říká Pavel Suchan z České astronomické společnosti.

Světla z měst i vesnic se šíří kilometry daleko a zastiňují oblohu. Zahlédnout zvířetníkové světlo nebo svůj stín díky svitu z planety Venuše už je výjimečný zážitek. Z pořádné tmy se stává luxus. V těch nejtmavších koutech Česka je možné pozorovat asi dva tisíce hvězd. „Ve městech jsou na noční obloze viditelné už jen stovky hvězd, ve velkoměstech desítky a Mléčnou dráhu už v nich nezahlédnete,“ dodává Pavel Suchan.

Všechny barvy hvězd

Hřeben Gruň v nadmořské výšce 880 m n. m. v Moravskoslezském kraji poblíž obce Staré Hamry je jedním z nejtmavších koutů Beskyd. Díky řídkému osídlení, minimálnímu světelnému znečištění a čistému průzračnému ovzduší je v oblasti výjimečná viditelnost. Astronom Tomáš Hynek tady se svými dalekohledy umožňuje lidem putovat po hvězdném nebi a galaxiích. Lidé se sem jezdí během dne podívat dalekohledem na Slunce, planetu Venuši a jasné hvězdy, večer pak na měsíční krajinu pokrytou krátery, měsíčními horami a moři, poznávají barvy hvězd, objekty hlubokého vesmíru, mlhoviny, hvězdokupy i daleké galaxie.

„V srpnu je třeba vidět oblíbený meteorický roj Perseid, planeta Saturn i s prsteny a pěti největšími měsíci. Pouhým zrakem, bez dalekohledu, je tady viditelná Velká galaxie v Andromedě, která je vzdálena 2,5 milionu světelných let,“ říká Tomáš Hynek, který Centrum tmavé oblohy v Beskydech založil před třemi lety. „Téměř všechny hvězdárny v Česku jsou zaplaveny světlem z měst, proto děláme prohlídky hvězdné oblohy astronomickými dalekohledy zde v Beskydech, kde je ještě tma,“ dodává astronom. Právě znalci hvězd a vesmíru, profesionálové i amatéři, se dnes starají, aby z povědomí lidí nevymizela znalost noční oblohy. Byli první, kteří před lety začali kvůli světelnému smogu bít na poplach.

Hledači tmy

V Beskydech je jedna ze tří oblastí tmavé oblohy u nás. Jde o místa, kde je tma rušená minimálně a kde jsou ideální podmínky pro pozorování noční oblohy. Tmu se v těchto místech snaží odborníci chránit, popularizovat a informovat veřejnost o problematice světelného znečištění. Jako první vyhlásili v roce 2009 astronomové společně s ochránci přírody, obcemi a místními sdruženími Jizerskou oblast tmavé oblohy. Má rozlohu necelých 75 km2 a z poloviny leží na polské straně. U nás sahá od osady Jizerka po horu Smrk.

„Když byla založena Jizerská oblast tmavé oblohy, řekl jsem si, že přece u nás v Beskydech máme podobné, a možná i lepší podmínky a byla by škoda toho nevyužít,“ říká astronom Jan Kondziolka. Dnes Beskydská oblast tmavé oblohy (BOTO) zaujímá rozlohu 308 km2 a asi třetina oblasti je na slovenské straně. V roce 2014 se na relativně málo obydleném území na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje přidala Manětínská oblast tmavé oblohy o velikosti 346 km2. Chránit tmu se letos rozhodlo i 38 obcí mikroregionu Bystřicko. „Připravuje se vyhlášení takové oblasti v národním parku Podyjí a o tmu se chce na svém území starat také nedávno vyhlášená chráněná krajinná oblast Brdy,“ dodává astronom Suchan. Oblasti tmavých obloh nejsou jedinými místy, kde je u nás ta největší tma: vede Šumava a Novohradské hory.

Ohnuté lampy

Oblasti tmavé oblohy u nás vznikly dobrovolně, nejsou vázány na dodržování pravidel. Ani jedna zatím nemá ambice a nesplňuje přísná pravidla Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu. Je jen na místních lidech, jak si se světelným smogem poradí. A k jeho omezení stačí často málo: svítit kolmo k zemi, nepoužívat studeně bílá osvětlení, která podle astronomů škodí mnohem více.

„Jsme malá obec a pořídit celou moderní soustavu svítidel by pro nás bylo drahé. Tak jsme se rozhodli k jednoduchému kroku za minimální náklady. Ohnuli jsme držáky lamp, které nám svítily zbytečně pánubohu do oken. Dnes svítí kolmo k zemi a výrazně to pomohlo. Také jsme zrušili asi čtyři světla, která byla zbytečná,“ popsal místostarosta Manětína Jaroslav Hruška.

Největším problémem jsou přesvícená velká obchodní centra, logistické areály a billboardy. Škodí také špatně osvícené ulice, památky nebo sjezdovky.

Přirozená tma je důležitá pro chod přírody a biorytmus zvířat – v ohrožení jsou třeba sovy a hmyz táhnoucí se za světly lamp, kolem kterých krouží do úmoru. A světlo v noci škodí i zdraví člověka. Vědci dokázali, že nedostatek tmy během spánku snižuje produkci hormonu melatoninu, který zabraňuje některým druhům rakoviny, pravděpodobně také zpomaluje proces stárnutí a pomáhá proti Alzheimerově či Parkinsonově chorobě.

Světlo všudypřítomné

Podle Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu žije ve světlem znečištěném prostředí až 80 procent lidí na světě a světelný smog se ročně rozšíří v průměru o 6 procent. „Jsou ale země, které přistoupily k regulaci a kde se světelné znečištění už snižuje. Česká republika se řadí k těm, kde tmy stále ubývá, protože si svítíme ve většině případů špatně a čím dál víc,“ říká Pavel Suchan.

Astronomové proto chtějí, aby byla tma chráněná zákonem. Světlo se z velkých měst šíří stovky kilometrů daleko a kazí tak snahy oblastí, kde se snaží světelný smog minimalizovat. „Noční přírodu bychom si měli chránit úplně stejně jako přírodu ve dne. Tedy začlenit ji minimálně do národních parků a chráněných krajinných oblastí,“ myslí si Pavel Suchan. Ochrana tmy dnes žádnou oporu v zákoně nemá, na vládním návrhu regulace nevhodného způsobu svícení by se momentálně mělo pracovat na Ministerstvu životního prostředí.

Opravdová tma

„Nejraději pozoruji noční nebe jen tak volným okem. Při ,rekapitulaci souhvězdí a ujištění se, že je vše na svém místě, čekám, že uvidím nějaký zajímavý meteor. Na obloze se pořád něco děje, je stále co objevovat,“ říká Jan Kondziolka z BOTO, který v Beskydech dohlédne rozhodně dál než lidé ve městech. U nás ani v Evropě není kout s nejčernější tmou, který alespoň trochu neruší žádné světelné znečištění. Pořádné temno vládne už jen uprostřed oceánů a vysoko v horách.

A jaká budoucnost čeká tmu? Podle Pavla Suchana ji těžké časy čekají ještě desetiletí: „Až bude i na venkově světlo jako ve městech, lidem to dojde a bude se to muset změnit. Kouřící komíny továren z 50. let minulého století jsou také minulostí, a jaké tehdy bylo slávy, jak se průmyslu daří.“


Tma ve světě

Jedno z nejtmavších míst na světě je v pouštiAtacamav Chile, kde je Evropská jižní observatoř s nejvýkonnější soustavou dalekohledů na světě. V Evropě najdete nejzachovalejší tmu např. na východě Slovenska v národním parkuPoloniny na polsko-slovensko--ukrajinském pomezí. Výjimečná tma je také na odlehlémchorvatskémostrověLastovo.


Kam za  hvězdami?

Manětínská oblast tmavé oblohy

Umíř – Tajuplné místo u zaniklé obce Umíř uprostřed lesů, kde je možné přenocovat v bivakovacím přístřešku, k dispozici je zde i ohniště.

Třebouňský a Branišovský vrch – Ve výšce 800 m n. m. najdete pozůstatek astronomické observatoře A. M. Davida, kam vede naučná stezka.

Beskydská oblast tmavé oblohy

Hřeben Gruň a Bílý kříž – Tma je tu jedna z nejlepších a je tady také možnost jídla a ubytování.

Noční procházka – Vydejte se po červené značce po česko-slovenské hranici z Konečné, přes Bobek na Kelčovské sedlo. Zhruba polovina asi 7 km dlouhé cesty vede v otevřeném terénu po loukách.

Jizerská oblast tmavé oblohy

Jizerka – V rozlehlém 2 km dlouhém údolí se dá pozorovat nebe kdekoli na louce mezi lesy.

Osada Orle – Na polskou stranu tmavé oblohy se dostanete z Jizerky po turistické stezce. Cesta je dlouhá necelé 2 km.


Užitečné adresy a akce pozorování noční oblohy