Němí svědci historie: 5 fascinujících a málo známých českých mostů
Povodně, které od minulého týdne sužují Česko, obracejí naši pozornost k řekám a říčním tokům. My se na ně také zaměříme, ale z poněkud jiného úhlu pohledu. Představíme vám pět krásných, ale ne příliš známých českých mostů, které rozhodně stojí za zmínku a návštěvu. Tedy samozřejmě, až opadne voda.
Stádlecký most přes řeku Lužnici
Unikátní řetězový most je jednou z nejzajímavějších technických památek v Česku. Také proto, že je posledním dochovaným empírovým řetězovým mostem u nás. Původně byl postaven v roce 1848 u Podolska podle návrhu inženýrů Bedřicha Schnircha a Aloise Negrelliho.
V 60. letech 20. století byl ale kvůli výstavbě nedaleké Orlické přehrady rozebrán a přemístěn na své současné místo u Stádlece. Tady byl znovu zpřístupněn veřejnosti v roce 1975.
Bez zajímavosti není fakt, že byl rozebrán na více než 2 000 jednotlivých dílů, které byly pečlivě označeny, aby mohl později znovu nabýt své funkce a podoby. Celý proces přesunu byl tak nesmírně složitý a zdlouhavý.
Most o celkové délce 157 m je zavěšen na dvou dvojitých prohnutých řetězech.
Rechle u Modravy
Na šumavské řece Vydře, nedaleko od obce Modrava, se nachází jeden z nejzajímavějších dřevěných mostů v Česku. Unikátní hradlový most neboli Rechle je spojený s dlouhou historií plavení dřeva je nejen funkční památkou technické zručnosti, ale také skvělým cílem některého z výletů
Slovo "rechle" pochází z německého výrazu "Rechen", což znamená hrábě, a přesně vystihuje původní účel mostu. Rechle na Vydře totiž sloužily k plavení dřeva – dřevěná konstrukce byla navržena tak, aby regulovala tok dřeva plaveného po řece, které pak bylo transportováno až k řece Vltavě.
Rechle fungovaly jako jakési "hrábě", které zadržovaly plavené dřevo, a když se ho nashromáždilo dostatečné množství, bylo následně vypuštěno dál po proudu. V blízkosti lávky vedou turistické trasy, které vás zavedou do hlubin šumavských lesů a kolem malebných říčních toků.
Radošovský dřevěný most přes Ohři
Tento dřevěný most přes řeku Ohři je jedním z mála dochovaných krytých mostů v České republice. Historie mostu sahá až do 14. století, kdy byl postaven na příkaz Karla IV., aby umožnil lepší spojení obchodních cest mezi Prahou a západními Čechami.
Původně dřevěný most musel být neustále opravován. Když ho nepostihl požár, poškodila jej povodeň a roku 1639 jej údajně strhli Švédové. V roce 1742 jej pro změnu zapálila francouzská vojska a za napoleonských válek byl částečně rozebrán, po té opět opraven i s novou střechou, postaveny byly už i kamenné pilíře. V tomto stavu se most dochoval až do druhé poloviny 20. století.
Osudným se mu stal až rok 1986, kdy celý vyhořel a zůstaly jen jeho kamenné pilíře.
Jeho současná podoba je z roku 2003.
Kamenný most přes rybník Vítek
Kamenný most přes rybník Vítek, mezi obcemi Nová a Stará Hlína nedaleko Třeboně, dal v roce 1781 postavit kníže Jan Schwarzenberg. Vystavěn byl podle dle návrhu Josefa Rosenauera, který projektoval i známý Schwarzenberský plavební kanál.
Díky své romantické podobě si most oblíbili filmaři. Konkrétně si zahrál ve dvou pohádkách, kdy z něj byla ve snímku Byl jednou jeden král sypána sůl z celého království do vody a v pohádce Z pekla štěstí z něj byl do vody shozen pro změnu král s princeznou.
Jeho temná minulost se vážě k době heydrichiády.Tehdy byl v rámci represí do vody pod pilíři mostu vysypán popel 156 osob z okolí, které Němci popravili.
Středověký most v Ronově
Podle některých pramenů byl ronovský most postaven už v 15. století, jiné dokumenty tvrdí, že to bylo až o sto let později. Faktem je, že s jistotou patří mezi deset nejstarších mostů u nás.
Most, který spojuje obě strany řeky Sázavy, měří téměř čtyřicet metrů a je tvořen třemi oblouky a ledolamy.
Legenda vypráví, že právě přes tento most přejížděl v roce 1424 husitský vojevůdce Jan Žižka, když dobýval nedaleký hrad Ronov.
V roce 2013 prošel most rekonstrukcí, kdy bylo nutné nahradit původní neomítnutý kámen omítkou.
