České středohoří se nikdy neokouká. Pokud se ale chcete vyhnout davům víkendových výletníků, máme pro vás tip na několik méně populárních, zato neméně zajímavých míst. Můžete je navíc navštívit všechny najednou a propojit je v jednom zhruba desetikilometrovém úseku.
Skalka u Vlastislavi
Severozápadně od Třebenic na potoce Modla se rozprostírá vesnička, ze které je vidět snad na všechny zříceniny v okolí. Věž hrádku Skalka, která je těsně přilepená na stejnojmenný zámek, připomíná zašlou slávu hradů ze 14. století. Bergfitová věž je tím jediným, co se z něj dochovalo. Fakt, že bývá nazývaná hladomorkou, je odvozen od skutečnosti, že její suterén opravdu sloužil k těmto účelům. Na zdech se zde prý dokonce našly nápisy, které tu zanechali vězni mučeni hladem na počátku 17. století.
Po třicetileté válce si pod troskami hradu zbudovali Hrzánové z Harasova barokní zámek, na jehož stavbu použili materiál ze zpustlého hradu. Dnes se za 50 korun můžete rozhlédnout z ochozu hradeb a projít si stálou včelařskou expozici nebo výstavu kočárků uvnitř zámku. Ve druhé polovině 20. století tu také býval také tajný archiv StB, který je po dlouhých desetiletích opět přístupný veřejnosti.
Až se Skalkou a návsí ve Vlastislavi dostatečně pokocháte, můžete se vydat po značené Zlaté stezce Zemí hradů, která všechny významné hradní památky v oblasti Českého středohoří propojuje.
Romantika na Oltáříku
10 kilometrů jihozápadně od Lovosic se nad vsí Děkovka vypíná zřícenina Hrádku neboli Oltáříku. Jde o zbytky obranného husitského hradu, který ve 40. letech 15. století nechal postavit hejtman Jakoubek z Vřesovic. Kromě toho, že za výšlap nahoru budete odměněni úchvatným výhledem do okolí, dá se tu přespat pod širákem a rozdělat oheň, aniž byste riskovali podpálení okolních lesů. Pro romantické duše se sklonem ke kotlíkářství nebo pro milovníky nocování v přírodě, je tohle místo podstatným záchytným bodem.
Pokud se k Oltáříku budete chtít přiblížit autem, tak z hlavní silnice mezi Lovosicemi a Mostem odbočte v obci Podsedice na Děkovku. Za ní pak po zhruba 400 metrech narazíte na rozcestník. Tam necháte auto stát a na hrad dojdete po turisticky značené cestě, asi desetiminutovou pohodovou chůzí.
Od rozcestí dále
Na rozcestí Děkovka pod Oltáříkem navazuje Zlatá stezka Zemí hradů na Husitskou stezku Zemí hradů. Vyznačuje ji modrá turistická značka a dovede vás až do Třebívlic.
Cestou si ještě užijte orchidejové louky pod Solanskou horou. Roste tu několik druhů lučních orchidejí. Vykvétají v květnu, ale mnohdy zdobí louky až do června, tak třeba ještě budete mít štěstí. Pokud budete mít sílu, určitě si vyběhněte také na Blešenský vrch s pozůstatky hradiště. Nahoru opět vede modrá značka a kilometr stoupání není až tak velká zacházka. Podle lidové tradice byl zakladatelem někdejšího hradu litoměřický kastelán Blech, předek pánů z Chlumu ve 12. století a za husitských válek sloužil hrádek jako vojenský opěrný bod.
Vznešené Třebívlice
Ulrika von Levetzow, múza, která ve svých 17 letech dokázala zamotat hlavu sedmdesátiletému Goethemu až do té míry, že poté, co jej odmítla, se už do Čech nikdy nevrátil, žila a zemřela v téhle vesnici poblíž Třebenic a Lovosic. Malebná obec, které dominuje klasicistní zámek, barokní kostel sv. Václava a socha svatého Aloise, láká i na dobré víno. Každý víkend se dveře zámeckého vinařství otevírají návštěvníkům, kteří by rádi ochutnali speciality severočeské kuchyně a vína Johann W, pokochali se nádhernými výhledy z terasy místní restaurace a vychutnali si poutavé prohlídky vinařství spojené s degustací vín.
A abychom nezapomněli. Třebívlice jsou spolu s Třebenicemi také úzce spjaty s temně rudými kamínky - českými granáty. Těžily se tu už v době Rudolfa II. Tak třeba o nějaký ten drahokam během svého putování tímhle kouzelným krajem také zakopnete!
