Tip na výlet: Z České Kamenice ke kamenným varhanám na Zlatém vrchu
Na území města Česká Kamenice v severních Čechách se potkávají hned tři chráněné krajinné oblasti – CHKO Lužické hory, Labské pískovce a České středohoří. Společně s historickým centrem města se zde tak otevírá oblast ideální pro turistiku. Hlavním cílem našeho výletu bude skalní útvar obecně známý jako kamenné varhany na zhruba šest kilometrů vzdáleném Zlatém vrchu.
Cesta městem
Do České Kamenice je to zhruba třicet pět kilometrů z Ústí nad Labem a čtyřicet z Liberce a jako ideální metoda cestování se jeví vlakové spojení. Město bylo založeno na křižovatce dvou zemských stezek – české a lužické – zřejmě v sedmdesátých letech 13. století, v době kolonizace území osadníky ze sousedního Saska. Město vzkvétalo po většinu své historie až do konce druhé světové války, kdy byla valná část místních obyvatel vysídlena.
Ve městě se nachází hned několik památek, které se vyplatí obhlédnout. Historické náměstí Míru lemuje několik měšťanských domů včetně budovy radnice. Jižně od náměstí stojí děkanský kostel svatého Jakuba Většího, trojlodní gotický kostel s klasicistní a rokokovou výzdobou, ve kterém v letech 1856 až 1857 hrával na varhany Antonín Dvořák. Naproti kostelu stojí zámek a o dalších sto metrů dále na jih najdeme Muzeum psacích strojů.
Naše zhruba dvanáctikilometrová cesta začne právě na náměstí Míru, kde se napojíme na modrou turistickou značku a vydáme se směrem na sever Nerudovou ulicí. Po naší levici mineme poutní kapli Panny Marie, brilantní příklad vrcholného baroka ze čtyřicátých let 18. století. Naše cesta zahýbá u kaple na severovýchod směrem na kopec Jehla. Na rozcestí na Jehle, ze kterého můžeme krátce uhnout až na vyhlídku na vrcholu, dojdeme po zhruba kilometru.
Z Jehly se cesta nadále klikatí lesem severovýchodním směrem a míjí Bratrské oltáře – třináct obrázků v dřevěných kapličkách zabudovaných do pískovce. Po dalších dvou kilometrech dojdeme do městské části České Kamenice Líska.
Přírodní varhany
Modrá nás provede Lískou pod Zlatým vrchem až na rozcestí Sedlo pod Studencem mezi kopci Studenec a Malý Javorník. Na Studenci stojí jedna z nejstarších českých rozhleden, my se však po červené vydáme opačným směrem na Zlatý vrch. Kilometrový úsek nás přivede až k hlavnímu cíli naší cesty – kamenným varhanám na samotném vrcholu kopce.
Třicetimetrový skalní útvar připomínající tuby kostelních varhan je výsledkem dokonale vyvinuté sloupcové odlučnosti v tělese olivinického čediče. Struktura byla odkryta během těžby v lomu, který se na Zlatém vrchu otevřel v roce 1870. Těžba čedičových sloupů probíhala také v lomu Stříbrný vrch na jihozápadním úbočí kopce. Na Stříbrném vrchu probíhala těžba déle a z čedičových sloupů zde tak na rozdíl od Zlatého vrchu zůstaly pouze krátké a neúplné zbytky.
Pro cestu zpět do České Kamenice můžeme zvolit poněkud alternativní trasu. Ze Zlatého vrchu sestoupíme jižním směrem po naučné stezce Okolím Studence, která se po kilometru pojí s červeně značenou stezkou a po dalším kilometru nás dovede k pusté zřícenině hradu Fredevald a vyhlídce. Pod hradem překročíme tok Kamenice a stočíme se na západ, podél Břidličného vrchu směrem k České Kamenici, ve které nás po několika kilometrech přivítá skalní útvar Hrnčířský kámen.
Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.