Slezský Semmering vás proveze krásnou krajinou.

Slezský Semmering vás proveze krásnou krajinou. Zdroj: Profimedia

I takové výhledy se vám cestou otevřou.
Cesta z Šeráku do Ramzové.
Po této železnici dostal Slezský Semmering svůj název.
Výhled na Praděd.
5
Fotogalerie

Slezský Semmering: kouzelná horská železnice

Úchvatné pohledy na hřebeny Jeseníků a Rychlebských hor se při pouhém pohledu z okýnka otevřou cestujícím na trati z Hanušovic do Jeseníků. Projet se po nejvýše položené železniční trati v republice a užít si její horský charakter s řadou viaduktů a umělých staveb, je skvělým tipem na výlet pro celou rodinu.

První říjnový den roku 1888 byla zprovozněna železniční trať z Hanušovic do Jeseníku. Trasa, ostré zatáčky a značné převýšení jí daly název podle známé alpské železnice, Slezský Semmering. Zejména úsek mezi stanicemi Branná a Lipová-lázně nabízí cestujícím úchvatné pohledy na hřebeny Jeseníků a Rychlebských hor. Na jedné straně se tyčí Smrk, na druhé Šerák a Keprník.

Vysokohorská železnice

Trať se tu kvůli stoupání opravdu kroutí a všemožně proplétá. Údolí železnice překonává pomocí viaduktů, přičemž jen na území Horní Lipové jich je šest. Největší oblouky před a za stanicí Horní Lipová se vracejí o celých 180 stupňů.

Nejvyšším bodem trati je Ramzová, která je zároveň nejvýše položenou rychlíkovou stanicí v Česku. Leží ve výšce 760 metrů nad mořem. Na dvaceti kilometrech z Hanušovic do Ramzové vystoupá vlak členitým terénem 365 výškových metrů.

Přímo u zastávky tu můžete nastoupit na červenou turistickou značku, takzvanou Hřebenovku, která vás provede po okolí. Nalevo od trati můžete vyrazit směr Králík, napravo na Červenohorské sedlo nebo Praděd.

Výhled na Praděd.Výhled na Praděd.|Shutterstock

Historie a Alois Nebel

Pokud byste se o Slezském Semmeringu chtěli dozvědět víc, vystupte na zastávce Horní Lipová, kde můžete navštívit muzeum. Stálá expozice nabízí řadu dokumentů, předmětů a artefaktů, které dokládají historii i zajímavosti ze současnosti této tratě. Jako vstupenka do tohoto muzea slouží Edmondsonova neboli lepenková jízdenka, která se v minulosti používala i v českých drahách. Zároveň je stanice spojená s postavou Aloise Nebela. Právě toto nádraží si totiž Jaroslav Rudiš vybral jako předobraz pro svou známou komiksovou knihu Bílý potok. Jestli jsou Vlkodlačími horami Jeseníky nebo Rychlebské hory, ale zůstává otázkou.

I takové výhledy se vám cestou otevřou.I takové výhledy se vám cestou otevřou.|Profimedia

Lázně a lesní bar

Za Horní Lipovou vás vyprovodí ještě jeden velký oblouk a následná stanice Lipová Lázně také stojí za vystoupení z vlaku a bližší prozkoumání. Hned pod nádražím si můžete projít muzeum Johanna Schrotha, které vás poučí o historii místního lázeňství, a do okolí můžete podniknout hned několik výletů. Třeba ke krápníkové jeskyni Na pomezí. Pokud už budete utrmáceni a unaveni, možná vás potěší návštěva lesního baru. Samoobslužný bar slouží ke zpříjemnění cesty cyklistům a turistům a najdete ho cestou k vrcholu Smrk. Dřevěný stůl, dřevěné lavice a dřevěná koryta, ve kterých proudí čistá voda ochlazující nejrůznější nápoje i regionální vyhlášené Staroměstské trubičky, které jsou vyráběné v nedaleké obci Branná, se staly důvodem, proč je tento nevšední bar spíš vyhledávaným výletním cílem než odpočívadlem na namáhavé cestě.

Cesta z Šeráku do Ramzové.Cesta z Šeráku do Ramzové.|Shutterstock