Svérázný kraj, který nezná limity a kde zanechaly svůj trvalý otisk sláva i temnota. V kraji černočerné tmy zaručeně dobijete baterky a také ochutnáte krvavou pochoutku.
Slavný jako Neanderthal
Kněžna Libuše sice věštila Praze slávu, jež se bude hvězd dotýkat, Štramberk však nezůstává s věhlasem rozhodně pozadu, i když svou velikosti patří spíše k průměrným městům. Povědomí o něm se nešíří ani kvůli mohutnému hradu, protože z něj zůstala jen válcová věž Trúba, ze které je překrásný výhled na beskydskou krajinu. Historický okamžik, který se navždy zapsal mezi celosvětové senzace, se odehrál přesně před sto čtyřiceti lety.
Badatel o pravěku K. J. Maška v jeskyni Šipka, přesněji v Jezevčí díře, našel kosterní nálezy předvěké formy člověka stejně, jako tomu bylo v malém městečku Neanderthal kousek od Düsseldorfu. Spolu s částí čelisti neandertálského dítěte se tu našly i pozůstatky sto třiceti druhů zvířat. Šlo hlavně o jeskynní medvědy, nosorožce, lva, hyenu, ale i kamzíka či koně. Do Jezevčí díry se můžete vypravit i vy. Dovede vás k ní Lašská naučná stezka. Po cestě potkáte i zajímavou rozhlednu Bílá hora, která svým tvarem připomíná šroubovici DNA.
Tak jako má Praha svou Zlatou uličku, má i Štramberk svou malebnou chloubu s kouzlem zašlých časů. Jmenuje se Jaroňkova ulička a vine se přímo pod zříceninou hradu. Lemuje ji sedm roubených chaloupek. U jednoho z domků dodnes stojí i středověká roubená studna s rumpálem, která dříve sloužila jako hradní zdroj pitné vody. Velmi zajímavý je i domek č. 102, který byl postavený z lomového kamene hradu. Na štramberské náměstí je krásný výhled také ze skály, která mezi místními celé roky nesla poněkud expresivní označení Čertovo hovno. To proto, že má šedohnědé zbarvení, které se výrazně liší od všech ostatních bělostných skal v okolí.
Rada potravin připomíná části lidského těla a také tyto orgány léčí. Vlašský ořech vypadá jako mozek a jeho konzumací podpoříte činnost mozkových funkcí. Škeble zase svědčí varlatům a grapefruit prsům. Ve Štramberku zase na každém rohu voní sladkost, která jako by z oka vypadla uším, a také se tak jmenuje. Štramberské uši neléčí nic, leda duši, protože jsou výtečné. O to pohnutější je jejich historie. Kam vstoupila tatarská vojska, tam docházelo k ukrutnému krveprolití a zpustošení země. Bohužel se nevyhnula ani Štramberku a svou krutou pověst tu jenom potvrdila. Asi byla velká zábava řezat místním zajatcům uši a ruce a posílat je v pytlích svému vládci. Odtud se pravděpodobně vzala předloha pro pečenou dobrotu. Ještě si můžete vybrat, jestli si koupíte uši válené nebo lité. Těsto na válené uši obsahuje med. Do litých uší se přidává cukr. Obě varianty jsou kořeněné tajnou směsí.
Za zdí hledej ženu
Kdyby zdi uměly mluvit, pravděpodobně bychom se toho o hradě Vikštejn dozvěděli hodně a nebylo by to asi hezké poslouchání. Jeden z jeho majitelů byl zřejmě pěkný poberta, protože odtud podnikal loupeživé výpravy na okolní šlechtické statky. To ale není nic proti skutečnosti, že jiná dobrá duše tu nechala zaživa zazdít ženu do tajného klenutí ve sklepě. Její kostra se našla až v minulém století při archeologických vykopávkách. Kdyby o tom věděl poustevník Martin, který byl posledním obyvatelem hradu, možná by si pro své rozjímání našel jiné útočiště. Na zříceninu se dostanete po staré hradní cestě z obce Vítkov-Podhradí. Jen šestnáct kilometrů odtud přímo na sever v obci Choltice stojí dřevěný mlýn s největším mlýnským kolem u nás. Pokud byste se chtěli podívat i dovnitř na zcela původní zařízení, je možné se s majitelem telefonicky domluvit.
Pradědova galerie
Být, nebo mít? To je, oč tu běží. Umělecký řezbář Jiří Halouzek z Jiříkova na Rýmařovsku by na tuto filozofickou otázku odpověděl jednoznačně. A je správně. Jak jinak by mohl čistě pro potěchu vytvořit více než čtyři sta padesát vyřezávaných plastik zvířat a také největší venkovní betlém na světě v areálu Pradědova galerie. Každý rok do něho přibývají nové sochy v životní velikosti. Ani slon tu není ošizený o jediný centimetr. Materiál na jeho vyřezání pochází z obří lípy z areálu Velké pardubické. Není divu, že je řezbářova práce zapsaná zlatým písmem v Guinnessově knize rekordů, a to jak v té světově, tak i v české.
Pokud jste zatím o vládci Jeseníků dědovi Pradědovi slyšeli jen vyprávět, tady ho spatříte na vlastní oči. Nebojte se, nikde se neschovává. Kam by se také s výškou přes deset metrů vešel. Nad tříhlavou saní tu může zvítězit i nejeden udatný mladík, a pokud by mu to nestačilo, může se vydat rovnýma nohama do pekla. Některé exponáty dokonce mluví, to když zmáčknete příslušné tlačítko. Většina expozice je zastřešená, takže sem můžete i za nepříliš ukázkového počasí. Parkování je u areálu uprostřed dančí farmy zdarma.
Na dohled odtud stojí hrad Sovinec. Své jméno skutečně získal podle sov, které tu dříve v okolních lesích v neobvyklém množství žily. Na první pohled vás upoutá mohutné opevnění. Aby ne, je považované za nejrozlehlejší z doby třicetileté války. Traduje se také, že jeho podzemí je protkané řadou tajemných chodeb. Jestli budete mít náladu na procházku přírodou, zajeďte se podívat na Rešovské vodopády. Auto nechce přímo v Rešově. Je to k nim pouhý kilometr a půl. Těšit se můžete na četné peřeje a kaskády, které si prohlédnete z několika vyhlídek. Nejlepší čas k návštěvě je pochopitelně po dešti, kdy je průtok vody větší.
Do pralesa a za černočernou tmou
Míst s minimálním světelným znečištěním je na Zemi skutečně už jen pár, přesněji něco málo přes čtyřicet. Většina se jich nachází v USA a v Kanadě. V Evropě jich napočítáte sedmnáct, z toho tři jsou v České republice. Jedním z nich je beskydská oblast tmavé oblohy, jejímž centrem je obec Staré Hamry. Pokud bychom chtěli míru zdejší tmy ohodnotit, dostala by známku číslo čtyři, což na devítistupňové škále, kde platí „čím nižší číslo, tím lepší“, není špatné. Jestli si tedy chcete vychutnat pohled na část naší Mléčné dráhy, zavítejte sem. Když už budete v pozorování nedotčených částí planety, sklopte hlavu a vydejte se po pevné zemi na tříhodinovou prohlídku do pralesa, který vznikl díky lovecké vášni bratrance císaře pána. Nechtěl, aby byla zvěř při páření rušená, a tak zakázal na kopci Mionší těžit dřevo. Proto je zdejším bukům a jedlím přes čtyři sta let. Naučná stezka Mionší se nachází mezi obcemi Dolní a Horní Lomná.
Exotické Hukvaldy
Nejlepším imitátorem lidského hlasu je pták loskuták, protože mluví čistě a lidská slova dovede napodobit dokonce i v různých intonacích. Hned v závěsu je papoušek žako. Jak jim to jde, se můžete přesvědčit v areálu Tropic Hukvaldy. Nejsou to však zdaleka jediní ukecaní papoušci, kteří expozici obývají. Mezi další ozdoby patří ara, amazoňan či kakadu bílý. Co by to navíc bylo za exotickou expozici bez tropických rostlin a neopeřených živočichů. V sezoně tu poletují motýli a celoročně se tu prochází leguán zelený a samec pumy americké. Děti obdivují nejen zvířátka, ale mnohdy právě tady, ve sklenících, poprvé vidí rostliny kiwi, papáje nebo mučenky. Aby vás nemrzelo, že doma nemáte nějakou tu masožravku či jinou okrasnou kytičku, můžete si je tu rovnou kopit.
V Hukvaldech se to exotickými pohledy jen hemží. V hukvaldské oboře, která vede k hradu, si budete připadat jako v některém z národních parků v Americe. Pozoruhodnou podívanou vám tentokrát připraví propletence erozí obnažených kořenů sedmi buků, které tvoří neuvěřitelné obrazce. Některé měří až osm metrů. Budete-li mít po ruce fotoaparát, po zemi tu polezete i několik hodin. Zvláště na podzim, když dokonalou atmosféru dotváří barevné listí.
Čekání na autobus čtyřicet metrů pod vodou
Vyhlášenými lokalitami mezi vášnivými potápěči jsou vody Sardinie, Rudé moře nebo Jadran. I v Česku se však najdou místa, kde si přijdete na své, když je zrovna do zahraničí daleko a vy už to nemůžete vydržet. Jedním z nich je zatopený lom Šífr u Svobodných Heřmanic, kde se po dlouhá léta kutala břidlice. Voda je tu sice trochu studenější, ale zato je čistá s dobrou viditelností. Dostat se můžete až do hloubky téměř čtyřiceti metrů, a ještě dole něco najít. Jsou tam nejen předměty připomínající těžbu, ale také spousta věcí, které sem potápěči umístili, aby zatraktivnili ponory. Klidně tak můžete narazit na truhlu s pokladem nebo potkat mořskou pannu. Když vám to dýchací přístroje dovolí, můžete pod hladinou postát i na autobusové zastávce, poležet si ve vaně nebo prozkoumat vrak auta. Než vystoupáte na hladinu, využijte dekompresní plošinu a keson.
Hvězdná pětka
Následující cíle nejspíš znáte, ale proč je nezařadit do itineráře? Stojí za to!
- Zámek Hradec nad Moravicí s přepychově zařízenými salony a výletní loveckou stezkou
- Ostrava s Dolní oblastí Vítkovice a nedalekým hornickým muzeem Landek Park
- Naučná stezka Bílá Opava s kaskádami, vodopády, lávkami a skalními útvary
- Beskydy s Lysou horou, sochou Radegasta nebo jeskynním systémem Ondrášovy díry
- Praděd s rozhlednou a nedalekými, legendami opředenými Petrovými kameny
