Tentokrát se vypravíme do jižních Čech. Osmikilometrová stezka vás provede neobjevenou krajinou podkletí s výhledy do Křemežské kotliny. Poznáte díky ní méně známá, a přesto velmi kouzelná místa Blanského lesa. Zvlášť teď, na podzim, kdy se lesy na úpatí hory Kleť zbarvují do všech odstínů žluté a červené, vám cesta z Brloha na Kuklov doslova učaruje.
Značená stezka Brložsko začíná v obci Brloh, ale protože se jedná o okruh, můžete na ní vstoupit prakticky kdekoliv. Provede vás po úbočí vrchů Bulový (953 m n. m.) a Buglata (832 m n. m.) a nabídne kouzelné pohledy na tuto část Blanského lesa.
Z Brloha do Brloha
Přímo v Brlohu můžete stejně, jako v jiných jihočeských vesnicích, obdivovat několik starobylých lidových statků. Některé z nich jsou dokonce zdobené trojúhelníkovými štíty s blatskými motivy. Na zalesněných svazích Brložska se také zachovalo množství původních samot, což dává zdejší krajině specifický ráz.
Na stezce, která je přehledně značená a má celkem 16 zastavení, odhalíte historické památky Brloha s kostelem sv. Šimona a Judy, projdete se údolím Křemžského potoka, dubovou alejí i vlhkými loukami a poznáte slovanské hradiště U Ondřeje, halštatské hradiště na Stržíšku, a hlavně zbytky gotického hradu Kuglveit a nedostavěného kláštera Kuklov.
Středověk neskončil
Asi tři kilometry západně od vsi Kuklov narazíte na torzo gotického hradu Kuglvaid, který kdysi stával na vysoké skále. Byl založen okolo roku 1357 na místě pravěkého hradiště. Původní název hradu a vsi Kuglwaid byl pravděpodobně převzat ze staroněmeckého "gugl-waid", což by se dalo volně přeložit jako "lesnatá homole". Okolo hradu pak vyrostla malá osada, která se postupně rozrůstala.
Podle historických pramenů se královský hrad stojící na rožmberském území stal příčinou sporů mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna. V době spiknutí české šlechty proti králi Václavovi pak vojsko Jindřicha z Rožmberka hrad roku 1395 dobylo a od té doby jen pustl. Dodnes se zachovaly jen malé zbytky zdiva, příkop vylámaný ve skále a valy.
Jihočeský Panenský Týnec
Pět vysokých gotických oken bývalého klášterního kostela svatého Ondřeje připomíná dobu, kdy sem Petr IV. z Rožmberka povolal mnichy řádu sv. Františka z Pauly, aby tu založili paulánský klášter. Ten ale nikdy nebyl dokončen a od roku 1530 byl zcela opuštěn. Během třicetileté války ho totiž pobořila švédská vojska a přítomné mnichy vyvraždila. Podle pověstí prý v podzemních klášterních chodbách dodnes bloudí duše popravených a upálených mnichů.
Z trosek kláštera pak byly použity kameny na stavby místních chalup, z nichž řada je vestavěna přímo do zřícenin kláštera. Torzo kostela s pěti gotickými okny je viditelné už z daleka, a má své osobité kouzlo. I proto je místo hojně využíváno ke svatebním obřadům nebo fotografování. Kulisy místní krajiny se ostatně objevují i ve filmu Údolí včel režiséra Františka Vláčila z roku 1967.
