Zámek a Muzeum Josefa Dobrovského, Chudenice

Zámek a Muzeum Josefa Dobrovského, Chudenice Zdroj: Profimedia.cz

Zámek Lázeň sv. Wolfganga
Minipivovar Stará škola, Chudenice
Naučná stezka Žďár
Rozhledna Bolfánek
5 Fotogalerie

Tip na výlet: Milé překvapení na rodovém sídle Černínů z Chudenic

Jakub Smutný

Když člověk projíždí nenápadným městysem Chudenice, schovaným ve Švihovské vrchovině mezi západočeskými okresními městy Klatovy a Domažlicemi, neodhadl by, kolik pěkných věcí je tu k vidění. Přestože šlechtický rod Černínů, patřící k nejznámějším a nejbohatším českým rodům, měl právě v Chudenicích po dlouhá staletí své sídlo, chudenický Starý czerninský zámek patří spíše k opomíjeným a jen málo navštěvovaným památkám.

Starý czerninský zámek

Na místě Starého zámku stávala původně gotická tvrz, jež vznikla pravděpodobně ve třináctém století. Na renesanční zámek byla přestavěna ve století šestnáctém, později se pak stavba dočkala ještě barokních úprav. Poslední soukromý majitel, Evžen III. Černín, o panství přišel po druhé světové válce na základě Benešových dekretů kvůli svému německému občanství. Za komunistů zámek sloužil různým účelům, v dnešní době se z něj obec, která ho vlastní, snaží udělat turistickou atrakci.

A upřímně – docela se jí to daří. Na zámku – hlavně na jeho oprýskaných fasádách – je vidět, že bude potřeba ještě hodně práce, než získá zpět svou starou ztracenou krásu. Ušmudlaný zevnějšek je nicméně ve značném a až překvapivém kontrastu s tím, co zámek nabízí ve svých interiérech. První prohlídkový okruh prochází plně vybavenými salónky a pokoji a průvodce na něm návštěvníky seznámí s historií rodu Černínů. Druhý prohlídkový okruh je novinkou, byl otevřen teprve loni. Turisty zavede do nejstarších částí zámku, tedy do prostorů původní gotické tvrze.

To ale pořád není všechno – v přízemí Starého zámku je navíc umístěno Muzeum Josefa Dobrovského. Tato známá postava českého národního obrození je s Chudenicemi úzce spjatá. Dobrovský v Chudenicích jedenáct let pobýval a pracoval jako učitel a vychovatel hraběte Evžena Černína. První část muzejní expozice je věnována právě Josefu Dobrovskému a národnímu obrození, druhá část pak představuje různé známé chudenické osobnosti jako umělce Jaroslava Kvapila nebo entomologa Jana Roubala.

Domluvit si lze i prohlídku kostela svatého Jana Křtitele, který stojí na chudenické návsi jen pár desítek metrů od zámku. Kostel založili rovněž Černínové a jedná se o jeden z nejstarších dochovaných kostelů v českých zemích. Uvnitř jsou k vidění mj. cenné fresky ze čtrnáctého století.

Zámek Lázeň svatého Wolfganga

Asi dva kilometry na jihozápad od centra obce stojí ještě jeden zámek. Nechal jej na sklonku osmnáctého století v empírovém stylu vybudovat Jan Rudolf Czernin, a to na úpatí vrchu Žďár poblíž léčivého pramene. Stavba sloužila k lázeňským účelům, jezdili sem různí hosté, ale pro vlastní potřebu ji využívali i sami Černínové. Velká část vybavení na dnešním prohlídkovém okruhu Starého zámku pochází právě z Lázně.

Zámeček byl po druhé světové válce rovněž zabaven, v roce 2009 se nicméně do rukou Černínů vrátil. Dokupy jej staronoví majitelé dávají jen pomalu, léta ve vlastnictví státu se na něm totiž podepsala skutečně velmi nepříznivě.

Rozhledna Bolfánek a Americká zahrada

Na Lázni dnes turista v podstatě nic neuvidí, větší pozornost by proto měl věnovat zajímavostem na vrchu Žďár. Po jeho úbočích vede naučná stezka. Na samém vrcholku kopce se nachází 45 metrů vysoká vyhlídková věž, z níž je po překonání 138 schodů krásný výhled do okolí. V případě mimořádně dobré viditelnosti by snad údajně měly být vidět i Alpy. Věž je pozůstatkem dřívějšího kostela svatého Wolfganga. To byl biskup z bavorského Řezna, který na místě dle pověsti přenocoval při pěší pouti do Prahy a zpátky. Dnešní název místa – Bolfánek – je ostatně počeštěnou zkomoleninou jména Wolfgang.

Za celorepublikový unikát lze považovat arboretum Americká zahrada, vzdálené od Bolfánku zhruba jen půl kilometru. Původně se mělo jednat o školku okrasných dřevin určených k výsadbě v parku kolem zámečku Lázeň. Dnes tu na ploše téměř dvou hektarů roste asi dvě stě druhů cizokrajných dřevin, původem zejména ze severní Ameriky. Minout při návštěvě nesmíte zdejší jedlovec tisolistý vysazený v roce 1842, což z něj činí jeden z nejstarších stromů tohoto druhu v Evropě. Přezdívá se mu Černínova douglaska a měří zhruba 40 metrů.

Další tipy na výlety po všech našich krajích najdete ve speciálu ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM, který si jednoduše objednáte na iKiosek.cz.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii: