Archeopark Pavlov: Udělejte si výlet za lovci mamutů na Pálavu
Chcete se cítit jako pravěký lovec mamutů? Nebo aspoň vědět, jak takoví lidé žili? Pak si udělejte výlet do archeoparku pod Pavlovskými vrchy.
Představte si, že máte na sobě kůži z jeskynního medvěda a sedíte u ohně, na kterém opékáte právě ulovené zvíře, třeba králíka. Vaše venuše zatím čistí kůži z vlka a vaši caparti nevědí, co roupama dělat. Mezi přikládáním polínek do ohně vezmete kus klu z mamuta a přemýšlíte, co s ním udělat. Pohledem utkvíte na údolí řeky Dyje, na kopečcích, které ji obklopují, a napadne vás, že byste výjev mohl na kost vyškrábat pazourkem. Možná tak nějak vznikla nejstarší mapa, kterou si můžete v archeoparku prohlédnout.
Vaše děti si zatím mohou hrát divadélko s loutkou, kterou jste jim před časem vyrobil. I tato kuriozita, která se počítá mezi nejstarší loutky na světě, je tu k vidění! Vaše žena také projevila přání, aby byla zpodobena na věčné časy. Vezmete tedy hrudku jílu, přimícháte do ní špetku vápence a rozdrcených kostí a zkoušíte z této sloučeniny vytvarovat tělo své krasavice. Napoprvé se vám to nedaří, a tak jí zlostně mrštíte na zem (soškou, nikoli ženou), až se rozlomí na dva kousky. Netušíte, že za 25 až 29 tisíc let ji najde tým profesora Absolona v ohništi u Pavlova, který se tehdy takto zcela jistě nejmenoval. Nebyl jste sám, kdo se snažil zvěčnit podobu své ženy, rodičky a udržovatelky rodu. Bylo vás více po celém světě, ale vy jste byl první! (Kdybyste se dožil dnešní doby, mohl byste své dílo, Věstonickou venuši, dnes uloženou v Moravském zemském muzeu, prodat za několik miliard dolarů, za které byste si koupil pár stád mamutů.)
A kdybyste se přenesl strojem času z doby před více než 20 000 lety do dneška, možná byste nám mohl vysvětlit záhadu takzvaného trojhrobu se třemi mrtvolami. Krajní umrlci mužského pohlaví mají mezi sebou kostru pohlaví nejasného, která má navíc na svém klíně ruku levého zemřelého. Nad tímto záhadným trojhrobem můžete v archeoparku meditovat na silné skleněné podlaze a bude se vám tu promítat počítačová animace tváří dávných mrtvých…
Unikátní podzemní muzeum
Unikátní interaktivní expozice Archeopark Pavlov byla otevřena v květnu 2016 na úpatí Pálavy v místech, kde v období paleolitu žili naši předkové. Pálava tak dostala dárek k 40. výročí vyhlášení za chráněnou krajinnou oblast.
Brněnská projektová kancelář vedená Radkem Květem vycházela při návrhu muzea z genia loci Pálavy, která byla osídlena pravěkými lovci 25 až 30 tisíc let před naším letopočtem. Protože se nálezová vrstva nacházela v hloubce 4–5 metrů pod zemí, byl navržen koncept podzemní stavby. Architekti zvolili formu podzemního prostoru s vystupujícími světlíky z bílého betonu napodobujícího okolní vápencové skály.V rámci edukačních programů si tu mládež může vyzkoušet rozdělávání ohně třením dřev nebo výrobu pazourkového nože a hrotu pro šíp. Expozice nabízí díky moderním audiovizuálním technologiím i klasickým výstavním prvkům jedinečnou možnost putovat do pravěku všem generacím návštěvníků. A když už jste na jižní Moravě a neposeděli byste v některém z vinných sklípků u výborného moravského vína, jako byste tu nebyli.
Archeopark Pavlov
- Pod Pavlovskými vrchy je více než 90let prováděn archeologickýprůzkum. Začal v roce 1922 první zprávou o nálezusídlištělovcůmamutů, vypracovanou amatérskými archeology Josefem Matzurou a Karlem Jüttnerem. Tito amatéři v úvozové cestě mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi objevili kulturní vrstvu se zbytky popele, pleistocenních kostí a pazourkových artefaktů.
- Dále zde působili prof. Karel Absolon, na něhož navázal v roce 1947 doc. RNDr. Bohuslav Klíma a po něm prof. PhDr. Jiří Svoboda, DrSc., a doc. Martin Oliva. K průzkumu přispělo i budování tří nádrží v 80. letech 20. století na řece Dyji protékající pod Pálavou, které měly zabránit častým ničivým povodním a zajistit vodu pro závlahu zemědělských plodin.