Zjizvená Afrika, chorvatská Kalifornie nebo sloní máma: srpnové číslo LaZ právě vychází
Pro západní svět může být děsivá, pro africké obyvatelstvo je součástí kultury. V srpnovém čísle magazínu Lidé a Země se zblízka podíváme na skarifikaci. Vezmeme vás do africké oblasti Sahary a Sahelu, kde jizvy na tělech dívek a žen vyprávějí o minulosti, bolestivých rituálech i současných konfliktech. Zamíříme také do Chorvatska za nejseverněji položenými mandarinkovými háji v Evropě a zúčastníme se i romské poutě do maďarské vesnice Csatka. Popovídáme si také se „sloní mámou“, která v Thajsku pečuje o zraněné nebo týrané slony. Vydejte se spolu s námi na další fascinující cesty.
Jedni mají dlouhé, rovné čáry přes čelo, jiní na něm zase mají vyřezané široké V. O tom, že v Africe má každý kmen své jizvy, nás přesvědčí Lenka Hrabalová. Vydržet bolest skarifikace byl v minulosti pro muže klíčový rituální krok k dospělosti. Pro ženy mají jizvy estetický i sociální rozměr, který vyjadřuje krásu, plodnost a rodinný status. Kde se ale vlastně rituální jizvení vzalo? Je snad pravdivý příběh o kolonizátorech a otrokářích, kteří nutili domorodé kmeny se řezat?
A jizvy se dají v Africe najít i jinde. Třeba ty z válek, kterých bohužel není málo. K jedné takové se možná právě teď opět schyluje v Jižním Súdánu. Jsou samozřejmě i tací, kteří po boji netouží. Třeba národ Mundari, jenž žije pastevecko-zemědělským životním stylem. U tohoto kmene se setkáte hned s několika zvláštnostmi, které Evropany překvapí. Třeba to, že se myjí v proudu kravské moči. Jenže i ten se kvůli kravám nepřátelí s dalším z klanů, s Dinky. A naopak. Budoucnost nejmladšího státu světa růžově rozhodně nevypadá.
S Jakubem Hlouškem se vypravíme do „chorvatské Kalifornie“, tedy do oblasti delty Neretvy, která prošla dramatickou proměnou. Deltu postupně, již od dob Římanů, spoutala síť kanálů, jež odvodnily mokřiny a teď zavlažují úrodnou půdu, na níž se nejvíce daří mandarinkám. Jejich háje tak jsou vůbec nejseverněji položené v Evropě, kde se tyto citrusy pěstují komerčně. Meliorace ale těžce poničily tamní jedinečný ekosystém a ohrozily rybí populace. Zamíříme také za dalmatskými Pompejemi a odhalíme kouzlo Modrého oka.
Pro Jolanu Sedláčkovou je Černá Hora stále okouzlujícím a výjimečným místem. V jediný den totiž můžete v této zemi spatřit hory s křišťálově čistými jezery, navštívit některý z pěti národních parků a večer sledovat západ slunce nad mořem lemovaným starobylými kamennými uličkami, kde na každém kroku dýchá historie.
Severní Makedonie je proslulá Ochridským jezerem či hlavním městem Skopjí. Richard Grégr nás nicméně přesvědčí, že poklady se dají objevit i mimo hlavní cesty. Prilep a okolí jsou takovou duší země. Do oblasti Mariova vedly ještě nedávno jen prašné cesty. Dnes se kraj pod dva a půl kilometru vysokým Kajmakčalanem začíná měnit.
A povíme vám také, jaké to je, vyrazit s dětmi obytňákem na dovolenou. Přesvědčila se o tom šéfredaktorka magazínu Lidé a Země Veronika Kratochvílová, která se s domovem na kolečkách vypravila do Andalusie. A už krátce po odjezdu bylo jasné, že budou muset plány trochu měnit.
Zažít můžete také druhé největší setkání olašských Romů v Evropě. Peter Greša nás zavede do Maďarska, ani ne padesát kilometrů od slovenských hranic. Tam se nachází malá, téměř vylidněná vesnice Csatka, v níž nežije žádný Rom. Přesto se právě z ní stává jednou ročně „hlavní město Romů“. Ve vesnici se měla zjevit Panna Marie a známá je také pramenem léčivé vody. Tu si odsud poutníci ve velkém odvážejí a často se kolem toho také strhne mela.
V portrétu vám tentokrát Bronislav Jaroš představí drobnou ženu Lek Chailert, která se přitom stará o jedno z největších zvířat – o slony. „Pokud se o ně chcete starat, musíte si získat jejich důvěru. A když cítí, že vám mohou věřit, dávají lásku,“ říká Chailert, které v její thajské domovině přezdívají „sloní máma“. Stala se jednou z nejviditelnějších tváří boje za práva zvířat v jihovýchodní Asii a na severu Thajska založila park, který tisícům z nich poskytuje bezpečný domov.
V Menu nás tentokrát čeká to pravé osvěžení. S Kristýnou Baloghovou zamíříme do Venezuely, kde se pustíme do čerstvých mořských plodů a tropického ovoce, do zeleninového banánu plantain upraveného na stovku způsobů. Je libo třeba rejnokový koláč? Žádný problém. Rybí chutě Karibiku jsou nevyčerpatelné.
Lenka a Josef Littovi ve své Premiéře vezmou čtenáře do Mosambiku za zpívajícími keporkaky. Ti jsou totiž podle autorů symbolem naděje a důkazem, že ochrana přírody má smysl. Po desetiletích masivního lovu, který jejich populaci téměř zdecimoval, se díky přísným opatřením jejich počty začaly zvyšovat. Na pláži Praia do Tofo je můžete ledovat přímo z okna hotelového pokoje.
A na cestách v žabkách je opět i Lukáš David. Tentokrát s ním v Humnech projdeme pěkný kus cesty. Kudy se vydá? Z Prahy pěkně až do Znojma. Cestou párkrát zmokneme, ale zase uschneme, a cestovatel vás hlavně znovu přesvědčí, vypůjčíme-li si slova klasika, že Alpy člověka ohromí, ale Česko dojme. Přejeme vám příjemné čtení a mnoho inspirace pro vaše cesty!
