Tip na výlet: Romantika na Vysočině. Prozkoumejte ruiny středověkého Zubštejna
Nedaleko Bystřice nad Pernštejnem se na vrcholu protáhlého kopce, z jedné strany obtékaného řekou Svratkou a ze strany druhé říčkou Bystřicí, vypínají zbytky hradu Zubštejna, vystavěného na počátku 14. století. Jedná se o nezpochybnitelnou dominantu okolí a patrně také o jedno z nejromantičtějších míst na Vysočině.
Zubštejn není příliš rozlehlá zřícenina, nevelké rozměry ale vynahrazuje malebností. Poznávacím znamením Zubštejna jsou zbytky hradního paláce se čtyřmi zachovanými klenutými místnostmi. Původně se nazýval Kámen, později pak s odkazem na pernštejnskou legendu a erb Zubří Kámen, respektive Zubrštejn. Zkomolením pak vznikl současný název.
Nejbližším větším sídlem v okolí je již zmíněná Bystřice nad Pernštejnem, která se tak patrně stane výchozím bodem výletu pro ty z vás, kteří cestují hromadnou dopravou. Městečko leží na železniční trati spojující Žďár nad Sázavou a Nové Město na Moravě s Tišnovem.
Z centra města se k Zubštejnu dostanete po modré turistické značce, která vede údolím Bystřice a zavede vás cestou také ke zbytkům hradu Aueršperk. Turistické značení to k hradu nicméně bere dost oklikou (než se po modré k Zubštejnu dostanete, ujdete zhruba sedm a půl kilometru), někdo tak možná raději vyrazí po silnici směr Lesoňovice a Pivonice (cca čtyři a půl kilometru).
Motorizovaní výletníci pak můžou svá vozidla zaparkovat až přímo pod hradem ve vesnici Pivonice, čekat je bude jen asi půlkilometrový výšlap.
Z historie hradu
Gotický hrad byl vystavěn pod názvem Kámen na konci první třetiny 14. století pány z Pernštejna, a to jako sídlo samostatné rodové větve. Skládal se tehdy ze vstupní věže a věžovitého obytného paláce.
Název Zubštejn byl v listinách poprvé použit v roce 1358, kdy přešel do rukou markraběte Jana Jindřicha. Z tehdejší přestavby patrně pochází druhý hradní palác, jehož dochovaná klenutá podlaží jsou dnes ikonou hradu.
V polovině 15. století po několikerém střídání majitelů připadl Zubštejn opět Pernštejnům, kteří o něj pečovali až do doby, než Vilém II. přenesl své sídlo do Pardubic. Odlehlý a nepohodlný hrad náhle reprezentačním účelům nestačil a začal pustnout.
Dnes jsou zříceniny hradu majetkem města Bystřice nad Pernštejnem, které se o ně stará a zajišťuje jejich přístupnost veřejnosti. Vstup je ovšem volný, nezpoplatněný.
Co je tu dnes k vidění
Z jednoho nejvýše položených hradů na Moravě se zachovala zejména část severní vstupní věže a obytný palác s raritně dochovanými patry. Zřícenina nejzajímavěji působí při pohledu od západu. Právě západní zeď paláce je zbořená a odhaluje tak zachovanou dvoupatrovou klenbu. Zachovala se též hradní studna a náznaky opevnění.
V roce 2010 byla mezi jádrem hradu a předhradím postavena dřevěná lávka, klenoucí se přes mohutný příkop.
Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.