Odchytové nádoby je potřeba několikrát denně kontrolovat a jedince z nich přenášet na druhou stranu silnice.

Odchytové nádoby je potřeba několikrát denně kontrolovat a jedince z nich přenášet na druhou stranu silnice. Zdroj: Mokřady, z.s./ČSOP

Jarní transfer obojživelníků probíhá každý rok. Stavba dočasní bariéry.
Do kontroly odchytových nádob se vloni zapojili i ti nejmenší.
Stavba dočasných zábran v roce 2024 na frekventované silnici u Roblína.
Ochránci přírody v loňském roce nainstalovali téměř sedm kilometrů zábran.
Zabezpečení tahových cest obojživelníků.
6 Fotogalerie

Zachraň žábu! Ochránci staví kolem silnic plůtky, zapojit se může každý

Alice Kottová

Ochránci přírody se i letos pustili do velké záchranné akce. Na minimálně 17 úsecích rušných silnic, v celkové délce přes 6,5 kilometru, stavějí speciální zábrany, které znemožní obojživelníkům vstoupit do nebezpečné zóny. Chtějí jim tím pomoct překonat tyto překážky a ochránit je před koly projíždějících aut.

Ze zimovišť začnou brzy vylézat první obojživelníci směřující do míst rozmnožování. „Tahové cesty však často kříží silnice. V takových úsecích jsou pak pod koly aut každoročně usmrceny stovky až tisíce jedinců,“ upozorňuje Eliška Prouzová z Českého svazu ochránců přírody.

Právě taková místa teď musí ochránci zajistit, a proto už nyní začínají na rizikových úsecích stavět speciální zábrany. V loňském roce tak zabezpečili 19 úseků a nainstalovali téměř sedm kilometrů zábran. Navíc přes nebezpečné komunikace přenesli skoro třicet tisíc obojživelníků.

Zabezpečení tahových cest obojživelníků.Zabezpečení tahových cest obojživelníků. | Mnichovickou krajinou, z.s./ČSOP

Pro letošek si vytyčili podobný cíl. „I letos podpoříme zajištění minimálně 17 úseků frekventovaných komunikací v celkové délce přes 6,5 kilometru,“ upřesňuje Prouzová s tím, že se ale jedná jen o zlomek komunikací, které jsou každoročně zajišťovány, a které by hlavně zajistit potřebovaly.

Mapa rizikových míst

Ochránci, kteří transfery obojživelníků podporují i finančně, už řadu let zpracovávají mapu rizikových úseků, jež se neustále aktualizuje. Právě s ní jim mohou pomoct také dobrovolníci – ti mají možnost prostřednictvím formuláře nahlásit místa, která v mapě dosud uvedená nejsou, ale na nichž zaznamenali úhyn většího počtu obojživelníků.

„Znát riziková místa je základním předpokladem k nalezení někoho, kdo by si vzal úsek na starost, či k vymyšlení jiného vhodného řešení. Pokud ve vašem okolí již záchranné transfery probíhají, můžete organizaci, která je zajišťuje, nabídnout pomocnou ruku. Ta se vždy hodí,“ dodává Prouzová.

Do kontroly odchytových nádob se vloni zapojili i ti nejmenší.Do kontroly odchytových nádob se vloni zapojili i ti nejmenší. | ZO ČSOP Bukovina

Dalším způsobem, jak obojživelníky podpořit, je pečovat o jejich přirozené prostředí. To podle ochránců zahrnuje obnovu a budování tůní, šetrné prořezávání dřevin či vytváření úkrytů v podobě různých hromad. Klíčem je pestrá krajina s dostatkem malých vodních ploch, kde mohou žáby nerušeně žít, rozmnožovat se, lovit a bezpečně přezimovat.