Algarve nejsou jen pláže a taverny. Můžete tu zažít neskutečné věci od horských túr přes projížďky na oslech a výpravy za ptáky po ochutnávání vilejšů a ohnivé vody, která by porazila i slona.
1) Rudý hrad v Silves
Ve vnitrozemí Algarve kdysi probíhaly líté boje mezi křesťany a Maury. Velkolepé svědectví o tom podává mohutný hrad z červeného pískovce ve městě Silves. Koncem dvanáctého století ho nechal vystavět portugalský král Sancho I. a jeho pozůstatky dnes zabírají plochu dvanácti tisíc čtverečních metrů. Během vykopávek se tu našly stopy lidské činnosti z doby bronzové a zbytky budov z osmého století. Hrad sloužil jako sídlo guvernérů i věznice a dnes je přístupný veřejnosti. Z hradeb se otevírají nádherné výhledy na Silves i okolní krajinu a v areálu probíhají kulturní vystoupení.
2) Móda z kůry
Kůra korkových dubů, která se sklízí každých deset let, má kromě známých vinných zátek či luxusních podlah mnoho dalších zajímavých použití. Stačí zajít do některého z mnoha obchůdků s korkovým zbožím a začít vybírat. Věřte mi, že vás bude přecházet zrak. Kromě korkových podšálků, přívěsků na klíče, šperků či pohlednic se z tenkých plátů korku vyrábějí i kabelky, peněženky, klobouky, pásky, deštníky, a dokonce také oblečení či boty.
3) Čapí ráj
Na silnici N266 z lázní Caldas de Monchique zpátky k moři se pořádně držte volantu. Malé vesnici Rasmalho místní neřeknou jinak než „čapí vesnice“ a kolem cesty tam opravdu stojí desítky čapích hnízd. Počátkem léta, když se líhnou a dorůstají mláďata, tvoří zdejší kolonii stovky čápů bílých. Některá z hnízd jsou blízko silnice na nízkých stromech nebo sloupech, takže jsou ideální na fotografování majestátních černobílých opeřenců.
4) Na zdraví, Algarve
Ve vnitrozemí Algarve rostou stromy s názvem planiky, na nichž v listopadu zrají sladké plody. Farmáři z nich vyrábějí „água ardente“, tedy ohnivou vodu s názvem „medronho“. Frťan nápoje s obsahem alkoholu až 60 procent je prý dobrý na potíže s močením, revmatismem i na cukrovku. Místní ho rádi pijí ráno. Plody planiky před destilací kvasí v sudech od sklizně do března a na litr medronha jim musí být asi deset kilo. Pro své ženy farmáři vyrábějí i slabší likér Brandymel, jejž ochucují medem zdejších včel.
5) Hlavní město u bažin
Faro, které je dnes hlavním městem Algarve, založili už Féničané. Zdejší poměrně malé staré město nese název Citade Velha, rozkládá se kolem náměstí Largo da Sé a obklopují ho hradby z devátého století. Z věže zdejší katedrály Sé je nádherný rozhled na národní park Ria Formosa, začínající hned za městem. V bývalém klášteře Nanebevzetí Panny Marie je dnes archeologické muzeum, kde mají třeba římskou mozaiku o rozměrech 9x3 metry.
6) Trh s velkým T
Trajekt na bariérové ostrovy národního parku Ria Formosa vyplouvá z nábřeží města Olhão. Když sem však přijedete dopoledne, zdržte se ještě chvíli na pevnině. Tou dobou (od sedmi do 13 hodin mimo neděle) je otevřená tržnice, jež se nachází přímo u moře asi tři sta metrů od přístaviště ve dvou obřích cihlových budovách z roku 1915 ozdobených v rozích věžičkami. Jednu z budov zabírá rybí trh, kde je k dostání všechno od tuňáků přes sépie a chobotnice po kraby, krevety a velké jedlé atlantské měkkýše. Druhé budově vládne ovoce a zelenina, v sobotu kolem probíhá trh všeho možného pod širým nebem a kolem je pár kaváren s výhledem na moře.
7) Lázně králů
K sirným termálním pramenům Caldas de Monchique se chodili léčit staří Římané i portugalský král Jan II. (João II), který však zanedlouho zemřel kousek odtud v přímořském Alvoru. Voda ve zdejších jezírkách je prohřátá na dvaatřicet stupňů a působí na dýchací i revmatické neduhy. Lázně dnes tvoří několik budov ztracených ve vysokém lese a duši tu léčí už samotná procházka kolem jezírek a bystřin. Ve zdejší restauraci můžete ochutnat místní sendvič se salámem Chorizo. Když budete mít štěstí, bude to pochoutka doslova jedinečná. V jedenáct dopoledne jedna z místních žen peče chléb v tradiční venkovní peci a občerstvení se pak dělá z něj.
8) Metropole vilejšů
Rádi na svých cestách ochutnáváte netradiční jídla? Pak se musíte zastavit ve vesnici Vila do Bispo v blízkosti mysu svatého Vincenta (Cabo de São Vicente), které se přezdívá metropole vilejšů. Otužilí sběrači chodí na přisedlé korýše do příbojové zóny okolních útesů, což není právě bezpečné místo. Z vařených vilejšů se jí hlavně svalnatá stopka, jíž přirůstají k útesu a ze které musíte nejdřív svléknout kožovitou pokožku jako ponožku. Místní si vilejše často dávají místo oříšků k pivu či vínu a jednou z nejlepších restaurací na vilejše je Ribeira do Poço u hlavní silnice. Vila do Bispo má i dlážděnou náves a pár uliček stojících za procházku.
9) Sůl nad zlato
Na západě, u samých hranic se Španělskem, u městečka Castro Marim a stejnojmenného hradu, se rozkládá pobřežní chráněná oblast, kde žijí i plameňáci. Místní lidé se zabývají výrobou mořské soli tradiční metodou odpařování vody v mělkých nádržích s hliněnými okraji. Sbírají ji ručně a nejcennější je solný květ (flor de sal) — tedy sůl krystalizující na hladině přesolené vody. Můžete tu navštívit muzeum soli a projít se přímo mezi nádržemi, jež jsou rájem vodních ptáků — třeba pisil čáponohých a tenkozobců opačných, kteří se tu rozmnožují.
10) Střecha Algarve
Nejvyšším bodem Algarve je hora Fóia v pohoří Monchique s výškou lehce přes 900 metrů. Za jasného počasí je odtud vidět až na pobřeží a směrem na sever k Lisabonu. Na vrchol a zdejší vyhlídku vede silnice a stojí tam také radar portugalské armády. Vnitrozemím Algarve včetně zmíněného pohoří vede treková trasa Via Algarviana. Celkem je dlouhá asi 300 km, je rozdělená na 14 úseků, vede 11 kraji a má označení GR13 E4.1. Do pohoří Monchique se můžete vydat i na horském kole, nebo dokonce na oslím hřbetě během organizovaného výletu.
