Pohled na město Málaga

Pohled na město Málaga Zdroj: Shutterstock

Město Granada, palácový komplex Alhambra, věhlasný Lví dvůr
Guadix v v provincii Granada
V pobřežní Málaze se narodil Pablo Picasso nebo Antonio Banderas.
Kdo má pevné nervy, může zajít na koridu.
Uličky Málagy v historickém centru
11
Fotogalerie

Žhavá Andalusie: Země, kde slunce svítí 300 dnů v roce

Obdivovat budete monumentální památky, krev v žilách vám zastaví atmosféra býčích zápasů, odpočinek najdete na rozlehlých plážích, chuťové buňky se vám rozplynou nad proslulými španělskými specialitami a večer vám jazyk příjemně ztěžkne skvělým vínem, které zraje pod horkými paprsky zdejšího slunce. Země vášnivá a opojná. Země, jež vás překvapí svými kontrasty a rozmanitostí.

Andalusie je jedním ze sedmnácti autonomních společenství Španělska a nachází se na jihu Pyrenejského poloostrova. V nejjižnější části se dotýká malého britského území, rozprostřeného na pouhých šesti kilometrech čtverečních - Gibraltaru –, a končí u hranice s Portugalskem. Je omývána z jedné strany Středozemním mořem a ze strany druhé Atlantikem. Andalusie se stala jakousi spojkou mezi Afrikou a Evropou, protože Afrika je z její nejjižnější části vzdálena pouhých několik kilometrů. Prošla si různými nadvládami a kvůli této směsici historických zvratů dnes v zemi najdeme nepřeberné množství nejrůznějších památek, jež doplňují její ojedinělou tvář.

Teplý podzim

Andalusie patří k nejteplejším místům Evropy, proto je vyhledávaným terčem turistů nejen v prázdninových měsících. Také přes zimu se zde teplota pohybuje průměrně kolem šestnácti stupňů a většinu roku vás na nose lechtají sluneční paprsky. Ještě v říjnu tu můžete čekat teploty kolem 25 stupňů.

Nejoblíbenějším místem lidí toužících po odpočinku a opálení se stalo Slunečné pobřeží (Costa del Sol), které se táhne od Málagy až dolů na jih. Jeho název nevznikl náhodou, slunce zde svítí tři sta dní v roce. Místa kolem Málagy a také populární Marbelly, jež se nachází asi padesát kilometrů od letiště v Malaze, nabízejí k dovolenkovému pobytu nepřeberné množství nádherných pláží a luxusních hotelových komplexů. Své kroky do těchto míst směřují také golfoví nadšenci, protože zde najdou úplné lány golfových hřišť.

Costa del Sol je sice nejznámějším, ale zdaleka ne jediným pobřežím, na němž lze strávit dovolenou. Vybrat si můžete některou z pláží na dalších a méně turisticky frekventovaných místech. Vody Středozemního moře omývají Costu de Almería s půvabnými rybářskými vesničkami a Costu Tropical, vyhledávanou potápěči. Atlantik potom smáčí jemný písek Costy de la Luz, která je oblíbená také díky možnosti pozorovat na moři delfíny a velryby.

Nespoutané flamenco v Granadě

První zastávkou na naší cestě bude Granada. Začneme na nejstarším, Novém náměstí – Plaza Nueva. Pokud vás nezláká nabídka v některé z malebných restaurací, jež je obklopují, projděte se k nedaleké katedrále postavené v goticko-renesančně-barokním stylu. Za návštěvu také stojí Muzeum parfémů (Museo del Perfume) v ulici Carrera del Darro nebo Fontana del Toro.

Z Plaza Nuevy se můžete vydat rovnou do Alhambry, místa, jež v Granadě nemine žádný turista. Je to nejdokonalejší a nejzachovalejší maurská památka na světě. Paláce byly sídlem dynastie Nasrovců, která zde vládla až do roku 1492, tentýž rok byla vyhnána křesťany. Dveře v Alhambře se netrhnou, proto na místě velmi oceníte svou předchozí on-line koupi vstupenek. Zkrátíte si tak čekání v nekonečných frontách.

Protože se Granada nachází na úpatí Sierry Nevady, připravte se na výšlapy do kopců, ale výhledy, jež se vám naskytnou, stojí za to. Nejraději mám pohled z Alhambry na Albaicín, původní arabskou čtvrť s malými bílými domky.

Při návštěvě Granady doporučuji navštívit představení flamenka, tance, který se zrodil právě v Andalusii. Vášnivou směsici tanečních kroků a hlučný klapot těžkých podpatků doprovází kytara, jež naslouchá a sekunduje rytmu a potřebám tanečnice. Sama jsem navštívila představení v Casa del Arte na ulici Cuesta de Gomérez, jen kousek od zahrad Alhambry. Sklenička červeného vína, kterou jsem měla před sebou, zůstala do konce představení netknutá. Tak silně si mě flamenco podmanilo.

Do Španělska na lyže

Za pouhou půlhodinu můžete autem dojet z Granady až do Sierry Nevady, kde si v zimě skvěle zalyžujete. Nemusíte s sebou vozit objemné lyžařské vybavení, protože všechno včetně pletené čepice je možné si půjčit na místě. A poplatky nejsou nijak vysoké. Za kompletní vybavení jsme zaplatili kolem třiceti eur pro jednoho.

Španělé nejsou nijak zdatní lyžaři, a tak byly nejvyšší vrcholy poloprázdné a u vleků i přes to, že jsme Sierru Nevadu navštívili poslední den v roce, nestála žádná fronta. Z nejvyššího vrcholu, majícího parametry černé sjezdovky, dohlédnete až na moře. Pokud byste silvestr rádi strávili na sněhu, a přitom trochu netradičně, mohu Sierru Nevadu vřele doporučit.

Inspirace Ernesta Hemingwaye

Rondu si zamiloval jeden z nejslavnějších spisovatelů světa, Ernest Hemingway, který její dominantu, Nový most (Puente Nuevo), zasadil do děje svého románu Komu zvoní hrana. Často zde pobýval. Ronda se mu stala velkou inspirací a psal zde nejen reportáže z býčích zápasů.

Zatoužíte-li na vlastní kůži zažít atmosféru koridy, v Rondě se nachází jedna z nejslavnějších arén — Plaza del Toros. Neměla jsem odvahu býčí zápasy navštívit, ale dovnitř jsem se přece jenom zašla podívat v době, kdy byla aréna otevřena turistům. Součástí Plazy del Toros je muzeum, kde si prohlédnete slavné toreadorské kostýmy, jež mimo jiné vycházejí také z kreseb a rytin španělského malíře Franciska de Goyi.

Tam, kde se spojuje moře s oceánem

Tarifa je přístavní město v jižním výběžku Pyrenejského poloostrova na pobřeží Světla (Costa de la Luz). Noc přichází pomalu a západy slunce se sklenkou dobrého španělského vína se stávají ojedinělým zážitkem.

Navštivte mys Tarifa, nejjižnější místo Evropy, které je spojené se zemí dlouhým molem. Také je to místo, kde se pojí Středozemní moře s Atlantským oceánem. Procházkou po molu tak na jedné straně posloucháte šplouchání moře a z druhé na vás útočí vlny oceánu. Před každým výletem do Tarify je dobré zkontrolovat počasí, protože větrno tady znamená pořádný vichr, znemožňující koupání a někdy i procházky.

Větrné počasí ovšem z Tarify dělá Mekku kitesurfingu – nejoblíbenějšího sportu v této oblasti. Sama jsem se jednoho kurzu kitesurfingu zúčastnila. První hodiny probíhají na suchu na pláži, kde se učíte ovládat kite — draka. V průběhu dne potom kolem mě proletělo několik začátečníků a za několik hodin jsem se k letícím přidala taky.

Castellar de la Frontera

Nenápadná vesnička na jihu Andalusie v provincii Cádiz, nedaleko městečka San Roque, kterou v průvodcích nenajdete, nabízí dvě hlavní atrakce. První je hrad, z něhož je nádherný výhled do okolí, a pokud je jasno, dohlédnete z něj až na Gibraltar. V šedesátých letech se v Castellaru scházeli vyznavači hippies. Také Jimi Hendrix si toto město oblíbil. Zdejšímu hradu dokonce věnoval jeden ze svých slavných songů, Spanish Castle Magic.

Druhou atrakcí je záchranná stanice pro zvířata, která se pašeráci pokoušeli prodat na černém trhu, založená v roce 1998. Aby mohli zvířatům poskytovat adekvátní péči a zázemí, otevřeli roku 2002 dveře veřejnosti. Za lístek zaplatíte 15 eur, ale přispíváte na dobrou věc. Poprvé jsem si mohla pochovat zvířátko zvané kynkažu, zažít dotek lemura nebo nakrmit malou antilopu.

The Rock – Skála

Gibraltar nejen ovlivňuje život na jihu Andalusie, ale také zdobí její panoráma. Na britském „Gibu“, jak se Gibraltaru mezi lidmi říká, pracuje mnoho cizinců, ale také Španělů, kteří tak kvůli práci denně překračují hranici. Autem se na Gib dostanete, pokud si trpělivě vystojíte frontu, jež se každé ráno táhne podél nejbližšího města: La Línea de la Concepción.

Po překročení hranice máte skutečně pocit, že jste se ocitli v Británii. Jako první vás přivítá typicky anglická červená telefonní budka. Také architektura je trochu jiná než ve Španělsku, restaurace nabízejí populární fish and chips, ale nejezdí se vlevo.

Abyste se dostali do centra Gibraltaru, bude nutné přejít letištní ranvej, což je také svým způsobem zážitek. Pokud budete mít štěstí, postaví se vám do cesty přistávající nebo odlétající letadlo. Cesta se v ten moment pro všechny uzavře a vy budete muset čekat. Pokud jste turista, máte radost, pokud jdete pozdě do práce, můžete si ke svému zpoždění připočíst dalších dvacet minut.

Gibraltar rozhodně neopouštějte, aniž byste se vypravili za výhledem na skálu. Nahoru se dostanete lanovkou nebo taxíkem. Vyjet je možné také vlastním autem, ale k tomu budete potřebovat zvláštní povolení. A ti nejodvážnější mohou na skálu vyjít pěšky po schodech; musí si ale rezervovat hodinu až dvě času.

Jak se vypořádat s prvním letem? Čtěte na info.cz >>>

Největší atrakcí jsou jistě makakové, kteří jsou na lidi zvyklí, a dokonce si už umějí vybrat, co si odnesou z vašeho batohu. Vodu nechávají bez povšimnutí, ale sladké nápoje si drze přisvojí. Byla jsem svědkem pokusů o krádež klobouku, foťáku, žabky přímo z nohy majitele a jednoho dítěte!

Také Gibraltar je spojen se slavnými jmény. V roce 1969 se zde vzali Yoko Ono a John Lennon. Uvidíme, co s životem na Gibraltaru udělá aktuální brexit a jak ovlivní jeho dostupnost. Španělsko se netají tím, že má na tento kus země dlouhodobě zálusk, ale místní říkají, že dokud budou makakové nahoře na skále, bude Gibraltar patřit Britům.

Kde odpočívá Kryštof Kolumbus

Sevilla je hlavní město celé Andalusie. Její Plaza de España si dokonce zahrála ve slavných Star Wars. Pokud máte rádi filmové lokace a chcete se projít po schodech, po nichž kráčeli robot R2-D2, Anakin Skywalker nebo Padmé Amidala, připište si tohle náměstí na seznam míst, která stojí za to v Seville vidět.

Město jsem navštívila jednou v prosinci a podruhé začátkem července. V prosinci bylo ideální počasí na procházku po městě: na stromech zrály pomeranče, jež sice byly krásně oranžové, ale uvnitř ještě kyselé jako šťovík. Když jsem se v Seville zastavila na začátku července, dosahovaly teploty čtyřiceti stupňů. Příjemný chládek po chůzi žhnoucími ulicemi pak přinesla návštěva katedrály Panny Marie, třetí největší v Evropě. Katedrála je vystavěna na místě bývalé mešity, ze které se zachovala jen věž zvaná Giralda, a je považována za jednu z nejkrásnějších gotických staveb vůbec. Je to také místo posledního odpočinku Kryštofa Kolumba.

Překvapením pro mě byl takzvaný Metropol Parasol, jenž dominuje náměstí Vtělení (Plaza de la Encarnación). Je to překrásná dřevěná konstrukce německého architekta Jürgena Mayera, která byla dokončena teprve v roce 2011. Dvacet šest metrů vysoká moderní stavba nepůsobí v tradičním městě protkaném historií nepatřičně a nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na centrum města.

Jak chutná Andalusie

Restaurace si na kvalitě připravovaných jídel dávají opravdu záležet a svou nabídku mění podle toho, které čerstvé ryby ráno rybáři dodají. Ochutnejte tapas, malé porce různých jídel. Velkou lahůdkou jsou také čerstvé sardinky pečené na ohni přímo na pláži. Po upečení se sypou hrubozrnnou solí a podávají s čerstvým salátem. A pokud bude menu ve vaší restauraci nabízet rybu jako lubina nebo dorada, neváhejte.

Další španělskou lahůdkou je iberská šunka (jamón ibérico). Má velmi výraznou chuť a nejlepší kousky se krájejí přímo z kýty, již si můžete celou koupit v každém supermarketu ve Španělsku.

Za ochutnání stojí i studená polévka gazpacho. Tu začali připravovat chudí obyvatelé Andalusie, protože základ tvoří jen několik kousků zeleniny a olivový olej. Ze studené polévky se ale stala hvězda zdejší kuchyně. Existuje mnoho verzí gazpacha a každá rodina i restaurace ji připravují jinak. Já sama jsem se ji naučila připravovat u jedné španělské rodiny, jež po několik generací provozuje restauraci ve vesnici San Roque. K přípravě potřebujete kvalitní rajčata, okurku, zelenou papriku, česnek, cibuli, olivový olej, sůl a pepř. Rajčata spaříte a oloupete, okurku zbavíte slupky a papriku semínek. Všechny ingredience se spolu s olivovým olejem jednoduše rozmixují. V této restauraci mě učili zahustit ji chlebem. Podává se dobře vychlazená, někdo na vrch přisype opečený jamón. Polévku většinou konzumují z talíře lžičkou, naposledy v Malaze jsem ji ale pila ze sklenice na víno, do níž mi přidali kousky ledu.

Stolování ve Španělsku neznamená jen „najíst se“. Znamená to zážitek, miliony chutí, a hlavně, jak říkají místní – dobrý čas, který je také symbolem potkávání s rodinou a přáteli.

Tradice v Andalusii

Když město pořádá tzv. ferii – slavnost –, staví se několik týdnů předem lunapark, připravují stánky s jídlem, pořádají býčí zápasy a uprostřed města vyroste vysoká brána, která v noci ožije barevnými světly. Každé město má svůj čas, kdy ferii pořádat, většinou se vztahuje k nejrůznějším liturgickým svátkům nebo ročnímu období.

Když potom slavnost propukne, je v ulicích od rána veselo, tančí se a zpívá a ulicemi voní připravované pokrmy. Některé rodiny si už dopředu rezervují místa, na nichž stavějí veliké stany. V těch se potom scházejí u jídla a dobrého španělského vína. Ženy se oblékají do klasických šatů, které zvýrazňují všechny jejich přednosti a hrají všemi barvami. Věk nehraje roli a vy můžete na ulici vidět hloučky sedmdesátiletých žen ve víru energických tanců v dlouhých barevných šatech s puntíky.

Na slavnosti v La Línei jsem poprvé zažila, jak se oslavuje sklizeň vína. Tady se věří, že aby byla dobrá úroda, musíte co nejvíc vína vylít na ostatní. Tenhle zážitek, kdy jsem běhala po náměstí a polévala ostatní lidi červeným, se stal mou nejúsměvnější vzpomínkou na Andalusii. Za zmínku také jistě stojí novoroční tradice. Pokud dvanáct sekund před půlnocí sníte dvanáct hroznů vína a budete si myslet na dvanáct přání, splní se vám. Mám vyzkoušeno, že to opravdu funguje.


Za hodinuv Maroku

Dovolenou v Andalusii si můžete zpestřit výletemdo Afriky. Trajekty vyjíždějí z přístavů Algeciraz nebo Tarifa a cesta trvá něco přes hodinu.

Město Tanger, do něhož připlujete, je bránou do Afriky a také bránou do zcela jiného světa, odlišného od našeho.

Za pravou marockou atmosférou se můžete vydat na náměstíGrandSocco, kde potkáte vyvolávače hadů, dáte si výborný marockýmátovýčaj a na trhu vás zlákají vůně zdejších pokrmů. Úzké uličky jsou plné prodejců. Nabízejí nepřeberné množství koření, vzácný arganovýolej nebo ručně tkané koberce.

Tanger se stal oblíbeným útočištěmspisovatelůbeatnickégenerace Jacka Kerouaka, W. S. Burroughse nebo Allena Ginsberga. Pokud byste se chtěli vydat po jejich stopách a načerpat trochu tvůrčí inspirace, můžete například přespathoteluElMuniria, v němž bydleli.


Mých 5 nej Andalusie...

1) Kousek od samotného městečka Tarifa, u pláže s názvem Paloma Beach, najdete písečné duny. Písek zde dosahuje až ke špičkám okolních borovic a pokrývá i část silnice, proto zde musí jezdit odklízecí vůz, podobný tomu našemu na sníh.

2) Parque de las Ciencias v Granadě. Pokud zatoužíte po trochu jiné zábavě, navštivte muzeumvědya techniky. Skvěle zabavíte sebe i své děti na několik hodin.

3) Zahara de los Atunes je překrásná pláž na Costě de la Luz, kterou omývají vlny Atlanského oceánu. Užijete si nejen občerstvení v plážovýchbarech — chiringuitech –, ale také masáž přímo na pláži. 

4) Málaga je město, v němž se narodil Pablo Picasso a Antonio Banderas. Je to krásné místo pro vaši dovolenou. Málagu obklopuje několik velmi příjemných pláží a má mnoho historickýchpamátek nebo také MuzeumPablaPicassa.

5) Zatoužíte-li po horách, naplánujte si výstup na jeden z vrcholů SierryNevady. Z přeplněných pláží se rázem dostanete do tichýchhor. Pro svou túru si můžete například vybrat oblíbený výstup na sedlo Puerto de la Ragua, jež se nachází ve výšce 2041 m n. m.


Ivana Chřibková, spisovatelka

Ve vesnici na jihu Španělska žila téměř dva roky a dnes říká, že se tato země stala jejím druhým domovem. „Život v Andalusii mé tempo hodně zpomalil a bylo to ku prospěchu věci. Od Španělů jsem se znovu naučila udělat si čas. Na rodinu, přátele a sama na sebe, oproti času, jejž jsem trávila prací. Zdejší lidé se pravidelně potkávají, pořádají pikniky, jsou spolu. Početné rodiny v neděli vyrazí na pláž nebo do parku grilovat, hrát různé hry a povídat si. Je to čas, ve kterém jste off-line a na život na síti si ani nevzpomenete, protože rozhodně není lepší než ten, jejž právě žijete.“