Polský Krakov očima Romana Nemce

Polský Krakov očima Romana Nemce Zdroj: Roman Nemec

Polský Krakov očima Romana Nemce
Polský Krakov očima Romana Nemce
Polský Krakov očima Romana Nemce
Polský Krakov očima Romana Nemce
Polský Krakov očima Romana Nemce
19
Fotogalerie

Tip na výlet: Poradíme, jak strávit prodloužený víkend v královském Krakově

Tohle ikonické polské město přitahuje jako kouzelný magnet. A shodou okolností se tam vždy vydávám s doprovodem, který Krakov ještě nezná. Procházky královským městem se často promění v nezapomenutelné zážitky. Klidně mluvte pomalu česky nebo slovensky – když se soustředíte, při troše trpělivosti se i vy naladíte na polštinu. Pojďme se tam společně vypravit!

Je pátek brzo ráno a s Brazilkou Talitou čekáme v Bratislavě na rušném autobusovém nádraží. Váhali jsme mezi kolejemi a silnicí, nakonec jsme se rozhodli pro autobus, neboť samotná cesta je o něco kratší než vlakem, tudíž nám ještě zbude čas a energie projít si po příjezdu kus města. Po sedmi hodinách pohodlné cesty se ocitáme na hlavním autobusovém nádraží (Dvorzec Autobusowy Kraków). Pěšky, pouze s příručním zavazadlem, kráčíme do našeho hostelu v historickém centru. Záměrně jsme si vybrali ubytování ve Starém Městě, abychom přesuny neztráceli čas. „Dzień dobry, witamy!“ Po příjemném uvítání, které je pro Polsko příznačné, jsme uložili zavazadla a vyrazili do spletitých kamenných uliček.

Rovnou za nosem

Když se dostanu do cizího města nebo do místa, kde už jsem dlouho nebyl, rád se procházím jen tak bezcílně nebo rovnou za nosem. První dojmy jsou stejně důležité jako na prvním rande. Letní počasí nám přeje a během korzování nás příjemně osvěžila zmrzlina. Úmyslně se nejdřív vyhýbáme hlavním pozoruhodnostem a dopřáváme si oddychovou procházku zeleným parkem Planty, který kopíruje středověké městské hradby a odděluje historické jádro od zbytku města. Je to jakási neutrální zóna, kde se mísí místní, kteří sem dorazili za sportem nebo odpočinkem, s turisty, kteří během horkých letních dnů hledají příjemný chládek pod zelenou klenbou stromů. Park se táhne v délce čtyř kilometrů, na nichž narazíte na zahrádky s jezírky, fontány nebo sochy významných krakovských osobností, například astronoma Mikuláše Koperníka. Pokud by se vám nechtělo chodit tolik jako nám, můžete si půjčit kolo nebo koloběžku. Po nějaké době navážeme kontakt s místními, kteří nám na oběd doporučí typické krakovské bistro. Dostali byste po dlouhé procházce chuť na tradiční pierogy?

S Krakowem je neodmyslitelně spojená dobrá a levná kuchyně, stejně jako milá obsluha. Na oběd zajdeme do doporučeného bistra Bar Smak, kde je slyšet převážně polština. Čerstvě připravené masové pierogi a řepový boršč nám vykouzlily úsměv na tváři. Takto posilněni se vydáváme hledat dobré řemeslné pivo z minipivovarů, které tu prý vyrostly jako houby po dešti. Nedaleko tržiště Sukiennice, v boční uličce Św. Tomasza, narazíme na Dom Piwa. Ve velmi příjemném prostředí rodinného pivovaru ochutnáváme domácí piva. Vydatní letní liják se postaral o degustační program až do pozdního večera. Jakmile však ustal, zamíříme na hlavní náměstí (Rynek Główny), který si chceme vychutnat bez davu turistů. V rozlehlých kalužích se odrážejí nasvícené fasády historických domů či dvě hrdé věže kostela sv. Marie, připomínající dva milence pod rouškou tmy. „Podle mě neexistuje špatné počasí,“ říkám Talitě, „jenom špatně oblečený fotograf,“ čemuž se oba s chutí zasmějeme.

Po stopách velkolepé minulosti

Nad městem se na kopci Wawel rozprostírá stejnojmenný královský hradní komplex, který nepochybně patří k nejdůležitějším historickým a kulturním památkám Polska. Po staletí sloužil jako rezidence polských králů, řada z nich tu našla i místo svého posledního odpočinku. Je velkou pýchou Krakovanů, mnozí dokonce finančně přispěli na jeho rekonstrukci. Jejich jména jsou zvěčněná na hradních zdech. Wawel ročně navštíví přes dva miliony turistů, kteří tu mají možnost poznat slavnou polskou minulost nebo se kochat dobovými obrazy a nábytkem, projít se soukromými královskými komnatami nebo si prohlédnout rozsáhlou sbírku chladných zbraní. Z hradních zdí a bašt se naskýtají krásné panoramatické pohledy na historické jádro, čtvrť Kazimierz a na řeku Vislu. Je to ideální místo, kde začít tohle výjimečně město poznávat, a je i velkým zážitkem pro celou rodinu. Věděli jste, že se k Wawelu váže i legenda o místním drakovi, který údajně žil v jeskynním komplexu pod hradem? Každopádně stojí za to sejít z hradu na nábřeží řeky přes Dračí noru.

Asi po pěti hodinách strávených na Wawelu scházíme k řece Visle. Za pěkného počasí ožívá nábřeží umělci a skupinkami místních i turistů, kteří se po této zelené promenádě procházejí. Po obědě se přesouváme k ikonickému Barbakanu na opačné straně historického města. Dnes si tu, stejně jako nejspíš v každém větším evropském městě, můžete vybrat místního průvodce. My jsme přes web Walkative! zvolili dva okruhy. Paweł je student, o svém městě má pozoruhodné znalosti, mluví plynně anglicky a za jeho výklad se mu na konci odměníme dobrovolným příspěvkem. V průběhu několikahodinové prohlídky nás zasvětí do historie, také nám prozradil, jak vypadá každodenní život obyvatel, kam chodí, co bychom určitě neměli vynechat. Doporučuji si takovou exkurzi rezervovat minimálně den předem, neboť je o ně v létě velký zájem.

K mým nejoblíbenějším zastávkám ve Starém Městě patří Jagellonská univerzita ze 14. století, která je nejstarší univerzitou v Polsku a zároveň jednou z nejstarších v Evropě. Ze studentů „notable alumni“, kteří na této akademické půdě získali vzdělání, se univerzita může hrdě hlásit k osobnostem jako Mikuláš Koperník či Jan Pavel II. Historická část dnes slouží pro muzejní účely a také jako rektorát. V novém univerzitním areálu se mohou studenti zapsat na některou z patnácti fakult. Zastavujeme se u Koperníkovy sochy, kde nám Paweł cituje pár úryvků z jeho slavné knihy heliocentrism,u a naše myšlenky putují do doby renesance.

Příjemnou pastvou pro oči je návštěva už zmíněné ikonické zastřešené tržnice Sukiennice, která byla postavena v 15. století. Samotný název prozrazuje, že se v minulosti jednalo o trh s látkami. Dnes se tu však můžete kochat rozmanitými uměleckým předměty a tradičními šperky s jantarem. Právě jantar po dlouhá staletí představoval jednu z nejdůležitějších obchodních komodit. Slavná Jantarová stezka spojovala Pobaltí se Středomořím a zabezpečovala výměnu zboží mezi těmito vzdálenými regiony. Prohlídka města může člověka dost vyčerpat, proto jsme se občerstvili v jednom ze stánků na náměstí, kde nám na dřevěném uhlí ugrilovali čerstvý ovčí oštiepok. Tradičně se k němu podávají borůvková nebo brusinková povidla. Náš odpočinek náhle přeruší nezaměnitelný zvuk trubky, který se z věže sv. Marie ozývá už dlouhá staletí každý den každou celou hodinu. Pokud vás zajímá původ téhle tradice, přijďte si poslechnout starou legendu v podání místních průvodců.

Do útrob solného království

K návštěvě Krakova neodmyslitelně patří výlet do solného dolu (Kopalnia Soli) Vělička. Osobně si ho nenechám nikdy ujít. Dostanete se k němu jednoduše vlakem nebo autobusem přímo z centra. I v tomto případě doporučuji rezervovat si lístek a čas návštěvy v dostatečném předstihu. Rozhodně je to nezapomenutelný zážitek pro celou rodinu. Víte, že se v tomto dole nachází i sanatorium? Přijeďte se sem na několik dní zregenerovat v solném prostředí s blahodárnými účinky pro vaše plíce.

V návštěvnickém centru si vyzvedáváme lístky a v daný čas se připojujeme k malé skupině. Naše průvodkyně hovoří plynně anglicky a nasměruje nás ke schodišti, které vede přímo do útrob dolu, dobrých 65 metrů pod povrch. Oblékáme si lehké bundy, protože v dole je svěžích 17 stupňů. Světelné efekty, figuríny horníků či zvířat zobrazující jednotlivé úkony společně s informacemi získanými od naší průvodkyně nám pomáhají vytvořit si obraz o těžké práci, která se tu odehrávala více než sedm století. Zastavujeme u pozoruhodných soch a kapliček vytesaných ze soli či u podzemních jezírek. Jakmile zatoužíme ochutnat místní chlorid sodný, stačí se potají natáhnout ke stěně a odlomit si kousek připomínající květ růže.

Po více než dvou hodinách se naše prohlídka chýlí ke konci a přicházíme do prostorné kaple sv. Kingy, patronky místních horníků. Nachází se v hloubce přes sto metrů pod zemí. Je skutečným klenotem a mistrovským dílem horníků i umělců, kteří ji celou zhotovili ze soli. Slaná je dokonce i podlaha, ale vtipná průvodkyně nás upozorňuje, že bychom ji rozhodně neměli olizovat. Zde naše neuvěřitelně zajímavá prohlídka končí. Jako sardinky se vměstnáme do výtahu a plni dojmů stoupáme směrem k povrchu.

Kazimierz

Ranní modrá obloha předznamenává horký letní den. S Talitou si pronajímáme elektrickou koloběžku a přesouváme se přes most do čilé bohémské čtvrti Kazimierz či Kuzimyr. Večer co večer se tu studenti a umělci setkávají v barech a bistrech. Na ulici Szeroka, před Starou synagogou, máme sraz s další průvodkyní z Walkative!, která nás provede dramatickou minulostí této známé městské čtvrti. „Ve 14. století byla tahle část města vyhlášena Kazimírem III. nezávislým královským městem. Hranice definoval ostrov ležící na toku řeky Visly. Od středověku bylo domovem několika etnik, například židovského, které se pod královskou ochranou těšilo svobodě vyznání, obchodu a pohybu.“ Náměstím zní nezaměnitelné tóny klarinetu a naše skupinka následuje žlutý deštník rodačky do spletitých uliček.

Na první pohled působí mnohé fasády obytných domů a různá zákoutí dekadentním dojmem. Období druhé světové války a komunistická éra toto kdysi vzkvétající obchodní centrum Krakova těžce poznamenaly. Jak se dozvídáme v Osvětovém centru židovské kultury, rekonstrukční práce tu probíhají pozvolna. Tímhle prvním dojmem se ovšem nenechte odradit. Už zmíněná Stará synagoga nebo Remahova synagoga, starý židovský hřbitov, kostel Corpus Cristi a řada dalších míst jsou skutečnými architektonickými poklady Kazimierze. Tušili jste, že ve 30. letech minulého století bylo v Krakově přes 120 synagog?

Po několika hodinách poutavého vyprávění naše prohlídka končí a už pořádně hladoví míříme na známou zapečenou bagetu (zapiekanka) na Novém náměstí (Plac Nowy). Je to rychlé a chutné jídlo s dlouhou tradicí. Od rána se nemůžu dočkat, až si dám kávu a jablečný koláč ve svém oblíbeném kávovém baru Alchemia, který se nachází na rohu náměstí. Je to velmi stylové místo zařízené starožitným nábytkem, který navozuje nostalgii minulého století, zároveň je i hostitelem jazzových a indie-rockových koncertů. Blíží se večer a s tím i noc plná hudby a temperamentních drinků. Do „widzienia“ v Krakově!