Vypadal jako dobromyslný dědula sedící na zápraží ve vesničce kdesi v jihofrancouzské Provence. Dokonce mluvil francouzsky. Jenže ve skutečnosti seděl na palubě dřevěné loďky plující tichým Tichým oceánem. A měl asijské oči. A navíc to byl král (aspoň to tvrdil). Vietnam nám zase jednou připravil setkání s výraznou osobností. Tahle nám navíc udělala velkorysou nabídku...
„Kdo jste a kam kráčíte?“ zaskočil nás nečekaně filozofickou otázkou. „Ostrov Quan Lan vám prodám za sedmnáct milionů dolarů,“ řekl. Bylo to předražené? To jsme nevěděli. Proto jsme museli Quan Lan důkladně prozkoumat.
Na to není potřeba moc času, tak dva dny. Ostrov totiž měří něco přes 20 kilometrů a široký je tak dva kilometry. Žije tady pět tisíc lidí.
Na Quan Lanu je krajina pohádková, ale nečekejte tu prastaré hrady, čarodějnice na košťatech či rytíře na koních. Lidé nežijí ve slaměných chýších, není to zapadákov, kam se moderní technika dostane s dvacetiletým zpožděním. Naopak. Quan Lan je na vietnamské poměry hodně bohaté místo, kde najdete i továrnu nebo pískovnu. Ale třeba auta na ostrově skoro nejezdí. Na malém ostrově by byla zbytečná. Po úzkých cestách z panelů se prohánějí tříkolky s nákladním prostorem, kde ale můžou sedět i lidé.
Na ostrově je jedna hlavní vesnička a pár menších osad. V metropoli ostrova jsou dvě tři hospody, dvě tři ubytovny a dvě tři pěkné Vietnamky. Barevné vilky tady rostou ze zvlněné krajiny a mezi nimi se rozkládají rýžová pole a citrusové sady. Pěkné, ale za sedmnáct milionů dolarů to tedy opravdu nestojí.
Jenže Quan Lan má jinou přednost. Je obklopený oceánem, je odlehlý, nedaleko čínských břehů. A to znamená, že obejdete ostrov, vyberete si pláž a budete na ní sami. Na Quan Lanu sice místní postavili několik turistických středisek, jenže turisté sem moc nejezdí. Není tu letiště a jediný dopravní prostředek, který sem pluje, je dřevěná bárka.
Kilometr od hlavního města ostrova leží nejkrásnější, jemná písečná pláž. Za ní stojí pár jednoduchých bungalovů. Několikasetmetrová pláž je děravá, jako by to byly nory tisíců trpaslíků. Do jednoho otvoru vhodím písek, vystřelí krab a peláší k moři. Quan Lan je poslední z vietnamských ostrovů, takže pláž je otevřená k oceánu. Na vlnách se často dá surfovat.
Takže jestli si myslíte, že dovolená u moře nutně znamená slunečníkové orgie v Bibione, zkuste Vietnam. A můžete přemýšlet, jestli by důchod na Quan Lanu za těch sedmnáct milionů stál. Třeba v písku najdete kouzelný prsten. Nebo připluje zlatá rybka. Nebo se na Quan Lanu stanete králem.
