Z mého pohledu nadšeného fotografa je nejlepším místem k létání s dronem jihovýchodní Asie. S jejími rozmanitými národy, jedinečnou architekturou, a především úchvatnou krajinou je to prostě ráj pro fotografy. Pro ty, co se drží při zemi, i ty, co mají čtyři vrtulky navíc. Z výšky také objevíte místa, která by vám jinak unikla…
Třešničkou na dortu jsou pak poměrně benevolentní pravidla létání s malými bezpilotními letouny, a hlavně takřka neexistující nevole místních obyvatel k otravnému bzukotu na nebi. Je jedno, zda se vydáte do Indie, Thajska, či Indonésie. Spíše než s rušením klidu, ochranou soukromí, GDPR a podobnými moderními vymoženostmi naší západní civilizace se zde na vás budou místní lidé obracet s prosbou o fotku ze vzduchu nebo jen prostým zájmem o tu zvláštní věc, co okolo poletuje.
Příkladem mohou být populární Filipíny s úctyhodným počtem 7641 ostrovů. Dá se říct, že co ostrov, to unikát, a popsat charakter každého z nich by trvalo celý život. Filipíny jsou v mnoha ohledech nesmírně rozmanité, a přesto jednoduše rozpoznatelné. To je krásně vidět právě ze vzduchu. Na svazích horského pásma Kordiller bude nejčastější barvou na vaší obrazovce zelená – úžasné rýžové terasy zde o svůj kousek země soupeří s neprostupnými tropickými pralesy a na větší známky civilizace narazíte jen zřídka. Naproti tomu v Bacuitském souostroví, kde je malých ostrůvků příliš mnoho na to, abyste je vůbec dokázali spočítat, budou převládat převážně modré a tyrkysové odstíny moře v kombinaci s šedými vápencovými skalami. Přeleťte kousek na východ na ostrov Bohol a před vámi se objeví fantaskní krajina stovek hnědých „čokoládových kopečků“. A takto bych mohl pokračovat ještě dlouho... Vydejme se tedy na průlet těmi nejkrásnějšími kouty Filipín z ptačí perspektivy.
Batad – rýžové terasy a lovec lebek
Vedli jste už někdy rozhovor se stoletým lovcem lebek o kohoutích zápasnících a moderních technologiích? Já jsem tuto konfrontaci kultur zažil na severu ostrova Luzon. Stačilo vzlétnout z rýžového pole u malé vesničky, a než se dron přehoupl za obzor, už byl u mě mís tní stařešina a prosil, zda by bylo možné natočit dvorek s jeho bojovými kohouty. Naše komunikace byla ze začátku značně kostrbatá, vždyť do vesnice není doposud zavedená elektřina, natož technologie jednadvacátého století, ale nakonec skončila k potěše obou stran. Dědeček získal snímek, kterým se bude moct pochlubit svým rivalům na zápasech, a já historku, na kterou se nezapomíná.
Tento netradiční zážitek se odehrál na rýžových terasách Batad, které patří k nejkrásnějším na světě. Zbudovali je před 2000 lety místní obyvatelé Ifugao a je to jedno z mála míst, kde zásah člověka do přírody vytvořil něco krásnějšího než originál. Nevedou sem žádné silnice, jen schody a úzké pěšiny. Celý den tak potkáváte shrbené lidi, jak šlapou s těžkými nůšemi na zádech po obrovských schodech nahoru a dolů. Život zde není snadný, ale na ryzost místních obyvatel a klid a pohodu, které zde panují, jen tak nezapomenete.
Snake Island – úchvatné kosy pro Robinsony
Filipíny jsou proslulé svými bělostnými plážemi a neobvyklými písečnými kosami. Tyto přírodní útvary jsou naprosto úchvatné, ale abyste si skutečně uvědomili jejich jedinečnost, je třeba se na ně podívat z nadhledu. S dronem však není vhodné vzlétat přímo z písku. Mohlo by se vám totiž stát, že se během několika minut změní vaše přistávací plocha v mořskou hladinu. Hezkým příkladem je ostrov Vigan – takřka kilometr dlouhý písečný výběžek, na který se dostanete krátkou plavbou lodí z ostrova Palawan. Se střídajícím se přílivem a odlivem se každý den mění i tvar ostrova a za vrcholícího přílivu často v moři zůstane jen kousek pevniny s několika palmami. V takovémto ráji by ale málokomu vadilo hrát si alespoň den či dva na Robinsony.
El Nido – objevitelem aspoň na chvíli!
Asi nejdramatičtější pobřežní scenerie najdete v okolí města El Nido na severu ostrova Palawan. Zde se z průzračných mořských vod zvedají mohutné útesy porostlé zelení, jako vystřižené z filmu Ztracený svět.
Vždycky jsem snil o tom, že objevím bílé místo na mapě, které ještě nikdy nebylo zdokumentováno. Těch je čím dál méně, avšak díky šikovnosti čínských inženýrů vyrábějících malé létající zázraky na dálkové ovládání se dnes tomuto snu může přiblížit doslova každý.
Na mé malé expedici do neznáma jsem však musel riskovat a svěřit svůj život do rukou dvou sotva dvacetiletých kluků, kapitánů malého člunu bangka, který nás měl dovézt do míst turisty netknutých. Jak jsem se totiž mezi řečí dozvěděl, mnoho místních lodivodů se v minulosti živilo pirátstvím. Riziko však nakonec bylo vyváženo velkolepou odměnou ve formě opravdu unikátních pohledů, a jak jsem doufal, snad i míst, která nebyla nikdy vyfotografována. Nakonec se také ukázalo, že větším nebezpečím než piráti byla hrozba ztráty drahého dronu. Kvůli té nádheře okolo je opravdu jednoduché zapomenout, že maximální doba letu je pouhých 30 minut a zlozvyk „ždímání“ baterie do poslední kapky se při pilotování nad mořem může vymstít.
Bohol – půvab vnitrozemí i milé pasti na turisty
Většina výletníků zamíří na ostrov Bohol kvůli návštěvě famózní krajiny čokoládových kopců nebo po stopách unikátních endemických nártounů. Já však mám Bohol spojený s průzkumem turistikou nepolíbeného vnitrozemí s tichými vesničkami a parádními vodopády. K některým z nich se musíte trmácet cestou necestou i přes hodinu, ale taková koupel v lůně pralesa prostě stojí za to! Musím se však přiznat i k jedné slabosti pro typickou past na turisty. Tou je plavba po řece Loboc. Mohutný prám obtěžkaný turisty a stoly s hromadou průměrného jídla za teskných melodií podprůměrného lodního orchestru líně proplouvá exotickou krajinou. To nevymyslíš, to se prostě musí zažít! Na svoji obhajobu chci ovšem zmínit, že netradiční záběry z dronu mi zde otevřely cestu k plavbě s obědem zdarma. Zkuste to příště i vy...
Dobré vědět
- Oproti Evropě se pravidla pro létání s drony v zemích jihovýchodní Asie teprve vyvíjejí a to, co platí dnes, se může rychle změnit. Pokud však budete mít aktuální informace, dodržovat všeobecné základy bezpečného létání, a především neopomenete být ohleduplní ke svému okolí a místním obyvatelům, pak si z dovolené můžete dovézt opravdu unikátní záběry.
- Ještě donedávna bylo třeba před příletem na Filipíny zaregistrovat dron na úřadu řízení letového provozu. V praxi to však nikdo nevyžadoval a odpovědí na můj dotaz na místní policejní stanici bylo jen nechápavé vrtění hlavou následované žádostí o selfie s cizincem.
- Maximální výška vzletu je 120 metrů.
- Dron se nesmí přiblížit k cizí osobě na méně než 30 metrů.
- Není povoleno létat po západu slunce a nad velkým shromážděním lidí.
- Není povoleno létat s drony tam, kde se pohybují letadla, nebo v blízkosti letišť.
