Rwanda má rozlohu zhruba jako Morava. Za dva týdny je možné navštívit všechna zajímavá místa a naplánovat si pestrý program.
Pár minut s gorilou horskou
Hlavním turistickým lákadlem Rwandy jsou treky za kriticky ohroženými gorilami horskými žijícími na severu země. Na světě jich zbývá už jen asi 880. Polovina z nich žije v Ugandě, polovina ve Rwandě a Kongu. S průvodcem je možné je pozorovat přímo v pralese ze vzdálenosti 7 metrů. Samci dosahují váhy kolem 160 kg.
Jezdí se do národního parku Volcanoes na hranici s Kongem a Ugandou. Podmínkou je opustit místo po hodině a být v maximálně osmičlenné skupině. Je nutné se na místo vydat s průvodcem a rezervovat si trek dopředu přes Rwanda Development Board (www.rdb.rw). Doporučuje se kontaktovat je 3–5 měsíců předem, zejména v době takzvaného jmenovacího dne (Kwita Izina), kdy se dávají jména novým přírůstkům.
Povolení ke vstupu do teritoria goril pro cizince stojí v přepočtu asi 15 000 Kč. Je třeba dopravit se do města Musanze (Ruhengeri), asi 2 hodiny jízdy od Kigali. Doporučuje se vzít si pohorky, teplé a nepromokavé oblečení. Focení s bleskem je zakázané. Informujte se o bezpečnostní situaci v regionu. Výpady konžských ozbrojených skupin do této části Rwandy jsou poměrně časté.
Deštný prales nebo jednodenní výlet za slony
Kromě národního parku Volcanoes na severu je možné podívat se do dalších dvou chráněných oblastí. Jednou z nich je deštný les Nyungwe na jihozápadě mezi Huye a Cyangugu. Výlet je možné spojit s návštěvou čajových plantáží. Nejvyšší vrcholky jsou ve 3000 m n. m. Nyungwe je pravděpodobně nejvíce zachovaný tropický deštný les v horách střední Afriky. Žije zde 13 druhů primátů, 275 druhů ptáků, nespočet tropických savců a plazů. Je ve stínu Volcanoes a turisty je zatím poměrně neobjevený. I tady je možné zaplatit si treky, například za šimpanzi.
Oblíbený je i národní park Akagera na východě při hranici s Tanzanií. Je možné tu vidět žirafy, slony, buvoly, gazely i zebry. Rwanda plánuje obnovit vyhubenou populaci lvů. Vstup je levnější než ve Volcanoes, navíc je možné vyjet ráno na safari z Kigali a večer se zase vrátit.
Deset dní pěšky kolem jezera Kivu
Rwanda Development Board (RDB) přichází s novinkou, která nemá v Africe obdoby. Postupně zpřístupňuje trekovou trasu podél jezera Kivu dlouhou 227 kilometrů, tzv. Congo Nile Trail. Měla by být pro pěší, cyklisty i ty, kteří se rozhodnou jet autem či na motorce. Cestou je možné vidět kávové i čajové plantáže, přírodní pláže, deštný les Nyungwe, přejít přes dřevěné mosty a navštívit zapadlé vesnice i Nkombo, největší ostrov na jezeře.
Výchozím bodem je Kamembe na jihu nebo lépe Gisenyi na severu (tam je informační centrum). Celkem se dá trek ujít za 10 dní. Je možné napojit se na trasu také v blízkosti Kibyue nebo zvolit kratší trasy (30 nebo 52 km). Congo Nile Trail je rozdělený po šesti až osmi hodinách chůze a je možné přespat v nejrůznějších kempech – v sirotčinci, ve škole, ve zpracovně kávových zrn, v nemocničním hostelu i u místních lidí. Měla by tu být dostupná voda a základní potraviny.
Sirotčinec L´Esparance v Kigaramě
Jedním ze zastávek na treku Congo Nail Trail je právě tento sirotčinec, kde turistům poskytnou skvělé zázemí včetně pohodlné postele v dřevěné chatce. Kigarama je 1,5 hodiny jízdy po silnici z Kibuye. Sirotčinec je klidné místo uprostřed hor, kde se ale dějí nevídané věci. Pod vedením Guatemalce Viktora Monroye se stal technologickým centrem a inspirací pro místní.
Žije v něm asi 180 dětí a najdete tu rozlehlé plantáže s ananasem, chov slepic, ekologická kamna z lávových kamenů, pevné střechy ze starých hadrů, pec na pizzu, školku, ale i kurzy šití, bambusovou sprchu nebo speciální filtrační systém na vodu. Právě ten vynalezli astronauti z americké NASA. Jeden z nich náhodou objevil sirotčinec při návštěvě Rwandy a od té doby s ním spolupracuje.
Nyní pracují na solární technologii sušení ovoce. L´Esperance chce být sociálním podnikem a oprostit se od dotací, proto plánuje prodávat sušené ovoce, umělecké předměty a jako první vyrábět a vyvážet rwandský sýr. Budují i lodge s nejvyšším ekologickým standardem v Africe, kam se bude jezdit loděmi přes Kivu. Dovolit si ho prý budou moci i batůžkáři.
Metanové jezero Kivu
Úchvatné jezero leží 1462 m n. m., má rozlohu 2700 km² a je hluboké až neuveřitelných 496 m. Průzkumy ale navíc ukázaly, že voda uvěznila asi 300 km³ oxidu uhličitého a 60 km³ metanu. Taková jezera jsou na světě jen tři. Rwandská vláda se ale rozhodla nečekat na to, až plyn unikne a otráví tisíce lidí jako před časem plyn z jezera v Kamerunu, a rozhodla se přeměnit ho na elektřinu. Vytěžený metan se spaluje a vzniká elektrický proud. V Kibuye a Gisenyi jsou metanové elektrárny, ovšem vstup je třeba složitě domlouvat s manažery.
Je možné si zaplatit projížďku na lodi kolem tisíce ostrůvků a na některých pozorovat ptáky. Dokonce je možné cestovat lodí z Kibuye do Gisenyi. Metan v jezeře velmi ovlivňuje život v něm. Rybáři na velké úlovky nečekají. V Kivu totiž nežijí téměř žádné ryby. Nachytat se dají do sítí hlavně drobné stříbrné sardinky, místní specialita.
Továrny na nejlepší čaj v Africe
Nikdo by si neměl nechat ujít návštěvu čajových plantáží. Velmi zajímavá je i exkurze do továren, které čaj zpracovávají. Jedna z nich je v Gisovu, vysoko v horách, asi 2 hodiny kodrcavé jízdy z Kibuye. Uvidíte, jak se čaj suší, fermentuje, ochutnává i porcuje. V jedné části budovy pytle se „zeleným zlatem“ váží, ve druhé se lístky nejprve drtí a pak suší.
Další možností je továrna Pfunda asi 5 km od Gisenyi. I do těchto míst je třeba získat předem povolení od RDB. Rwandský čaj má na mezinárodním trhu dobrou pozici už dlouhé roky. Produkce čaje v této zemi pod rovníkem začala už v roce 1952 a od té doby roste. Podle údajů rwandského ministerstva obchodu a průmyslu je čaj nejdůležitější exportní plodinou (35 % výnosu z vývozu). Sektor přímo zaměstnává přes 50 tisíc lidí a je na něm závislý asi milion obyvatel.
Hotel Rwanda a památky na genocidu
Běžní lidé se o genocidě příliš bavit nechtějí. V žádném případě se jich neptejte na etnický původ – dostali byste je do ohrožení.
Památníky a muzea genocidy pomohou pochopit nejen historické souvislosti, ale částečně i současnou situaci v zemi. V Kigali stojí za návštěvu proslavený Hotel des Milles Collines známý z filmu Hotel Rwanda. Vstup je zdarma, ovšem průvodce zde nenabízejí. Komplexní informace o genocidě a místech piety poskytuje Kigali Memorial Centre. V okolí jsou pak k vidění bývalé kostely, kde se odehrály masakry. Další je také v Kibuye. Nyamata a Ntarama jsou dva katolické kostely asi 35 km od Kigali, které byly za genocidy útočištěm místních. Zemřelo tu dohromady přes 15 000 lidí, hlavně žen a dětí. Dodnes tam je jejich oblečení a ostatky.
Nedaleko Hyue (Butare) je jeden z nejpůsobivějších memoriálů ve Rwandě – Murambi. V technické škole se schovávalo asi 65 000 Tutsiů. Neměli vodu ani jídlo. Několik dní se bránili kameny i holýma rukama. Dne 21. dubna školu opustili francouzští vojáci a hutuské milice Interahamwe místní napadly. Zavraždily kolem 45 000 lidí. Většinu těch, kterým se podařilo uprchnout, dobily další den v nedalekém kostele. Francouzi tu vykopali jámy, do nichž házeli mrtvoly. Pak na tomto místě postavili volejbalové hřiště, aby zakryli, co se stalo. Dnes je tu muzeum se stovkami zakonzervovaných těl.
Gitarama – kultura a náboženství
Na cestě z Kigali v podstatě do kteréhokoli dalšího města je možné se zastavit v Gitaramě. Kromě vězení tu mají i unikátní multifunkční halu Ahazaza Centre, kterou založil německý dobrovolník. Konají se tu koncerty, přenosy fotbalových zápasů a sportovní turnaje. Na večerní posezení s cizinci žijícími ve Rwandě je ideální.
Kromě toho je možné v Gitaramě navštívit místní řemeslné centrum, kde se učí mladí nové způsoby obživy. Organizace Azizi Life nabízí placené celodenní výlety do vesnic v okolí. Asi 2 km od centra je Kabgaye, náboženské místo s nejstarším katolickým kostelem v zemi, menším památníkem genocidy a oční klinikou, kterou podporuje i česká pobočka organizace Světlo pro svět.
Národní muzeum a ženské bubenice v Huye
Huye (Butare) je od koloniální éry považované za intelektuální centrum, už kvůli místní univerzitě a Národnímu muzeu. V krásné budově najdete rozsáhlé archeologické a etnologické sbírky. V recepci je možné objednat si bubenické vystoupení. Právě v Huye vznikla první ženská bubenická kapela. Vdovy se rozhodly bojovat s dědictvím genocidy a založily s podporou americké neziskovky první rwandskou cukrárnu. Dnes už si tu můžete kromě zmrzliny dát i pizzu, ovšem příběh místa zpracovaný ve filmu Sweet Dreams (Sladké sny) je velmi silný.
Výlet do Ugandy a Tanzanie
Výhodou Rwandy je rozloha a dobře řešená hromadná doprava. Z Kigali se za půl dne dostanete do sousedních zemí. Turistické vízum do Rwandy zařídíte přes internet. Stačí požádat o nové vstupní vízum, číslo pak nahlásíte na hranicích při návratu. Nejjednodušší je vyjet do Ugandy a Tanzanie.
Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 8/2014.
