Liberland

Liberland Zdroj: David Těšínský

Údajná SPZ Liberlandu
Prý je to území nikoho, s čímž ovšem Chorvatsko  a Srbsko nesouhlasí
Zájem o občanství má prý půl milionu lidí z celého světa
Vít Jedlička už prý pro Stranu svobodných občanů nepracuje
Vít Jedlička
9
Fotogalerie

Vítejte v Liberlandu! Jak se žije ve virtuální balkánské republice?

Podobně jako vetkl Tomáš Garrigue Masaryk první republice heslo mistra Jana Husa „Pravda vítězí“, Vít Jedlička, President of Free Republic Liberland a člen Strany svobodných občanů, dal do vínku své Svobodné republice Liberland heslo „Žít a nechat žít“. Tím však veškerá podobnost končí.

Stát Liberland o rozloze sedmi kilometrů čtverečních založil Vít Jedlička na západním břehu Dunaje na hranici mezi Chorvatskem a Srbskem v roce 2015. „Mezinárodní právo je anarchie. Stát si můžete založit, kde chcete, pokud k tomu máte dost podpory. My jsme měli štěstí, že jsme objevili území, které si nenárokoval žádný stát. To nám výrazně ulehčilo situaci. Dodnes si na Liberland neklade nikdo jiný nárok kromě nás,“ říká prezident Jedlička s tím, že pokud by byl jeho Liberland mezinárodním společenstvím uznán, stal by se po Vatikánu a Monaku třetím nejmenším suverénním státem na světě.

Nejbližší území státu Liberland, v němž není nic jiného než břeh, les a ruina domu, z něhož poslední lidé odešli před třiceti lety, je chorvatská obec Zmajevac. Na některých mapách je toto území označeno jako „Gornja Siga“. Vít Jedlička na otázku, co ho opravňuje k tomu, považovat se za prezidenta určité části tohoto území, odpovídá, že podle mezinárodního práva k vyhlášení nového státu stačí jeho vyhlášení a ústava, a to za podmínky, že stát je vyhlášen na území, na něž si nenárokuje právo žádný jiný stát, což je přesně případ Liberlandu. „Ani srbská, ani chorvatská strana o území nemá zájem. Například Chorvatsko je nemá jako své území zaneseno ani ve svých mapách,“ přidává. Faktem je, že zmíněné území je předmětem vleklého územního sporu mezi Záhřebem a Bělehradem o několik menších podunajských oblastí, jehož výsledkem je, že u některých oblastí se neví, zda jsou srbské, nebo chorvatské.

BBC i CNN

Liberland je organizován po sítích jako mezinárodní projekt. Od roku 2015 přitom Jedličkova myšlenka zbrusu nového státu nasbírala desítky tisíc příznivců. V případě Liberlandu nelze mluvit o recesi, kterou předvádí například herec Bolek Polívka coby král Valašského království. „Projektu“ si všimla světová média, jako například New York Times, Washington Post, BBC, CNN, The Guardian, RT Today, Newsweek nebo Fox News, která nový stát vykreslují jako senzační novou zemi postavenou na ideji totální ekonomické svobody i moderního pojetí státu z hlediska jeho organizace. Liberland je spojován s podobně fungujícími mikrostáty i knížectvími. Známý je i případ Američana Heatona, provozujícího svoje vlastní království na súdánsko-egyptské hranici v poušti zvané Bír Tavíl.

Popularita Liberlandu se odráží i ve zvyšujícím se počtu žadatelů o občanství, ale již i občanů. Na druhé straně české ministerstvo zahraničí se v prohlášení distancovalo od Jedličkova počínání a uvedlo, že jeho aktivity považuje za nevhodné a potenciálně škodlivé. A podobně to vidí i na českém zastoupení Chorvatské republiky v Praze, kde jednoznačně Liberland odmítají jako „fantasmagorii“ s tím, že území, na němž byl Liberland vyhlášen, má svého vlastníka odnepaměti. A dodají, že politikou Záhřebu je se k celé věci „snad ani vůbec nevyjadřovat“. Mezitím však Vít Jedlička oznamuje, že jeho Liberland otevřel další oficiální zastoupení v zahraničí.

Prázdná půlmilionová země

Zájem o občanství Liberlandu má údajně půl milionu lidí ze všech kontinentů. Na území Liberlandu ale trvale nežije živá duše. Sedm čtverečních kilometrů lesů a bažin nikoho neláká. I tak ovšem v Liberlandu bývá živo, protože získání občanství je spojeno po registraci na internetu i s možností území navštívit. Do Liberlandu tak několikrát ročně míří desítky lidí, kteří si vzali myšlenku nového státu z jakýchkoli důvodů za svou.

Jenže k nelibosti chorvatských orgánů. Z hlediska Chorvatska je například protiprávní už jen vstup na území Liberlandu, který kvalifikuje jako nedovolené překročení hranice se Srbskem. Liberland se navíc nachází v ochranném pásmu, jehož překročení autem značí vždy pokutu, v přepočtu necelých deset tisíc. Občané Liberlandu jsou tak běžně kontrolováni policií, platí pokuty a jejich prezident Vít Jedlička už i strávil noc na policejní stanici. Pro místní úřady je „nový stát“ komplikací, a to přesto, že na internetových stránkách Liberlandu je Vít Jedlička věrně zachycen v objetí s chorvatským premiérem.

Free Republic Liberland

Důvod, kde se u Víta Jedlička zrodila myšlenka na samostatný stát, můžeme najít v jeho proslovu, jejž pronesl na konferenci Strany svobodných občanů před několika málo roky. „Touha člověka po svobodném životě mimo spáry politiků je potřeba zabudovaná hluboko do myšlení většiny lidí. Narodili jsme se do světa, kde o polovině našeho příjmu rozhoduje stát. Ve světě regulovaném stovkami tisíc nařízení a regulací. Do systému, ve kterém se stává normou to, že bohatí okrádají skrz stát chudé a naopak,“ uvedl tehdy ještě ne jako prezident Liberlandu, aby pokračoval dál v duchu politicky vyhraněného postoje: „Drtivá většina našich spoluobčanů mylně věří, že žijeme v kapitalismu, a přitom jsme se již krátce po tom, co jsme se zbavili komunismu, vydali mílovými kroky směrem k eurosocialismu. Díky revoluci jsme získali značnou část osobních svobod, ale ekonomických svobod jsme získali pomálu. Na žebříčku ekonomické svobody jsme obsadili společně s Botswanou 52. místo a já si myslím, že by to České republice daleko více slušelo v první desítce.“

V Jedličkově Liberlandu i proto byla již ustavena vláda složená z lidí z různých zemí. Ministr financí přitom Liberland představuje jako výhodnou investici. Liberland prezentuje jako stát pro ty, kteří respektují individuální práva na svobodu, soukromý majetek a sledují osobní štěstí. O tom, že obdobné myšlenky padají na úrodnou půdu, svědčí fakt, že Liberland úspěšně získává finanční dary na svůj provoz, registruje offshorové firmy, na své značky registruje auta svých občanů a v posledních měsících jedná o konkrétní podobě telekomunikační věže, solární elektrárny a další infrastruktury, již chce na svém území vybudovat.

Zdroje tu jsou

Být prezidentem Liberlandu Vítu Jedličkovi přináší nemálo radostí, jako jsou například účasti na mezinárodních konferencích, ale s nimi i spojené nemalé náklady. Zdroje však má. Jenom za rok 2015/16 nový stát inkasoval na dobrovolných příspěvcích v přepočtu celkem 225 126 USD, tedy necelých šest milionů korun. Peníze v případě virtuální republiky Liberland zmiňují i studenti pražské FAMU Petr Salaba a Filip Rojí, kteří o Vítu Jedličkovi a jeho Liberlandu natočili dokumentární film „Moje země nikoho“. Pro server Aktuálně.cz, jenž ale dlouhodobě Jedličkově Liberlandu nepřeje, se měli vyjádřit v tom duchu, že „Vít Jedlička stoprocentně věří svým ideálům, ale Liberland dělá i z pragmatických důvodů, aby si tam mohl spolu s dalšími ulít peníze“.

Bez zajímavosti není, že důležitou postavou filmu je i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který s nimi do Liberlandu také vyrazil. Jako důvod přitom uvedl i dlouholetou známost s Vítem Jedličkou ze studentských let z Hradce Králové, odkud oba pocházejí.

Zkušený marketér?

Na otázku, zda je Vít Jedlička stále aktivní ve Straně svobodných občanů, mluvčí strany Martin Rumler odpovídá, že už dávno ne. „Je plně pohlcen svým Liberlandem, na práci ve straně už nemá čas,“ vysvětluje. A má pravdu. Vít Jedlička jako prezident Liberlandu cestuje po světě a přednáší o tom, jaké hodnoty jeho Liberland vyznává. Média přitom nepřestávají chrlit fantastické zprávy o tom, kterak nový stát otevřel své další zahraniční zastoupení nebo právě formuje vlastní fotbalovou reprezentaci se sídlem v Olomouci.

Liberland má dokonce už i své vlastní pivo. Firma, jež se rozhodla využít jeho značky, ho chce nabídnout po celém světě, a dokonce, bude-li k tomu vůle, neváhá ani spolupracovat s lokálními pivovary na chorvatské i srbské straně Svobodné republiky Liberland.


Komu patří?

Z vyjádření velvyslanectví Chorvatské republiky k existenci Liberlandu na její hranici se Srbskem:

„Jediným důvodem, proč jsme se rozhodli zareagovat na Váš návrh textu o rádobyútvaru Liberland, je naše přání ušetřit poukázáním na nepřesnosti, lži a dezinformace týkající se této záležitosti do budoucna chorvatským daňovým poplatníkům finanční prostředky vyplýtvané v hojné míře již během uplynulých dvou let na policejní zásahy a na jednání místního přestupkového soudu čistě jen kvůli opakovanému a zbytečnému porušování chorvatských i evropských právních předpisů týkajících se neoprávněného překračování státní hranice lidmi, kterým se zabrání území, které je součástí hraničního sporu, jevilo jako dobrý a zábavný nápad.

… na hranici Chorvatské a Srbské republiky NEEXISTUJE ŽÁDNÉ území, které by se dalo považovat za terra nullius, ani území, které by bylo mimo kontrolu jednoho z obou států. Šíření podobných informací znamená zlovolně mást veřejnost a klamat naivní sympatizanty, kteří by se měli spíše ptát, kde končí jejich finanční příspěvky na budování neexistujícího Liberlandu.“


Liberland: Bezpečí, právní systém a diplomacie

Vít Jedlička absolvoval v roce 2007 VŠE Praha, obor mezinárodní obchod, od roku 2010 do roku 2013 studoval politologii na CEVRO institutu. Profesně se zaměřoval na marketing, obchod a IT systémy. Od roku 2001 byl členem ODS, od roku 2009 členem Strany svobodných občanů, z pozice lídra v Královéhradeckém kraji dvakrát kandidoval za Svobodné do Poslanecké sněmovny PČR.

Co představuje název Liberland?

Název Liberland je složen z anglického slova liberty a land, tedy země svobody. Od začátku jsme plánovali založit skutečně svobodné místo k životu a název to má odrážet.

Je to nezávislý stát „se vším všudy“, anebo elektronická platforma státu „se vším všudy“?

Vytváříme stát plně suverénní, aby technologicky odpovídal 21. století. Všechny služby budou dostupné na internetu nebo mobilní aplikaci: policie, soudy, diplomacie, registr lidí, půdy, firem, lodí a automobilů. Registrace firem už je třeba teď jedna z nejrychlejších a nejjednodušších na světě. Přesto ale splňuje nejvyšší požadavky na kontrolu osob, které si firmy registrují.

Zmínil jste, že v Liberlandu „máte své lidi“. Co tam dělají?

Už teď se nám stěhují do Liberlandu především svobodu milující Evropané. Na místě postupně budujeme flotilu lodí a hausbótů. V současné době dokážeme ubytovat okolo 20 lidí. Na podzim bychom rádi dosáhli stovky. Ve spolupráci se studiem Zaha Hadid připravují liberlandské firmy výrobu designových hausbótů, které budou důstojně reprezentovat náš národní potenciál. Lidé se do Liberlandu přijíždějí vzdělávat, rybařit nebo se bavit vodními sporty.

Liberland vnímáte spíše jako „budování státu s nějakou ústřední myšlenkou“, anebo start-up modelující stát s celým servisem? Cítíte se více jako podnikatel, nebo prezident?

Cítím se spokojeně, protože dělám to, co jsem vždy chtěl. Pomáhám šířit myšlenky svobody v globálním měřítku.

Proč by lidé měli mít zájem získat občanství Liberlandu?

O občanství v Liberlandu se přihlásili lidé ze všech států na světě. Liberland přichází jako první stát s konceptem dobrovolných daní a současně s možností získat svým občanům něco zpět z potenciálních výnosů jejich státu.

Pokud by se jednoznačně prokázalo, že jste neměl žádný nárok na to, vyhlásit Liberland, mění to něco v zásadě na jeho „elektronické“ identitě?

Většina států dnes přechází na zcela elektronické fungování. Estonsko je třeba připraveno nadále fungovat i přes to, že by ho někdo vojensky okupoval. Ano, chceme našim obyvatelům poskytovat bezpečí, právní systém, diplomacii. Policii si přivoláte podobně jako dnes UBER, naše soudy budou fungovat taky především prostřednictvím mobilních aplikací.

Co všechno obnáší stát se občanem Liberlandu?

V podstatě se stačí smysluplně zapojit do budování státu. Stačí nás kontaktovat a už se něco vymyslí.

Liberland pozitivně přijímají hlavně v USA. Čím si to vysvětlujete?

Američanům jsou myšlenky Liberlandu blízké, protože vycházíme z americké revoluce. Američtí senátoři si mě pozvali jako hlavního řečníka na The American Legislative Exchange Council. Poté jsem přednášel na FreedomFestu, kde máme kvůli shodné ideologii vždy značnou podporu. Ve Washingtonu jsme lobbovali u jednotlivých senátorů a kongresmanů.


Mgr. Bc. Vít Jedlička

Hlásí se k liberálním hodnotám občanských svobod a co nejmenšího zasahování státu. Je kritikem Bushovy i Obamovy administrativy, války proti terorismu a jako svůj vzor udává amerického republikána Rona Paula. Je euroskeptikem. Poukazuje na diametrální rozdílnost svobodného trhu na jedné straně a jednotného trhu na straně druhé, na demokratický deficit EU i neustálé porušování vlastních pravidel ze strany institucí EU a jednotlivých členských států. Evropskou unii občas nazývá europrotektorátem. Od roku 2010 je předsedou občanského sdružení Reformy.cz a Zlatainiciativa.cz.