Pokud sníte o odlehlé destinaci plné historie, nedotčených pláží, jedinečné divoké přírody a úchvatných hor, pak je čas vydat se na druhou stranu zeměkoule. „Tassie“, jak Tasmánii s oblibou přezdívají místní, vás jistě nezklame.
Tasmánie leží u jihovýchodního cípu australské pevniny. Je to nejmenší australský stát co do rozlohy i počtu obyvatel, přesto je díky rozmanité a velkolepé krajině, nedotčené divočině a kulturnímu dědictví velkým turistickým lákadlem.
Ačkoli domorodci žijí v Tasmánii nejméně 35 000 let, prvním Evropanem, který ji objevil, byl 24. listopadu 1642 nizozemský badatel Abel Tasman. Pojmenoval ji Anthoonij Van Diesmenslandt, neboli Země Anthonyho Van Diemena, podle sponzora průzkumu Anthonyho Van Diemena, který byl také generálním guvernérem Nizozemské východní Indie, dnes známé jako Indonésie. Navzdory oficiálnímu názvu se postupně rozšířilo používání alternativního názvu Tasmánie a 1. ledna 1856 byla takto oficiálně přejmenována. Tasmánie je domorodým obyvatelům známá také jako Trowunna, Trowenna nebo Loetrouwitter.
Suchý Hobart
Hlavním městem Tasmánie je Hobart na jihovýchodě ostrova. A přestože je země známá jako jeden z nejvlhčích států Austrálie, někoho možná překvapí, že je ve skutečnosti druhým nejsušším hlavním městem Austrálie – hned po Adelaide.
Navzdory tomu, že Hobart na počátku svého osidlování sloužil zejména jako trestanecká kolonie, se zejména v posledních dvou stoletích proměnil z ospalého zapadákova plného odsouzenců v centrum nejmodernější kultury. Ve městě můžete navštívit mnoho galerií a muzeí a v ulicích často uslyšíte hrát pouliční umělce. Na své si přijdou i gurmeti. Na nábřeží se to hemží moderními kavárnami a restauracemi reprezentujícími nejen národní kuchyni, ale i pochoutky ze všech koutů světa. Mnoho tasmánských výrobců potravin spoléhá na nedotčené prostředí a vyrábí tu vysoce kvalitní lahůdky. Například tasmánské pivo se vaří z jedné z nejčistších vod na světě a zelené pastviny ostrova King Island jsou ideální pro výrobu sýrů.
Mezi další zajímavá města patří například Coles Bay, které je vstupní branou do zátoky Wineglass Bay a národního parku Freycinet nebo do města Evandale s památkově chráněnými budovami v georgiánském stylu.
Tasmánské přírodní bohatství
Nejméně pětina Tasmánie je zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO. Tato oblast o rozloze 1,58 milionu hektarů zahrnuje národní parky, mořské a lesní rezervace, které se rozkládají daleko od jihu až po pohoří Cradle Mountain na severozápadě. Mnoho odlehlých míst, která jsou lidmi dotčena jen minimálně, je přístupných pouze pěšky. Tasmánie má více než 2000 kilometrů pěších tras a 18 národních parků, takže je hotovým rájem pro milovníky dálkových pochodů. Mezi nejzajímavější destinace patří například nejstarší národní park Mount Field s Russelovými vodopády nebo národní park Freycinet s výhledy na azurové pobřeží s bílými písečnými plážemi.
V Tasmánii také rostou nejstarší stromy na světě. Například zdejší borovice horská roste velmi pomalu, dvacetimetrový strom může být starý tisíce let a patří k nejstarším živým organismům na planetě. A zatímco nejstarší strom nebo kmen zde můžou být nyní staré 1000 až 2000 let, samotný organismus tu žije nepřetržitě už 10 500 let. V deštném pralese Tarkine si můžete dokonce obejmout 800 let starou myrtu.
Jen o pár metrů vyšší než Sněžka
Ačkoli se Tasmánie pyšní několika horskými štíty, vysoké nadmořské výšky tu nečekejte. Nejvyšší hora, Mount Ossa, se nachází v srdci národního parku Cradle Mountain a Lake St Claire a měří 1617 metrů. Na její vrchol se turisté můžou vydat po stezce Overland Track a odměnou jim bude 360stupňový výhled na severozápadní část Tasmánie. Za návštěvu stojí i výšlap na Mount Wellington, z něhož budete mít perfektní výhled na Hobart nebo Mount Jukes, z něhož je výhled na vodní nádrž Burbury, často vyhledávanou rybáři.
