Není pochyb o tom, že v disciplíně pozorování divoké zvěře v přírodním prostředí je královnou Afrika, na jejímž území se nachází několik nejproslulejších safari. Výjimečná setkání s živočišnou říší ale můžete zažít i na jiných kontinentech. A nemám na mysli jen Galapágy nebo Borneo.
1) NP Kaziranga (Indie)
Nepatří mezi nejznámější indické parky, přesto se může pochlubit několika světovými unikáty. Najdeme tu největší světovou populaci nosorožce indického, vodního buvola a jelena barasingy. A možná překvapivě také nejvyšší hustotu obydlení tygry na naší planetě (118, což vychází na jednoho tygra na 5 km2). Portfolio místní fauny je ovšem podstatně širší, včetně slonů či medvědů pyskatých. Pokud se návštěvník vydá na některou z řek, s trochou štěstí může zahlédnout i delfínovce ganžského.
2) NP Gunung Leuser (Indonésie)
Na území národního parku kolem hory Leuser (3119 m), po níž je park pojmenován, se pohybuje přes 750 živočišných druhů. Hlavní hvězdou je tu orangutan sumaterský, který je vzácnější než jeho příbuzný z Bornea. V místní autentické džungli však můžete vidět i ohrožené sumaterské varianty nosorožce, slona či tygra. Doma jsou tu například také gibon srostloprstý, serau velký nebo endemický hulman ebenový. Případně se můžete pokusit objevit i nepolapitelného levharta obláčkového.
3) Šrí Lanka
Na Šrí Lanku se jezdí hlavně kvůli čajovým plantážím, plážím a památkám. Přesto i tady najdete hned několik národních parků ve stylu safari, přičemž větší šanci spatřit levharta budete mít jinde na světě jen stěží. A to především v NP Jála (Yala), který je ovšem dost turistický. Uvolněnější zážitek poskytuje NP Udavalave. V NP Minnerija se zase můžete stát svědky největší koncentrace slonů indických. V uvedené trojici rezervací uvidíte i makaka bandara, sambara indického, nesyta indického, krokodýly, pávy nebo různé druhy opic.
4) NP Yellowstone (USA)
Ne nadarmo se slavnému parku, který mnozí vnímají spíše jako jedinečnou geotermální oblast, přezdívá „severoamerické Serengeti“. Z celého subkontinentu se totiž právě zde můžete co nejvíce přiblížit zážitkům podobným africkému safari. V údolích se potulují bizoni američtí, wapiti západní (Rooseveltovi) nebo vidlorozi američtí. V lesech číhají na své kořisti vlci, medvědi grizzly nebo americké pumy. K běžnějším druhům pak patří vydry, jezevci, kojoti, svišti, hadi a asi 240 druhů ptáků včetně orla bělohlavého.
5) NP Corcovado (Kostarika)
Kostariku často osobně popisuju jako jednu obrovskou botanickou a zoologickou zahradu. Za biologicky nejintenzivnější místo planety pak bývá označován kostarický národní park Corcovado, složený ze 13 různých ekosystémů. Ty poskytují vhodné podmínky pro 140 druhů savců, 370 ptačích druhů a přes deset tisíc druhů hmyzu. Jejich výčet zahrnuje například tapíra, jaguára, papouška ara arakanga, ocelota, pumu, mravenečníka, vřešťana, chápana, velkou tinamu, jedovaté hady i žáby, karety zelenavé nebo velryby.
6) Kalifornský záliv (Mexiko)
Oblast známá také jako Cortézovo moře je specifická tím, že se živočišný rej odehrává hlavně pod vodní hladinou. Rozmanitost fauny naznačuje už to, že se v zálivu vyskytuje jak kriticky ohrožená endemická sviňucha kalifornská alias mořská kravička, tak plejtvák obrovský, tedy největší zvíře naší planety. Do místních vod připlouvají i další druhy velryb (keporkak, kosatka dravá či manta obrovská), kalmar peruánský nebo kožatka velká. Pobřeží stovek ostrovů je pak důležitým hnízdištěm tisícovek mořských ptáků.
7) Amazonie
Povodí Amazonky si asi většina z nás spojuje s označením největšího deštného pralesa a říčního ekosystému světa, nicméně z hlediska fauny takový věhlas nemá. Důvodem je obtížný přístup k obrovskému množství zvěře, kvůli němuž řada zdejších živočišných druhů nebyla dodnes řádně popsána. Z těch známých se tu prohánějí jaguáři, chápani černí, tapíři či lenochodi hnědokrcí, poskakují delfínovci amazonští i malé jedovaté žabky z čeledi pralesničkovitých. A nad nimi poletuje harpyje pralesní.
