Kdyby nebylo Picassova obrazu „Guernika“, který byl inspirován bombardováním baskického městečka Gerniky v dubnu 1937, asi by mnohým jeho název dávno nic neříkal.
Proč zrovna Gernika? Ta totiž byla pro Basky odjakživa symbolem svobody. Zde se od 15. století scházívala Junta General (Generální sněm), složená z volených zástupců obcí, která měla správní i soudní pravomoc a vydávala vlastní zákony, tzv. fueros.
Podle prvního z těchto fueros se musel každý panovník osobně dostavit do baskického kraje Vizcaya a v Gernice přísahat, že bude zachovávat všechny zdejší platné zákony a výsady. Pokud tak neučiní, nebude uznán za pána, přičemž platilo, že „jakýkoliv královský výnos nebo nařízení, jež takto uznaný pán Vizcayi vydá nebo přikáže vydat či vyhotovit, pakliže by přímo či nepřímo směřovaly nebo mohly směřovat proti fueros, budiž vyslechnuty a nesplněny“. Každý obyvatel byl přitom odhodlán bránit fueros do posledního dechu. Když byla v říjnu 1936 udělena autonomie baskickým provinciím Vizcaya, Guipúzcoa a Álava, znovu zazněla v Gernice slova tradiční přísahy. Proto chtěl Franco zničit tento symbol dávných svobod Basků.
Generální sněm provincie Vizcaya má sice své sídlo v Bilbau, ale jeho plenární zasedání se i dnes konají v Casa de las Juntas (Dům Generálního sněmu) v Gernice. V tomto neorenesančním paláci je kromě zasedacího sálu i provinční archiv.
