O Balčiku se kdysi vášnivě rozepsal i antický básník Publius Ovidius Naso, který jej nazval Bílým městem. Balčik, známý jako nejsevernější bulharské letovisko, je ale proslulý především stejnojmenným palácem, který nechala spolu s nádhernou botanickou zahradou vybudovat rumunská královna Marie.
Balčik se rozkládá nad širokým zálivem, je obklopený vápencovými skalami a členěný na terasovité zástavby. Přesto je tu poměrně lacino a mimo hlavní sezonu i klid. Pokud toužíte po místě, kde si odpočinete a načerpáte inspiraci, mohl by pro vás být skvělou letní destinací.
Přístav plný bahna
Město bylo založeno už v šestém století před naším letopočtem na základech bývalé thrácké osady. Postupně se stalo útočištěm řeckých kupců a v dějinách se o něm píše také jako o Dionysopoli nebo Krounoi. Jeho současný název ale pochází z turečtiny. V 16. století bylo město přejmenováno na Balčik, což v překladu znamená Město hlíny. Název je odvozený od skutečnosti, že významný středověký přístav byl údajně velmi zanesený bahnem. Dnes už je čistý, ale bahno je tu pořád poměrně populární. Asi šest kilometrů na východ odsud, v místě zvaném Touslata, se nachází lagunové jezero se slanou vodou. Jeho vysoce mineralizované bahno má léčivé účinky zvláště pro léčbu dětské obrny a chronického onemocnění kostí.
Do vody z mola
Nyní žije v Balčiku asi 12 tisíc obyvatel a ceny jsou tu mnohem nižší než v Albeně nebo na Zlatých Píscích. Možná i z toho důvodu, že pláže tu nejsou tak malebné, ale spíše skalnaté, a do moře proto nejlépe sejdete z dlouhých dřevěných mol. Pokud byste přece jen prahli po plážovém povalování, hned vedle přístavu se rozkládá písčitá pláž s pozvolným přístupem do moře. Balčik ale nabízí mnohem víc než to.
Dvoreza z nešťastné lásky
Palác, kterému místní říkají Dvoreza, tedy dvorec, je bývalým letním sídlem královny Marie Rumunské. Je obklopený rozsáhlým zámeckým parkem s obrovskou botanickou zahradou. Jasně bílá zámecká věž ve stylu minaretu údajně měla smířit královniny křesťanské a muslimské poddané. Traduje se však také, že k její realizaci inspiroval panovnici její muslimský milenec. Ať už byl důvod jakýkoli, jako architektonická zajímavost jistě stojí za návštěvu. Stejně jako zmiňovaná zahrada. Na 35 hektarech tu uvidíte více než tři tisíce druhů rostlin, včetně vzrostlých palem. Dále tu návštěvníci mohou obdivovat rozárium, alpinum i bohatou přehlídku kaktusů – údajně více než 250 druhů. Při procházkách terasovitým zahradním komplexem se vám navíc naskytne úchvatný výhled do širého okolí a na moře.
