Po celá staletí jsou Wutangské hory v Číně považovány za centrum taoismu a bojových umění. Vydali jsme se s přáteli naší školy Plující oblaka do této tajemné krajiny plné chrámů navštívit zdejší mnichy, meditovat s nimi a cvičit taiči. Na vrcholu zdejší nejvyšší hory prý potkáme i Osm nesmrtelných…
Wutangské hory byly odjakživa těžko prostupné a přístupné. Jsou porostlé trnitými a svlačcovitými rostlinami, které brání uhnout z cesty. Zvrásněné hory plné ohybů, převisů a hlubokých zákoutí, s plochami lesknoucí se slídy, slibují tajemný zážitek. Hlavním lákadlem místa ale zůstává magie taoistických chrámů a učení mistrů dlouhověkosti.
Většina starých taoistických chrámů v horách je zcela funkční a žijí každodenní praxí: cvičením taiči a kung-fu, studiem textů, učením čínské medicíny, věštěním, taoistickými zpěvy a meditací. Do hor proudí každým dnem stovky turistů z celé Číny, kteří přijíždějí hledat vnitřní mír, věštbu v chrámech, pomoc taoistických lékařů nebo ze zájmu o objevení vlastních kořenů. Atmosféra zůstává stále mystická, plná tajemných vůní z horských květů a vonných tyčinek z chrámů uprostřed divoké přírody.
K Nebeskému pilíři
Samotná brána do hor je monumentální stavba lemovaná obchůdky se zbraněmi, kameny, kamejemi, čajovým nádobím i čajem a mnoha dalšími cetkami. Jedním z obchodních taháků jsou zbraně na bojová umění (meče, šavle, dvojšavle, halapartny, kopí, biče), a to od úplného braku až po nejluxusnější kusy. Podle legendy to byli právě taoističtí mistři, kteří vyráběli zbraně neuvěřitelných kvalit, dávno před tradicí japonských mečů.
Objevili jsme dvě hlavní trasy – první vedla k nejvyšší hoře Tchien-cu-šan (Tianzhu Shan) neboli Nebeskému pilíři, kde stojí chrám Golden Palace se sochou císaře Süan-wu. Podél ní se rozkládají čajové plantáže, kde se prodávají originální wutangské čaje. Druhá míří ke chrámu Na-nien (Nanian) a míjí další velké chrámy jako Prince Lord Temple a chrám Purpurového oblaku (C‘-siao-kung, Zi Xiao Gong). Na Nebeský pilíř je možné vyjet lanovkou od autobusu nebo jít pěšky od chrámu Nanien. Poutníky čeká asi 10 tisíc schodů. Nebeský pilíř je nejvyšší horou Wutangských hor (1612 m) a jedním z nejposvátnějších míst celé Číny.
Osm nesmrtelných
Na vrcholu Jehly podle legendy sídlí Osm nesmrtelných (Pa-si-an, Ba Xian), jejichž úkolem je pomáhat smrtelníkům. Každý z nesmrtelných musel projít cestou taoistické kultivace, vzdát se všeho, co pro něj bylo nejcennější, a dosáhnout nesmrtelnosti posledním aktem. Jedním z nich je císař Süan-wu, někdy nazývaný otec Čen-wu, který je patronem a ochráncem celé oblasti. Původně se narodil jako nástupce trůnu na severu Číny, měl ale touhu dosáhnout poznání tajemství života a smrti, a tak utekl do Wutangských hor studovat taoismus. Studoval a meditoval přes padesát let.
Nakonec skokem ze skály pro milovanou dívku dosáhl nesmrtelnosti. Traduje se, že si poté se smíchem vytrhl z těla slezinu a střeva, které se proměnily v symbol želvy a hada. Tímto činem svázal lidské špatnosti do symbolu nesmrtelnosti tak, aby lidi nadále neobtěžovaly…
Císařovy sny
Jedna z legend o cestě císaře za nesmrtelností vypráví, že když studoval a meditoval už po mnoho let, začal po nocích toužit po ženě a měl tzv. „bílé příhody“. Ze studu rezignoval a sbalil si věci na cestu domů. Potkal však ženu, která brousila kostěným pilníčkem na nehty ocelovou tyč. Zeptal se jí, co to vyrábí, a ona mu odpověděla, že dělá jehlu.
Zasmál se a řekl, že to je nemožné, ale ona odpověděla, že to možné je, je to jen otázkou času. Byla jedním z nesmrtelných, který mu radou přispěchal na pomoc. Süan-wu si uvědomil, že musí vytrvat, a vrátil se nazpět.
Síla pěti draků
Prvním místem taoistického uctívání byl Wu-lung-kung (Wu Long Gong) – chrám Pěti draků postavený v letech 618–907 pod horou Pěti draků. Pobývali jsme tu týden spolu s taoistickými mnichy a užívali si genius loci. Od založení chrámu sem jezdili králové a císaři provádět věštecké a správní obřady. Říká se, že je na tomto místě vše větší – květiny, ptáci, včely, ale i lidé zde prožívají své emoce silněji…
V okolí chrámu je pět přírodních jeskynních chrámů. V jednom z nich žil taoistický mnich, který po devět let pěstoval meditaci spánku a poté se prý dožil 110 let. V další jeskyni byl vytvořen znak jin a jang, v jiné najdete pozorovatelnu souhvězdí Velkého vozu. Všechny jeskyně jsou propojeny novými pěšinami. Materiál na stavbu se do nedostupných oblastí nosí na zádech a rodiny, které chodníky budují, tu žijí ve stanech a primitivních přístřešcích. Na pomoc mají pouze muly.
Dalšími posvátnými místy jsou chrám Purpurového oblaku C‘-siao-kung, dnešní ústřední sídlo wutangské taoistické sekty, a chrám Na-nien s dračím jazykem, kde císař Süan-wu dosáhl nesmrtelnosti. Důležité jsou i Golden Hall (Ťintien, Jindian) na vrcholku Zlaté jehly a Tchai-c‘-pcho (Taizi Po) neboli Prince Lord Temple se zakřivenými chodbami postavený podle principů feng-šuej, kde císař Süan-wu třicet let studoval taoistické spisy. Chrám Jü-šu-kung (Yushu Gong) pod horami, přímo za městem Wu-tang, je sídlem školy bojových umění a byl vybudován jako obraz zakázaného města v Pekingu.
Moudrost Včelího mistra
U vstupu do Opičího údolí jsme odbočili z oficiálních cest a navštívili komunitu mladých mistrů a adeptů bojových umění, kteří žijí ve skromné chýši, kde každodenně cvičí a meditují. Nemají hierarchii mistra školy a podřízených, ale považují se za bratrstvo, sklízejí čaj na plantážích a vyrábějí čínské hudební nástroje jao-čchin tradičními způsoby a jezdí je prodávat do města. Mají malý domek bez topení se skromnými lůžky. Zima ve Wutangských horách je přitom stejná jako u nás…
Poblíž chrámu Purpurového oblaku žije v jeskyni už devatenáct let poustevník a taoistický mnich Mistr Ťia. Říká se mu Včelí mistr, protože těsně za vstupem do jeho jeskyně bzučí roj divokých včel. Často si vyšťourá včelu před užaslými zraky návštěvníků přímo z ucha! Je mu asi 95 let, má jen lůžko, malá kamínka na vaření a oltář. Přijímá hosty, je sdílný, srdečný a moudrý. Když člověk přijde a přinese mu ovoce, většinou ho rozdá hostům a přidá ještě posvátné texty nebo symboly pro štěstí.
Když se ptáme, jaký vidí rozdíl ve Wu-tangu starých let a nynějších, odpovídá, že dříve byl Wu-tang centrem meditace a kultivace a dnes je centrem turistického ruchu. Usmívá se při tom shovívavě pod taoistickými vousy. Moudrý muž ale připouští, že dnešek je i časem zrození nové taoistické tradice za pečlivé snahy nových a mladých mistrů v oblasti.
KUDY DO HOR
- Cesta vlakem z pekingského nádraží West Train Station do Wu-tangu trvá kolem 22 hodin. Při cestě do Wu-tangu se momentálně vystupuje v městečku Liou-li-pching (Liuliping), odkud je třeba se přepravit do Wu-tang-šan. Nejlepší je vzít taxíka.
- Můžete si vybrat mezi vozy první třídy (soft sleeper) s koberci a klimatizací, v hard sleeper pojedete s šesti osobami bez uzavíratelných dveří. Nejnižší kategorie vozů, hard seats, lze doporučit pouze dobrodruhům, studentům antropologie nebo osobám se silnější náturou, neboť je zde hlava na hlavě. Stojíte sotva na jedné noze, a když náhodou obsadíte sedačku, na klín i ramena vám opakovaně přisedají spolucestující, většinou s cigaretou v puse. V obou posledních kategoriích se dochoval původní zvyk staré Číny zbavovat se démonů v krku pliváním na zem s hlasitým chrchláním. Podlaha je zde proto gumová a zhruba každé 3–4 hodiny se vytírá.
- Pro vstup do hor si vyberete jednorázové vstupné nebo roční průkaz. Pak se můžete celý den pohybovat v horách kyvadlovou dopravou (od brány je k vrcholkům asi 30 km).
- V každém místě poblíž turisticky exponovaných chrámů jsou obchůdky nebo restaurace.
WU-TANG-ŠAN A JEHO CHRÁMY
- Wutangské hory (Wu-tang-šan, Wudang Shan) leží přibližně uprostřed Číny v provincii Chu-pei (Hubei), která se původně nazývala země Wu. Radikál části znaku Wu znamená boj, bojové umění a strategii. Jde o místo opředené prastarými legendami, kam od nepaměti směřovali adepti poznání tao, kteří toužili proniknout do hlubin pochopení přírody a mysterií života. Celá provincie Chu-pei je považovaná za místo původních a přetrvávajících zvyků staré Číny. Hlavní město provincie Wu-chan (Wuhan) je staré 3500 let.
- Ve Wutangských horách bylo v 11.–14. století vybudováno 999 chrámů na počest dosažení nesmrtelnosti císaře Süan-wu. Většina z nich leží přimknuta ke skalám, protože se při jejich stavbě nesměly kácet žádné stromy. Chrámy a stavby Wutangských hor byly zapsány do Seznamu světového dědictví UNESCO v roce 1994.
OČIMA AUTORA
Otakar Chochola, architekt a učitel bojových umění
Nejkrásnějším zážitkem byl pro nás ranní výstup na Nebeskou jehlu. Vyšli jsme kolem třetí hodiny ranní. Cestou jsme potkávali další poutníky směřující stejnou cestou. Když jsme stanuli na vrcholu a pozorovali východ slunce, rodícího se z temné noci a ranního oparu, věřili jsme bezpochyby, že duchové Osmi nesmrtelných nás obklopují a zdraví.
Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 6/2014.
