Symboly Martisoru, rumunského svátku jara

Symboly Martisoru, rumunského svátku jara Zdroj: Profimedia.cz

Den Zjevení Páně
Nejstarší žena v rodině střeží česnek o slavnostech nového roku
3
Fotogalerie

Rumunské rituály a tradice

Navzdory současnému životnímu stylu stále v Rumunsku existují tradice, které ve zkoušce časem úspěšně obstály. Některé lidé praktikují pouze v odlehlých vesnicích na severu, zatímco jiné jsou velmi živé v srdci země, Bukurešti. My vám představíme tři nejznámější z nich.

Čarodějnice, víly a démonické bytosti, to vše je součástí rumunského folkloru. Rumuni milují tradice a stále se snaží udržovat svůj starobylý kulturní odkaz. Některé z rumunských tradic a zvyků se prováděly dříve než mnohé náboženské svátky a jsou hluboce spjaty s ročními obdobími, spiritualitou a životními událostmi, jako jsou svatby, narození dítěte nebo pohřby.

Martisor

Jedná se o nejznámější rumunskou tradici známou mimo Rumunsko. Martisor je oslava jara, která se koná vždy první březnový den. V tomto dni si Rumuni navzájem nabízejí martisor, který představuje talisman.

Muži obvykle kupují ženám květiny, často sněženky. Pokud se svátek koná o slunečném dni, předpokládá se, že nastane úrodný rok. Panuje-li špatné počasí, Rumuni věří, že bohaté úrody se spíš nedočkají.

K martisoru patří také bílo-červený provázek, který si dívky při vyslovování přání omotávají kolem zápěstí. Po devíti dnech musí jít za mužem, do něhož jsou zamilované, a požádat ho, aby nit přetrhl malíčky. Pokud se mu to podaří, dívčino přání se splní.

Hlídání česneku

Jedná se o starou tradici, která je známá i začátkem tohoto století. Tento svátek je v jistém smyslu obdobou amerického Halloweenu a koná se v noci z 29. na 30. listopadu, na svátek svatého Ondřeje.

Tradice hlídání česneku, známá také jako Noc duchů, znamenala, že si lidé touto ostře chutnající dobrotou potírali dveře a okna, aby od sebe odehnali zlé duchy. Uvnitř domů se pořádaly hlučné a zábavné večírky. To lze považovat za velmi podobné novoroční oslavě, kdy každý chce nechat za sebou to špatné, staré a přivítat v životě nový rok a dodržet svá předsevzetí. Již v dávných dobách se navíc věřilo, že nový rok začne právě po tomto svátku.

Tento svátek se liší podle rumunských regionů. V některých oblastech Rumunska, například v pohraničí u Moldavska, sbíraly rumunské ženy provázky česneku a nechávaly je celou noc hlídat nejstarší ženou v rodině, zatímco mladší generace se účastnila oslav. Ráno se všichni o česnek podělili a odnesli si ho do svých domovů, kde prý měl magickou moc a léčil zlé nemoci po zbytek roku.

Den Zjevení Páně

Den Zjevení Páně je tradicí pro muže i ženy a obdobou svátku Tří králů. Během dne místní kněz očišťuje vodu a hází do ní kříž. Muži musí skočit do vody, křížek najít a vrátit ho knězi. Říká se, že komu se to podaří, bude mít štěstí a vše se mu podaří.

U žen se tradice týká nočního snění o jejich budoucích manželích. Na prsteníček si přivážou červenou hedvábnou nit a pod polštář si dají snítku svaté bazalky, která má přinést hezké sny o tom pravém muži. A pozor, dívky, které se na Tři krále propadnou do ledu, si mohou být podle lidové tradice jisté, že se toho roku vdají.