Kostarické srdcovky Matouše Erbana

1) Všudypřítomná fauna

Místní zvířectvo představuje hlavní důvod mých návratů do Kostariky. Všudypřítomní nosálové dokáží projasnit i ten nejmračnější den. Na plážích se pár metrů od vás sluní leguáni, stromy se třesou pod náporem skupinky opic, pod mostem odpočívají krokodýli a tu a tam spatříte z větve viset lenochoda v objetí svého potomka. Na silnicích musíte být velmi obezřetní a neustále být v pohotovosti s nohou na brzdě, obzvlášť v noci, kdy je migrace zvířat nejvyšší. Pro milovníky němých tváří jde o ráj na zemi. Ideálně si vyberte nějaké eko-ubytování, kterých je v Kostarice nespočet, nicméně i v hotelech narazíte na fauní domobranu. A tak nám v hotelu ve městě Jacó dělal společnost leguán pokřtěný na Legu Jana, kterému nikdo neřekl jinak než Honzík.

2) Sloth Sanctuary of Costa Rica

Místo naděje na život pro osiřelé, zraněné a nemocné lenochody, kteří našli útočiště v útulku na pobřeží Karibského moře. Azyl je rozdělený na dvě části. První je otevřena běžné veřejnosti, často mystifikované vlastní představou senzací interakce s lenochody. Zde je totiž kladen důraz na adekvátní přístup ke zvířatům, jakákoliv manipulace či pouhý dotek jsou tak vyhrazeny pouze kvalifikovanému personálu. Dozvíte se zde o nesnázích, kterým lenochodi v Kostarice čelí, ať už to bývají časté případy zasažením proudem, kdy se lenochod snaží využít kabely na sloupu elektrického vedení k přesunu, nebo nikoliv ojedinělé srážky s autem. Útulek vám dává zároveň možnost se za nemalý poplatek podívat do zákulisí svého fungování v podobě malé ošetřovny, kde mají lenochodi spoustu hraček a plyšáků. Ty slouží jako nouzové nahrazení matky u osiřelých lenochodů. Zajišťují jim bezpečí a stabilitu, která je u těchto stresově vysoce citlivých zvířat tak důležitá. S ohledem na povahu lenochodů je vstup povolen pouhým několika jedincům za den. Poplatek není ale ničím jiným než příspěvkem, aby lenochodi mohli dostávat i nadále tu nejlepší péči. Zároveň odradí ty, kteří sem míří s představou další atrakce.

3) Termální prameny Titokú

Oblast městečka La Fortuna je díky své poloze nedaleko ikonické kuželovité sopky Arenal proslulá horkými prameny. Dešťová voda prosakuje do útrob země, kde dochází k jejímu ohřátí kontaktem s magmatickými komorami a rozžhavenými horninami. Voda pak vyvěrá zpět na povrch v podobě termálních pramenů. Výběr komerčních i nekomerčních možností je široký, já osobně preferuji nenápadné prameny Titokú, kde voda kaskádovitě plní osm bazénků, které se s každým dalším patrem ochlazují. To vše v kulisách tropické zahrady hrající všemi barvami. Zdejší prameny zdaleka nejsou jedničkou v návštěvnosti, což významně napomáhá intimnějšímu zážitku a až zenové atmosféře. Vyberete-li si méně atraktivní časový slot, můžete si jezírka uzmout pouze sami pro sebe.

4) Volcán Poás

Jeden z pěti aktivních kostarických stratovulkánů a povinná zastávka při cestě z hlavního města na sever země. Bohužel ale také krajně nejistá s ohledem na klima mlžného lesa. To s nadmořskou výškou 2708 m n. m. s sebou nese vysokou oblačnost, držící se v kráteru jak pára nad hrncem. Máte-li šťastný den, naskytne se vám majestátní pohled na jeden z největších aktivních kráterů na světě se sirným jezírkem, hlubokým až 300 metrů a kyselostí atakující nulovou hodnotu pH. Taková hodnota má potenciál vás silně poleptat už při minimálním kontaktu. Šance spatřit sopku v celé své kráse prudce stoupají v časných rodinách. Nezapomeňte si tak rezervovat jeden z ranních slotů a po očku sledovat nejisté předpovědi počasí.

5) Vodopád Río Celeste

Vodopád v národním parku Volcán Tenorio, nesoucí název stejnojmenné řeky. Tyrkysová voda urazí dolů na 30 m, než se roztříští o hladinu. Samotný vodopád je třešinkou na dortu procházky v poklidném parku, zakončené sestupem po schodech se zábradlím, samo sobě hodným fotky. Popis chemické reakce, kterou si vysloužil svou specifickou barvou, by vydal na stránku, proto se raději jen nechte unášet uměleckým dílem přírody.