Čáry (j. č. – čár) jsou pohyblivé písečné ostrovy v říčním systému delty Gangy a Brahmaputry. Mnohé mají rozlohu méně než jeden a půl čtverečního kilometru a objevují se či mizí v závislosti na záplavách a přítocích usazenin z horních toků řek. Na této nejisté pevnině žijí čtyři miliony obyvatel Bangladéše.
V červnu, v období dešťů, se ostrovy zmenšují na maličké plochy jen s několika banánovníky. Obyvatelé jsou nuceni přečkat povodně spolu s dobytkem na střechách svých příbytků. V období sucha naopak musejí překonávat dlouhé kilometry z vesnice k vodě v úmorném vedru po rozpáleném písku.
Čáry jsou jednou z nejchudších oblastí v Bangladéši. Chybějící infrastruktura, omezená komunikace a malý či žádný přístup na trhy vytvářejí pro místní obyvatele bludný kruh chudoby.
Státní úředníci v těchto odlehlých oblastech neradi pracují. Působí zde jen několik neziskových organizací, které domorodcům poskytují pomoc.
Řeka dává, řeka bere
V čárech je vše jen dočasné. Řeka přinese, ale také odnese. Na čáru Manuš Mara (v překladu čár Mrtvého muže) vypráví farmář Rahmat Ullah, jak se za svého 65letého života již dvacetkrát stěhoval. „Před pěti lety jsem žil támhle,“ říká a ukazuje na místo půl kilometru po proudu řeky. „Pak se vše náhle zbortilo. Odešli jsme tedy sem a vybudovali nové domovy. Nikdo neví, kdy nám řeka zase vezme půdu pod nohama.“
Klimatické změny
Podle vědců se situace stále zhoršuje z důvodu klimatických změn. Značnou část povrchu Bangladéše tvoří nízko ležící delta, takže i nepatrná změna hladiny moře může způsobit zánik pevniny ve vodách Bengálského zálivu.
Prognóza na příštích padesát let zní, že zhruba 17 procent bangladéšské pevniny zmizí pod vodou. Na 30 milionů lidí tak zůstane bez domova. Povodně dříve nebyly takový problém, protože nastávaly pouze v období dešťů v červnu. Nyní ale prší v neobvyklou dobu. Nekontrolovatelné globální oteplování tak vyžaduje stále rychlejší adaptaci obyvatel čárů. Pomoc v nouzi Od roku 2004 působí v oblasti čárů Chars Livelihoods Programme (CLP), který spolupracuje s bangladéšskou vládou a britským Ministerstvem pro mezinárodní rozvoj. Rodiny žijící na čárech dostávají třeba domácí zvířata nebo rikši. Mají tak vlastní maso, mléko a vejce, a navíc výdělek za prodej surovin. Výhodou je, že dobytek umí plavat, a tak se během vysoké vody může jednoduše stěhovat s majiteli. V oblasti není elektřina, a proto na většině příbytků najdeme solární panely. I ty zajistily neziskové organizace.
Dalším partnerem CLP je organizace Friendship Bangladesh, která už víc než deset let poskytuje místním lidem zdravotní péči. Provozuje dvě plovoucí nemocnice a loď s ambulantní péčí. Nabízejí základní zdravotní péči za minimální poplatky a operace pro místní chudé obyvatele.
Tento článek byl uveřejněn v časopise Lidé a Země, vydání 2/2012.
