Jednou z nejvýraznějších turistických tras na Semilsku je Riegrova stezka, která po pravém břehu Jizery propojuje městské části Bítouchov a Spálov skrze malebný úsek údolí řeky. Souběžně s Riegrovou stezkou vede po horní straně údolí Kamenického stezka a tyto dvě cesty tak dohromady tvoří okruh ideální pro příjemný odpolední výlet.
Údolí Jizery
Do Semil je to zhruba dvacet kilometrů z Turnova a dvacet pět kilometrů z Jičína. Jedná se o nejmenší okresní město v zemi co do počtu obyvatel a tomu odpovídá i útulné umístění vklíněné do údolí na soutoku Jizery a Olešky. Mnoho z místních památek pochází z počátku 20. století – za vidění stojí novorománský kostel svatého Petra a Pavla, novorenesanční Obecní dům v Husově ulici či Riegrův domek čp. 68, který je poslední zachovanou stavbou bývalého komplexu Riegrova mlýna a dnes se v něm nachází informační středisko.
Prvním úsekem našeho výletu bude Riegrova stezka, která svých pět kilometrů začíná kde jinde než na Riegrově náměstí. Semilský rodák František Ladislav Rieger byl politikem, v revolučním roce 1848 zakladatelem české Národní strany a po Františku Palackém jejím druhým lídrem. Stezku po něm pojmenovanou vybudoval a v roce 1909 otevřel Klub českých turistů.
Cesta vede po červené turistické značce z Husova náměstí na sever skrze park Ostrov a po lávce přes Jizeru. Následující kilometr pokračuje po levém břehu Jizery a pak se přes další lávku vrací na břeh pravý, do městské části Bítouchov. Na rozcestí Bítouchov – u Kynčlů začíná specificky značená část Riegrovy cesty, naučná stezka Údolí Jizery, která nás skrze stejnojmennou přírodní rezervaci dovede až do Spálova.
Jizera se v tomto úseku ostře zařezává do skály, a návštěvníky tak čeká hned několik pozoruhodných lokalit. Po zhruba kilometru dojdeme ke skalní soutěsce, kterou nás přímo nad řekou provede osmdesátimetrová visutá lávka. Na druhé straně řeky je z lávky vidět ferrata Vodní brána. Hned za lávkou už jsou vidět jímací jez a domek jezného. Tyto technické objekty jsou součástí vodní elektrárny Spálov, ke které vede od jezu skoro dvoukilometrová štola přivádějící vodu zbavenou na česnech jezu nečistot.
Několik set metrů za jezem se cesta začne škrábat do kopce směrem k Böhmově vyhlídce, z níž je vidět železniční trať na protějším břehu a za ní Krkavčí skála. Krátce za vyhlídkou následuje další známý rys této stezky – malý pěší tunel proražený skálou. Od tunelu je to pak zhruba patnáct set metrů k vlastní vodní elektrárně Spálov. Secesní stavba byla postavena v letech 1921 až 1925 a dnes je stále fungující národní technickou památkou. Trasa Riegrova stezky končí na rozcestí u železniční stanice Spálov na soutoku Jizery a Kamenice.
A zase zpátky
U nádraží se napojíme na modře značenou Kamenického stezku, pojmenovanou po místním propagátorovi turistiky Janu Kamenickém. Cesta vede tři sta metrů proti proudu Kamenice a následně se začne škrábat do kopce směrem k samotnému jádru vesnice Spálov. Ze Spálova vede cesta k vyhlídce na Myší skále a dále pokračuje pod vrcholem Medenec až k rozcestí Morava, kde se napojíme na žlutě značenou cestu.
Zatímco Riegrova stezka nabízela především úzký kontakt se samotnou Jizerou, Kamenického stezka předkládá v těchto místech úžasné vyhlídky na údolí, kterým jsme právě prošli. Vyhlídka u Bakala se nachází nad Böhmovou vyhlídkou a nabízí tak alternativní úhel pohledu na prudké svahy údolí. Bakalovu vyhlídku následují vyhlídky Moravská Jiřička, U Peršinky, Jiřička a Kopáňka, ze které je to zhruba tři čtvrtě kilometru k rozcestí Bítouchov – u Kynčlů, kde se náš výletní okruh uzavírá.
Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.
