Pokud hodláte strávit pár dní na Šumavě, neměl by vaší pozornosti uniknout Antýgl. Usedlost v údolí řeky Vydry je bývalým králováckým dvorcem a dnes hostí dobře vybavený autokemp, který je ideálním výchozím bodem pro výlety do okolí. Podíváme se na naučnou stezku Povydří, Čeňkovu pilu a Vchynicko-tetovský kanál, to vše v nádherném prostředí šumavských hor.
Srdce Šumavy
Antýgl najdeme v samotném srdci Šumavy ve stínu stejnojmenné hory, zhruba tři kilometry západně od Horské Kvildy. První zmínka o Antýglu připadá na rok 1500. Antýgl byl osídlen Králováky – svobodnými šumavskými osadníky převážně německého původu, kterým byly uděleny jisté výsady českou korunou v zájmu osídlení této části pohraničí. V roce 1523 zde založil malou sklárnu Jan Fuchs ze Svojše. Huť měla pouze jednu pec, „ein Teigel“, a odtud tedy pochází jméno Antýgl. Dnes je Antýgl jediným dochovaným králováckým dvorcem v zemi a jako takový je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.
Severním směrem vede z Antýglu po červené turistické značce naučná stezka Povydří. Těchto sedm kilometrů z kopce (a tedy i sedm kilometrů do kopce cestou zpátky) podél Vydry má pro výletníky připraveno skutečně pohádkové prostředí. Vydra je zde poměrně mělká, takže můžeme pozorovat koryto zasypané velkými balvany všeho druhu. Po kilometru a půl dorazíme k rozcestí u Klostermannova mostu – cesta přes něj vede na Horní Hrádky a následně do Srní, zatímco stezka Povydří si to dále šine po pravém břehu Vydry. Po dalším kilometru a půl přijdeme k Turnerově chatě, která nabízí občerstvení.
Stezka se kroutí dále severozápadním směrem. K cíli cesty, Čenkově pile, zbývají čtyři kilometry, na kterých řeka Vydra postupně sílí a následně se spojuje s řekou Křemelnou a společně tvoří Otavu, která je přítokem Vltavy. Původní vodní pilu zde založil v roce 1863 Čeněk Bubeníček. V roce 1867 pilu navštívil Bedřich Smetana, který zde měl získat inspiraci pro svoji symfonickou Vltavu. Dodnes je na místě k vidění smrk, který Smetana zasadil. V roce 1912 vyrostla několik desítek metrů po proudu od pily stejnojmenná vodní elektrárna. Druhá vodní elektrárna jménem Vydra pak byla postavena mezi lety 1934 a 1938. Elektrárny jsou dodnes funkčními technickými památkami, přičemž Vydra hostí malé muzeum s expozicí Šumavská energie.
Jak se plavilo dřevo do Prahy?
Třináctikilometrový Vchynicko-tetovský plavební kanál obchází za původním účelem plavení šumavského dřeva až do Prahy nesplavný úsek Vydry, který je k vidění na stezce Povydří, a odvádí velkou část vody z Vydry do Křemelné. Kanál a souběžná naučná stezka začínají zhruba tři kilometry na jih od Antýglu u hradlového mostu Rechle, který sloužil k zachycení polen připlouvajících po Vydře a jejich nasměrování do koryta umělého kanálu. Most i samotný kanál byly postaveny v letech 1799 až 1801 pod dohledem inženýra Josefa Rosenauera, který projektoval také Schwarzenberský kanál v jižní části Šumavy. Samotná Vydra je tak pod mostem skoro bez vody a znovu ji napájejí až další drobné přítoky.
Kanál vede podél Vydry až k Antýglu, kde uhýbá na jihozápad. Stezka, dobře vybavená informačními tabulemi, míjí Rokytu a přichází k rozcestí Hakešická cesta pod Kostelním vrchem, kde se stáčí na sever. Zde je možné uhnout na naučnou stezku Okolo Kostelního vrchu, která nás po vrchu provede kolem bývalé Hauswaldské kaple a následně se znovu napojí na kanálovou stezku.
Kanál a cesta obtékají Kostelní vrch západním směrem a znovu se stáčí na sever. Po půl kilometru dojdeme ke vtokovému objektu, který od třicátých let odvádí vodu kanálem do akumulační nádrže na Sedelském vrchu, jež slouží jako zásobní nádrž vodní elektrárny Vydra na Čenkově pile. Původní kanál pokračuje od vtokového objektu dále na sever, obchází vrch Spálený a končí na jeho severním svahu, odkud vedl původní Rosenauerův skluz do údolí a koryta Křemelné. Stezka se stáčí na východ na Sedelský vrch, kde míjí Klostermannovu vyhlídku, a klesá na jih do Srní. Pokud máte dost sil, ze Srní se můžete vydat na nenáročnou procházku k poklidné Hauswaldské kapli. Ze Srní do Antýglu to pak jsou zhruba čtyři kilometry.
Z Antýglu jsou dobře dostupné i další destinace. Dva kilometry na jih od hradlového mostu Rechle leží Modrava a po žluté to jižním směrem není z Antýglu daleko ani na Kvildu. Delší výlety jsou možné k Pramenu Vltavy, na Modravské slatě či až za hranice na německou stranu Šumavy.
Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.
