Tvrz Hůrka

Tvrz Hůrka Zdroj: Profimedia.cz

Tvrz Hanička
Tvrz Bouda (Těchonín)
Suchý vrch - rozhledna
4 Fotogalerie

Tip na výlet: Orlickými horami k dělostřeleckým tvrzím československého opevnění

Marek Borč

Budování pohraničního opevnění v předvečer druhé světové války je významnou událostí československých dějin. Součástí plánu těžkého opevnění byly také mohutné dělostřelecké tvrze. Z plánovaných sedmnácti jich bylo dokončeno pět, přičemž hned čtyři najdeme ve v té době strategicky klíčové oblasti Orlických hor. V tipu na výlet si uděláme vycházky k tvrzím Bouda a Hůrka u Těchonína a Králíků ve východním cípu Orlických hor, který byl v rámci systému opevnění znám jako Kralická pevnostní oblast.

Frontální obranné linie

Do Těchonína je to po silnici sedmdesát kilometrů z Hradce Králové a zhruba devadesát z Olomouce. Na místo se můžete dostat také vlakem. Právě na vlakovém nádraží je možné se napojit zelenou turistickou značku, která oznamuje vzdálenost k tvrzi Bouda – 6,5 kilometru. Řidiči mohou parkovat trochu blíž, na improvizovaném parkovišti na východním konci Těchonína, ale i tak na ně čeká pěší úsek poloviční délky. Cesta vstupuje u tohoto parkoviště do údolí známého jako Uhlířský důl; ocitáme se v Přírodním parku Suchý vrch – Buková hora. Trasa zde vede lesem po bývalé pevnostní silnicí podél Těchonínského potoka předtím, než ve dvou serpentinách od toku uhýbá směrem k samotné tvrzi Bouda.

Výstavba československého opevnění, inspirována francouzskou Maginotovou linií, obecně počítala se dvěma typy objektů: lehkým opevněním, zejména pevnůstkami vzor 36 a 37, a opevněním těžkým, mezi které se řadily právě i dělostřelecké tvrze. Na úplnou realizaci všech plánů, které počítaly s více než patnácti tisíci lehkými objekty a 1276 těžkými objekty, však nezbyl čas ani prostředky a objekty, které byly dokončeny, nebyly nikdy použity k původním záměrům.

Bouda

Stavba tvrze Bouda probíhala v letech 1936 až 1938 a tvoří ji celkem pět bojových objektů postavených v nejvyšším stupni odolnosti – vchodový objekt Krok na nepříteli odvrácené straně kopce, dělostřelecká otočná věž Horymír a tři pěchotní sruby Kazi, Teta a Libuše. Všechny objekty tvrze, jejichž zdi sestávají ve směru k nepříteli ze tří a půl metrů železobetonu, jsou spojeny dvěma kilometry podzemních tunelů. Vchodový objekt je na systém napojen prostřednictvím kolejové svážnice. V tunelech jsou umístěny další nezbytné součásti tvrze – kasárna, sklady munice, filtrovna vzduchu, ošetřovna a tak dále. Dnes je Bouda zřejmě nejzachovalejším objektem svého druhu u nás a hostí muzeum, které nabízí pět typů prohlídek, jež návštěvníky provedou většinou interiérů komplexu.

Od Boudy je možné vydat se po červené na jih na dva a půl kilometru vzdálenou rozhlednu Suchý vrch, která byla původně postavena jako vodárenská věž a nabízí nádherný výhled na široké okolí. Pro náš další cíl, kterým je tvrz Hůrka, se však budeme muset vrátit k autu a přejet do Králíků. Pěší vytrvalci se do Králíků mohou vydat po vlastních nohou – od Boudy je to po červené opačným směrem od Suchého vrchu zhruba deset kilometrů.

Tvrz Hůrka

Tvrz Hůrka, která je nejrozsáhlejší stavbou své kategorie na našem území, se nachází hned na východním okraji Králíků. Stavba tvrze započala 5. 8. 1936 a trvala dva roky. Podobně jako Bouda sestává Hůrka z pěti bojových objektů – vchodového objektu „U rybníčku“, který je na podzemí napojen kolejovou svážnicí, dělostřelecké věže „Na kótě“, dělostřeleckého srubu „Na svahu“ a dvou pěchotních srubů „U boží muky“ a „U lomu“. Takticky byla k tvrzi přiřazena také izolovaná dělostřelecká pozorovatelna „Utržený“ kilometr a půl na severovýchod od vchodového objektu. Na povrchu je celý objekt tvrze propojen naučnou stezkou Vojenské historie Králíky, zatímco podzemní tunely ukrývají zázemí podobné tvrzi Bouda.

Také Hůrka hostí muzeum. Jeho expozice jsou však povětšinou stále ve stádiu realizace a ovlivňují je jisté úpravy tvrze z poválečného období. Veřejnosti jsou přesto zpřístupněny všechny interiéry. Hlavní atrakcí je expozice S padákem nad hlavou, věnovaná československým výsadkářům a jejich akcím za nepřátelskou linií v období Protektorátu. Zaujmou také viditelné stopy po zkouškách některých německých tajných zbraní v době okupace, zejména výbušných plynů a kumulativních náloží.

Pokud vás objekty československého opevnění zaujmou, představují Orlické hory skutečnou studnici historických pokladů. V blízkém okolí Králíků se nachází hned několik dalších instalací včetně několika pěchotních srubů. Několik kilometrů severně od Těchonína se pak u Mladkova nachází další z pěti dokončených dělostřeleckých tvrzí, tvrz Adam. Adam však dodnes využívá česká armáda a jako taková je tvrz přísně střežená. Dalších jedenáct kilometrů severozápadně je pak možné navštívit poslední z dokončených tvrzí v Orlických horách, tvrz Hanička, která je podobně jako Bouda a Hůrka otevřená veřejnosti.

Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.