Květnice

Květnice Zdroj: archiv Živé studánky

Černá studánka
Studánka Horní Maršov
Studánka Na Brdu
Studánky v Kunratickém lese.
Studánky v Kunratickém lese.
9
Fotogalerie

Blíží se tradiční termín otvírání studánek

„Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les, tam roste tmavé kapradí a vůkol rudý vřes,“ tak začíná známá báseň Josefa Václava Sládka Lesní studánka, kterou se na základní škole učil nazpaměť téměř každý z nás. Lesní studánky mají jako volně přístupný zdroj vody na českém území mnohasetletou historii a tradici, a to nejen v poezii. otvíráním – symbolickým vyčištěním pramene po dlouhé zimě vítali kdysi lidé jaro. Tradiční datum, ke kterému se tato tradice váže, 31. května, ale slavnosti otvírání studánek probíhají leckde dříve či naopak později.  

Jak dříve obřad otvírání studánek probíhal?

Každoroční otvírání studánek bylo významným obřadem se symbolickým zaháněním zlé moci a neštěstí. Lidé si studánek dříve velmi vážili, protože pro ně bývaly cenným zdrojem pitné vody, sloužily jak rolníkům, dřevorubcům či lesní zvěři, tak i poutníkům. S rozvojem vodovodních sítí a čerpání vody z podzemních vod ale začaly pustnout. Často se prameny čerstvé vody ztratily v bahně, některé zmizely kvůli změnám v krajině.

otvírání studánek bylo předkřesťanským středověkým obřadem, který probíhal na jaře, kdy roztál sníh. Lidé z vesnice se v určený čas vypravili společně do lesa k pramenům nebo studánce. Tam poté dětský průvod v čele s „královnou“ (obvykle 10 – 12 letou dívkou) za doprovodu hudby zazpíval scénku otvírání studánek. Děti kolem studánky utvořily kruh, zpívaly a tancovaly. Královna pak nabrala hrst loňského listí, kterou hodila za sebe a tak zahnala zlé moci a nemoci. Všechny děti pak společně vyčistily pramen za pomocí rýčů a lopat.

Oživování studánek i tradic je v kurzu

Dnes je tradice otvírání studánek obnovena již na několika desítkách míst a různé dětské folklorní soubory si tento obřad přizpůsobují a obohacují o další písně. Navíc stále více lidí věnuje svůj čas na pomoc studánkám. I když je lidé v současnosti nevyhledávají primárně kvůli občerstvení, zůstávají stále důležitou součástí krajiny a její historie. To si uvědomuje stále více lidí a tak v posledních desetiletích začalo přibývat nadšenců, kteří se snaží o jejich obnovu a údržbu. Minulý rok na jednotlivá snažení dobrovolníků navázal projekt Toma Živé studánky. Ten vzal za cíl postupnou rekonstrukci studánek vzešlých z hlasování lidí ve všech krajích České republiky. Hlasování probíhá i letos a na webu www.zivestudanky.cz se do něj může zapojit každý.

V roce 2017, kdy probíhalo hlasování v prvních šesti krajích České republiky, bylo zaznamenáno celkem 13 714 hlasů a příznivci „konkurenčních“ studánek spolu leckdy svedli lítý boj o vítězství. „Zájmem veřejnosti o studánky a počtem hlasujících jsme byli příjemně překvapeni. Proto jsme se rozhodli, že podpoříme i renovaci studánek, které sice skončily v hlasování na druhém místě, ale získaly v soutěži přes tisíc hlasů,“ doplňuje Michal Vávřil, marketingový manažer pořádající značky pramenitých vod Toma.

Samotná voda Toma Natura, která tímto dává „život“ svým menším sestřičkám, se zrodila přímo uprostřed Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály, jež je součástí CHKO Broumovsko.  Zdejší voda patří vůbec k nejčistším ve střední Evropě, a proto se obejde bez jakýchkoli úprav.