Pijte dřív, než dostanete žízeň. Dehydratace se zpočátku projevuje nenápadně
Potřeba příjmu tekutin je značně individuální. Ačkoli se ale lidé domnívají, že se stačí napít, když pociťují žízeň, tělo už v tu dobu může vykazovat známky dehydratace. Ta se zprvu projevuje zejména ztrátou pozornosti a zhoršeným soustředěním. Právě proto, a obzvláště v takto extrémně horkých dnech, je potřeba příjem tekutin hlídat.
„Lidé si často spojují pitný režim hlavně s pocitem žízně. Jenže organismus reaguje na nedostatek tekutin mnohem dříve. Může se objevit únava, horší koncentrace nebo bolest hlavy, aniž bychom si hned uvědomili skutečnou příčinu, která může být prostá a jednoduše řešitelná – dehydratace,“ vysvětluje lékařka a vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP Jana Ježková.
Největším rizikem letní dehydratace podle ní nemusí být hned kolaps, ale menší, nenápadné potíže, které mu mohou předcházet. „Horší soustředění. Vyšší únava. Menší výkonnost. Podrážděnost, kterou přisuzujeme vedru, dlouhému dni nebo špatné náladě. Výzkumy naznačují, že pozornost a mentální bdělost patří mezi oblasti, které mohou na nedostatek tekutin reagovat poměrně brzy. Právě proto se vyplatí napít se ještě dřív, než si tělo o vodu řekne samo,“ doplňuje Ježková.
Napoví barva moči
Dobrým indikátorem toho, zda pijeme dostatečně, může být barva moči. Ta by měla být světle žlutá. „Čím tmavší barvu má moč, tím větší je vaše dehydratace. Ale pozor, barva moči může být ovlivněná některými potravinami (rebarbora, červená řepa), nebo léky (některá antibiotika, léky na ředění krve, některá projímadla, léky s obsahem železa apod.),“ uvádí lékařka Helena Kazmarová na webu Státního zdravotního ústavu.
Odborníci pak doporučují vypít denně dva až tři litry vody, a toto množství si ideálně rozprostřít do celého dne. „Správné je pít průběžně po menších dávkách, protože právě tak lidské tělo s vodou hospodaří nejefektivněji. Ani větší množství tekutin vypité najednou nenahradí jejich pravidelné doplňování během dne. Poměrně často se ale bohužel stává, že lidé několik hodin téměř nepijí, a když dostanou žízeň, snaží se vše dohnat najednou,“ upozorňuje Ježková.
Past jménem klimatizace
Překvapivou pastí pak podle ní bývá klimatizované prostředí. „Nepotíme se tolik jako venku, a proto snadno získáme pocit, že pít nepotřebujeme. Lidský organismus ale o vodu přichází i dýcháním a odpařováním z pokožky. Jen si toho méně všímáme. Proto bychom se měli naučit doplňovat tekutiny průběžně během dne a nespoléhat jen na pocit žízně,“ dává poměrně jednoduchou radu Ježková.
Co pít a jíst
Nejvhodnější je pít čistou vodu, kterou je možné střídat s různými druhy minerálek pro doplnění ztrát solí, chlazený slabý čaj (ovocný, bylinkový, zelený) nebo ovocné džusy, které je ovšem vhodné ředit vodou. „Vyhýbejte se alkoholu a nápojům s kofeinem – způsobují ztráty tělesné vody. Příliš chlazené nápoje mohou vést ke křečím žaludku. Nuťte pít děti a staré lidi – nemají včasný pocit žízně,“ radí Helena Kazmarová.
Značnou část vody přijímáme také přímo z jídla. „Meloun, okurka, rajčata, jahody nebo listová zelenina obsahují velké množství vody a přispívají také k příjmu některých minerálních látek. V horkých dnech tak mohou být vítaným doplňkem pitného režimu. Třeba jeden kilogram vodního melounu v sobě má asi 910–920 mililitrů vody,“ dodává Jana Ježková.
