Jezero Natron: Snímky na kámen proměněných zvířat z jeho břehů vyděsily svět
Když fotografie zkamenělých zvířat nacházejících se v okolí jezera Natron v severní Tanzanii zaplavily internet, leckdo nabyl dojmu, že se dívá na ekologickou katastrofu nebo děsivé snímky z hororu. Na první pohled to totiž vypadalo, že se tvorové mění v kámen bezprostředně po kontaktu s vodou. Vědci ale záhadný jev velmi rychle uvedli na pravou míru.
Tanzanské jezero Natron leží na okraji Velké příkopové propadliny. Je dlouhé necelých šedesát kilometrů, široké zhruba patnáct, ale jeho hloubka nedosahuje více než půl metru. Jediným přítokem je řeka Southern Ewaso Ng'iro, do níž po dlouhá tisíciletí spadá unikátní vulkanický popel z nedaleké aktivní sopky Ol Doinyo Lengai.
Voda z jezera se vzhledem k nízké hloubce velmi rychle odpařuje, kvůli čemuž se v něm hromadí vysoký obsah uhličitanu sodného a hydrogenuhličitanu sodného (jedlé sody) neboli natronu. Jedná se o stejný prvek, který staří Egypťané používali při mumifikačních rituálech. Voda, která vykazuje pH větší než 10 a jejíž teplota dosahuje hranice 60 stupňů, navíc neodtéká do žádné řeky ani moře, takže koncentrace chemikálií zůstává vysoká po celý rok.
V takto extrémních podmínkách nedokážou přežít žádné organismy – až na výjimky. Těmi jsou zejména sinice, které se zde rychle množí a jezero barví dočervena. Proto vypadá, jako by bylo krvavé.
Děsivé fotografie
Když v roce 2012 publikoval známý anglický fotograf Nick Brandt (který se mimo jiné věnoval také režírování videoklipů k písním Michaela Jacksona) sérii snímků zachycující zkamenělá zvířata, zapůsobilo to jako senzace a o jezeře se začalo mluvit jako o děsivém místu.
„Nikdo přesně neví, jak umírají, ale zdá se, že extrémně odrazivá povaha hladiny jezera je mate, a jako ptáci narážejí do skleněných oken, narazí do jezera,“ poznamenal fotograf ke svým snímkům pro časopis New Scientist. Jak ale sám později dodal, fotografie byly spíše uměním než vědou a mrtvá zvířata v okolí jezera sbíral a následně aranžoval do nejrůznějších pozic.
Ve skutečnosti totiž už sama barva vody všechny živočichy od návštěvy jezera odrazuje. Vědci navíc upozorňují, že zvířata v okolí jezera hynou z jiných, často zcela přirozených příčin a jejich těla jsou až následně kvůli vysokému obsahu solí dokonale mumifikována. Podobný vzhled navíc mívají uhynulí tvorové například i poblíž Velkého Solného jezera v americkém Utahu, jak připomíná Riley Black z časopisu National Geographic.
Ráj plameňáků
Jezero navíc není zdaleka tak smrtící, jak by se mohlo na první pohled zdát. Slaniska, jejž ho obklopují a která jsou podle Ramsarské úmluvy od roku 2001 mezinárodně chráněná, jsou totiž jedním z nejvýznamnějších hnízdišť plameňáků malých, kterých zde žije na dva a půl milionu.
Plameňáci jsou zásaditému prostředí Natronu dokonale přizpůsobeni. Nohy mají pokryté speciální tvrdou kůží a šupinami, které je chrání před popálením. Žíravé prostředí jezera navíc představuje bezpečné místo pro jejich rozmnožování, protože funguje jako přirozená bariéra proti predátorům.
A o tom, že jezero nepředstavuje smrtící past, svědčí i přítomnost dvou endemických druhů tilápie – ryby, která se rovněž dokázala jeho extrémnímu prostředí přizpůsobit.
