Albánie: co vidět a zažít v balkánské zemi, kam se vyplatí vyrazit co nejdřív
Není to tak dávno, kdy měla Albánie pověst jedné z nejméně bezpečných zemí Evropy. Jenže nevelká balkánská země udělala za poslední dekády tak obrovský pokrok, že se z ní pomalu stává hit především těch, kterým už je Chorvatsko nebo Řecko těsné.
A není se co divit – Albánie na poměrně kompaktním území kombinuje úchvatnou přírodu (hory, jezera, kaňony…), jedny z nejkrásnějších pláží našeho světadílu, historické památky i města, městečka a vesnice, v nichž se mísí evropský a orientální duch. Když k tomu připočtete cenovou dostupnost, velmi chutnou gastronomii a přátelské naladění místních obyvatel, možná začnete balit bágl…
Základní údaje
- rozloha: 28 748 km2 (0,36 x ČR)
- počet obyvatel: 2,9 mil.
- cena místního 0,5l piva v restauraci: 200 LEK cca 42 Kč
Kdy vyrazit
Ideální dobou k návštěvě je pozdní jaro (květen a červen) nebo babí léto a začátek podzimu (září a říjen). Vyhnete se tak teplotním extrémům, zimním srážkám a v létě také nejvyšší turistické sezoně. Nicméně i v červenci a srpnu zatím jezdí na Albánskou riviéru méně dovolenkářů než do okolních zemí.
CO VIDĚT A ZAŽÍT
Sever
Jako východisko k průzkumu severní části země skvěle poslouží město Skadar (Shköder), albánská kulturní metropole s muzeem fotografie Marubi a přilehlou Olověnou mešitou, hradem Rozafa a Skadarským jezerem. Můžete se odtud vypravit i do Albánských Alp, především do národního parku Theth se stejnojmennou vesnicí, kde začíná oblíbený trek do údolí Valbony. Pokud vyhledáváte méně turistické oblasti, vydejte se po vyhlídkové silnici podél hranice s Černou Horou do horského regionu Kelmend nebo přes turecký Meský most po jihovýchodní hranici parku Maranai do údolí říčky Kir. Vyloženě odlehlou a zatím neobjevenou je oblast Nikaj-Mërtur. Další perlou na dosah je jezero Komani, jehož drsně majestátní břehy se dají obdivovat z paluby trajektu nebo výletní lodi. Dále na jih se rozléhá turisty opomíjená, tudíž autentická oblast složená ze tří regionů: Mirditë s řadou kostelů, bývalým pracovním táborem ve vesnici Spaç a Lurskými plesy (Liqenet e Lurës); Dibër s nejvyšší horou Korab, možností raftingu na Černém Drinu a lázněmi Peshkopi; Mat s jezery Ulza a Shkopet, malebnými vesnicemi a národním parkem Qafë Shtamë.
Střed
Posledně jmenovaný park se administrativně nachází v severní Albánii, ale blízkostí k hlavnímu městu spadá spíš do části střední. Podobně jako mys Rodon (Kepi i Rodonit) s pevností, klášterem a krajinou evokující jižní Anglii, Drač (Durrës) s přístavem a amfiteátrem nebo Kruja (Krujë) s hradem, starým bazarem s etnografickým muzeem. Srdcem země je Tirana, v níž stojí za pozornost především bývalý protiatomový bunkr, z něhož je dnes muzeum komunistického režimu Bunk‘Art 2. Lanovkou se dá za pár minut vyjet na horu Dajti (1613 m n. m.) ve stejnojmenném národním parku, z níž lze pokračovat do okolních lesů, nebo se jen tak kochat výhledy na Tiranu a její okolí. Do něj patří mj. Děravá hora (Mali me Gropa) s neobvyklým reliéfem a krasovými závrty, jezírko Kyklopovo oko (Syri i Ciklopit) se smaragdovou vodou či podstatně větší nádrž Bovilla s tyrkysovou hladinou, parádní vyhlídkou a přilehlým kaňonem. Město Elbasan se pyšní jednou z nejstarších albánských mešit, ale jinak je spíš takovým rozcestníkem. Asi 30 km jižněji od něj stojí za zajížďku kaňon řeky Holta (Kanioni i Holtës), jiné směry už vás zavedou do jižních regionů.
Jih
Východní výpadovka z Elbasanu směřuje ke dvěma jezerům, která Albánie sdílí se svými sousedy: Ochridskému (Liqeni i Ohrit) a Prespanskému (Liqeni i Prespës). Ačkoli nejznámějším městem na břehu prvního z nich je Pogradec s bohatou folklorní tradicí, vyplatí se zajet především do kouzelné vesnice Lin. Hvězdou druhé vodní plochy je pak ostrovní skála Maligrad s kostelíkem Panny Marie. A historicky první albánské pivo ochutnáte v obrozenském městě Korča (Korçë). Naopak západní trasa vede z Elbasanu k čím dál oblíbenější Albánské riviéře. Cestou byste měli vyzobat několik vnitrozemských perel: archeologické parky Apolonia a Byllis, klášter Ardenica (vše u města Fier); památky UNESCO Berat (Město tisíce oken) a Gjirokastra (Město tisíce schodů), mezi nimiž leží kaňon Osumi; panenské údolí řeky Vjosa a termální prameny Llixhat e Bënjës; národní park Butrint, kde se snoubí historie s přírodou. Pak už si užijte nádherné pláže mezi městy Ksamil, Saranda a Himara (Himarë). Zpátky do Tirany určitě jeďte přes úchvatný Llogarský průsmyk a olivové letovisko Vlora (Valona).
Další inspiraci najdete zde.
