Na Malém Dunaji si můžete snadno připadat, jako byste se přenesli do dávných časů. Pozůstatky kdysi hrdé mlynářské tradice jsou toho dodnes důkazem.
Pokud si většina z nás představí vodní mlýn, bude ho očekávat na březích potoků a řek nebo v místě, kudy byla náhonem přiváděna voda. Na jižním Slovensku to bylo všechno úplně jinak. Zde se na velkých tocích řek využívala síla proudu řeky. Mlýny byly vlastně čluny, na kterých byl umístěn mlýn s lopatkovým kolem a ten se převážel na různá místa podle síly toku. Nefungovaly ale celoročně, v zimě byly přesouvány na břeh. Jakmile přišly jarní záplavy, mlýny putovaly po vodě opět na místo určení. Zajímavostí je, že mlýnská kola původně zůstávala celoročně upevněna u kůlů zaražených hluboko v říčním korytě a samotný mlýn na lodi se přivazoval ke kůlům jen v sezoně.
Při velké vodě ale lodníci tu a tam kůly přehlédli a docházelo k častým ztroskotáním. Proto císařovna Marie Terezie v roce 1772 nařídila odstranění překážek pro vodní dopravu a mlýny byly postupem času vytlačeny na menší toky, až později natrvalo zůstaly na březích řek. Svého času stávalo na spodních tocích řek velké množství mlýnů v blízkosti komunikací a v místech, kde to bylo díky proudu řeky nejefektivnější. Například v roce 1866 bylo zaznamenáno na Malém Dunaji 37 mlýnů – jen v obci Jelka byly čtyři. V roce 1897 jich bylo v záznamech už pouze devět a v roce 1902 jen sedm vodních mlýnů.
Kolárovo
Tady v Kolárovu kousek od místa, kde se vlévá Malý Dunaj do Hronu, je slepé rameno řeky. Ukrývá se tu poslední unikátní lodní mlýn, přesně jako z dob, kdy se mlynáři vydávali po řece až k samotnému Velkému Dunaji do Komárna. Lodní mlýn je posazen na dvou lodích s lopatkovým kolem a celý mechanismus mletí je ukryt v dřevěném domku. Jedná se o jediný zachovalý plovoucí mlýn na Slovensku, i když ve skutečnosti jde vlastně o přesnou repliku Radvaňského mlýna, který shořel na konci druhé světové války jako poslední svého druhu.
Skupina nadšenců vytvořila podle dobových kreseb a fotografií v 80. letech minulého století v loděnicích v Komárně věrnou kopii s využitím několika původních součástek.
Duší, která celý projekt rozhýbala, byl neúnavný Ivan Šáli, který projekt uvedl do chodu a vytvořil i dnešní skanzen, který nejdete v areálu. Součástí malého muzea je další unikát, nejdelší zastřešený most ve střední Evropě dlouhý 86 metrů. V muzeu, kde je také restaurace, se vás ujme průvodce a vy můžete obdivovat dřevěná kola a spolu s mechanismem celého mlýna si prohlédnout nejen detaily, ale i staré fotografie z doby, kdy mlýny kotvily v samotném Komárně.
Jelka
Obec Jelka je co by kamenem dohodil od Sence. Kdo se však vydá k Malému Dunaji, bude nadšený atmosférou. Statné vrby, tábořiště a dvě restaurace s rybími specialitami jsou jednoznačným lákadlem. Voňavá halászlé – rybí polévka – nabízí gurmetský zážitek. Hlavní atrakcí je zdejší kolový mlýn, který je součástí malého skanzenu. Když byly lodní mlýny v 19. století definitivně zakázány, byl mlýn umístěn na kůly a patří dodnes ke koloritu Malého Dunaje. Trvalý přísun vody Dunaje se stal taktickou výhodou a mlýnská kola se znovu roztočila v roce 1899. Majitel Josef Németh nakonec v roce 1916 mlýn ještě zmodernizoval a rozšířil strojovnu o další patro, kam byla umístěna moderní technologie na čištění obilí, loupačka od firmy Prokop a synové z Pardubic. Vše doplnila válcová stolice a třídička od firmy Breitfeld–Daněk z Blanska.
Válcová třídička měla za úkol třídit a přesívat mouky, kroupy a otruby. Naposledy se vše v plné síle rozjelo v roce 1951, kdy byl provoz ukončen. I dnes je kolo včetně převodů a ozubených kol plně v provozu a každý návštěvník žasne nad technickou zdatností našich předků.
Tomášikovo
Sympatické tábořiště u řeky asi dva kilometry od obce Tomášikovo je nejen zastávkou pro vodáky, kteří splouvají Malý Dunaj, ale také nezvyklou atrakcí – díky zachovalému kolovému mlýnu Jána Maticzi z roku 1895, který se zachoval v původním stavu, včetně celého vybavení. Tento technický unikát fungoval po celkové rekonstrukci v roce 1940 až do roku 1960.
Dnes je mlýn na romantickém místě vedle csárdy (zájezdního hostince) a malého zooparku vyhledávaným turistickým cílem. Tady si člověk připadá jako na místě, kde se opravdu zastavil čas. A když se po dřevěné lávce vydáte do nitra mlýna, zachytíte příběh čarokrásného místa a jeho minulosti.
Klátov a Jahodná
Mlýn v Dunajském Klátově je trochu odlišný. Především není na březích Malého Dunaje, ale u Klátovského ramene. Pod korunami vzrostlých stromů se ukrývá mlýnské kolo, které je původním mlýnem na řece. Jen budova mlýna už není dřevěná, ale stojí tu od roku 1920 kamenný dům. Mlýn bývá přístupný v odpoledních hodinách o víkendu. Nedaleko se nachází ještě jeden.
O pouhý kilometr dál v osadě Alba Regia, což je kemp s restaurací, kde také nechybějí rybí speciality, se ukrývá poslední z dochovaných mlýnů v obci Jahodná. Původně se jednalo také o lodní mlýn, který po zákazu skončil na břehu ramene řeky. Po dalším přebudování sloužil jako pila a zdroj veřejného osvětlení v obci. Mlýn Štefana Nagye není bohužel dlouhodobě přístupný, můžete ho obdivovat jen z vodní hladiny. Je to poslední ze tří mlýnů, který přežil díky rekonstrukci v roce 1999, a vyniká především dvěma mlýnskými koly.
Kudy k mlýnům
Pokud vyrazíte autem, u všech lokalit jsou dobrá parkoviště. Veřejnou dopravu tu jinak nabízí pouze autobus, je dobré počítat s tím, že o víkendu jízdní řády prořídnou. Kdo zkusí kolo, nebude litovat, plochá krajina Žitného ostrova je ideálním místem. Pro milovníky řeky je několik společností, které vám dovezou lodě s veškerým vybavením a opět vás ve vašem cíli vyzvednou. Pronájem lodí si můžete zajistit například na www.splavdunaja.sk nebo www.splavuj.sk.
Další zajímavosti v okolí
- Sluneční jezera: Senecká jezera nebo správně Sluneční jezera (Slnečné jazerá) vedle vlakového nádraží Senec jsou v sezoně a o víkendech druhou Bratislavou. Mnozí milovníci slunce a příjemné vody obsazují pláže a užívají si klidu dál od města. Jsou tu k dispozici hotely, restaurace, penziony, tenisové kurty, hřiště, tobogan, šlapadla i nový akvapark. Proto není divu, že se lokalitě také dlouho přezdívalo Slovenské Tahiti.
- Včelařská louka: Na březích říčky Čierna Voda nedaleko obce Kráľová pri Senci se nachází poměrně unikátní muzeum včelařství zvané Včelárska paseka. K vidění jsou tu nejen všechny možné včelí úly, ale také technika získávání medu, altánky a naučná stezka.
- Lázně Veľký Meder a Dunajská Streda: Oblíbené lázeňské areály není nutné asi představovat, přesto tato hojně navštěvovaná termální koupaliště mají výhodu díky venkovnímu i vnitřnímu bazénu, které se dají využívat celoročně.
- Pevnost v Komárně: Komárno (na protějším břehu v Maďarsku Komárom) je velice zajímavé město plné historie. Město s převahou maďarských obyvatel bylo rozděleno vznikem Československa, a tak vznikla dvě města, která dnes spojují tři mosty včetně železničního. Už v 10. století se strategicky významné místo, kde se do Dunaje vlévá Váh, popisovalo v kronikách jako Camarum nebo Kamarum. Proto zde také na místě bývalého hradu vyrostla na sklonku 16. století velká protiturecká pevnost. Samotný komplex opevnění se rozkládá nejen na soutoku řek v samotném cípu, ale i na druhé, maďarské straně, kde je několik opevněných areálů. Asi 2,5 km od centra Komáromu je mohutný komplex pevnostního areálu Monostóri Erád. Druhá pevnost, Csillag, je hned naproti slovenskému pobřeží. Vstup do pevnosti v Komárně stojí šest eur a je možný pouze s průvodcem (www.pevnost.komarno.eu).
- Žitný ostrov: Velký Žitný ostrov je největším říčním ostrovem v Evropě a patří k nejúrodnějším oblastem Slovenska. Tvoří ho říční rameno řeky Malý Dunaj, která se později vlévá u Kolárova do Váhu a ten později u Komárna opět do Dunaje. Je to zásobárna pitné vody. Je tu i několik dalších ramen, například Klátovské, kde roste divoká vegetace připomínající doslova prales.
- Halászlé: Oblíbená specialita maďarské rybí kuchyně se dá ochutnat snad v každé restauraci u Malého Dunaje. Základem této paprikové polévky je kapr, sumec nebo candát. Co rodina, to jiný recept, stejně jako u každé řeky se vaří odlišně. V základu se shodnou všichni: sladkovodní ryba, cibule a paprika. Podle lokality se přidávají brambory, feferonka, rajče, čerstvá paprika, slanina, sádlo nebo kořenová zelenina. Například v Maďarsku u Tisy se připravuje čirá, na jihu s nudlemi a tady, u Dunaje, často s bramborem.
Maďarština
- V oblasti Žitného ostrova a okolí Malého Dunaje převažuje maďarská národnostní menšina. V mnoha obcích v okolí Malého Dunaje se převážná část obyvatel hlásí k této národnosti, například po vzniku Československa v Bratislavě a Košicích byl podíl Maďarů více než 40 %.
- Nápisy jsou dvojjazyčné a místní obyvatelé úplně bez problémů přeskakují mezi maďarštinou a slovenštinou.
- Maďarská menšina se stala součástí Československa po první světové válce na základě Trianonské smlouvy. V roce 1921 se k maďarské národnosti hlásilo něco okolo 650 tisíc obyvatel, což bylo asi 21,7 % populace na Slovensku (údaje o přesném počtu se v literatuře značně liší).
- Při sčítání v roce 2021 se k maďarské národnosti přihlásilo více než 422 tisíc, tedy zhruba 7,8 % obyvatel. Nejvíce jich dnes žije v okresech Komárno a Dunajská Streda.
