Kam v listopadu v České republice: k prameni svaté Kateřiny, do pevnostního města Josefov a kolem Jickovic
Listopad je můj oblíbený měsíc. Když se těžký mlžný opar usadí nad provlhlými loukami a první mrazíky zpevní půdu pod nohama, je ideální čas vyrazit na výlet. Čaj v termosce se stane svatým grálem vašich výletů a čas u kamen nebo v sauně zaslouženou odměnou.
K prameni svaté Kateřiny
O léčivém potenciálu místa, které najdete na úbočí vrchu Lísku na Vysočině, věděli lidé už od pradávna. První zmínka o prameni svaté Kateřiny pochází z 15. století, kdy zde byl založen kostel svaté Kateřiny. Podle legendy se díky místní léčebné vodě zázračně uzdravila z tyfu dcera zemana Kryštofa z Leskovce, Kateřina. Jako lázeňský lékař zde pracoval také otec bratří Čapků, kteří tu trávili svůj volný čas. Dnes tu najdete Resort Svatá Kateřina. Za unikátním perlivým pramenem s vysokou vydatností až osm litrů za vteřinu, který vyvěrá přímo v areálu, ale také za unikátními léčebnými ájurvédskými procedurami sem přijíždějí čeští i zahraniční hosté hledat odpočinek i novou životní energii. Na vlastní kůži jsem zažila, jak blahodárně toto místo působí. Procházky do okolní přírody kombinované s nabídkou wellness v místním ájurvédském pavilonu jsou ozdravným pobytem, který bychom si jednou za čas měli povinně naordinovat všichni. Cesty lemované alejemi stromů, svěží vzduch, rybníčky a kapličky. To je ráz krajiny, který učaruje i těm nejnáročnějším.
Kolem dokola
Naučná stezka K pramenům Počátek a okolí vám odpoví na otázku, jak město přišlo ke svému názvu. Počátek pramenů, studánek, potoků a rybníků totiž najdete právě tady. Začněte u místní sokolovny v centru města u autobusového nádraží, půjdete k hájovně, dále lesem po cyklostezce až na vrch Lísek, kde přímo v klínu svěžích lesů najdete Resort Svatá Kateřina. Odtud lze jít k pramenu řeky Jihlavy nedaleko obce Jihlávka a těšit se na zastavení u pramenů sv. Markéty a sv. Vojtěcha.
Do pevnostního města Josefov
Poprvé jsem se v pevnostním městě ležícím asi 20 km od Hradce Králové ocitla cestou z Prahy do Orlických hor. Jaroměř mě přijala s vlídnou náručí, a jelikož cedule na náměstí poutala k návštěvě Josefova, zdržela jsem se o pár hodin déle. Jakmile vstoupíte do města Josefova, ocitnete se v nové dimenzi. Chvíli se procházíte dlouhými ulicemi a najednou máte pocit, že jste někde mezi filmovými kulisami a bastionem. Tohle ale nejsou objekty památkové rezervace, tohle není vzpomínka na císaře pána. Je to reálný svět sám pro sebe. Jedinečný komplex domů pevnostního města, které dosahují předepsané výšky, hradebních valů a příkopů lemujících Josefov po jeho obvodu, ale i nevšední skladba obyvatel změní vaše vnímání reality. Dominantou a hlavním orientačním bodem ve městě je kostel Nanebevstoupení Páně, který se nachází na Masarykově náměstí. Původně šlo o vojenský posádkový kostel vystavěný v empírovém slohu na počátku 19. století. Velmi podobný kostel Vzkříšení Páně se nachází také ve známějším Terezíně, který je Josefovu jakousi sesterskou pevností, i když proslulou v docela jiném, smutnějším kontextu.
Kolem dokola
Na prohlídku komplexu si vyhraďte celý den. Kromě architektury a komentovaných prohlídek stojí za prozkoumání i místní knihovna s 25 tisíci svazky. Na své si přijdou příznivci veteránů nebo včelaři. Interaktivní prohlídka Putování se Santinim zaujme i malé návštěvníky. A to rozhodně není všechno.
Do podzemí
Podzemní chodby pevnosti Josefov, kde byl za první světové války zajatecký tábor, byly součástí jejího obranného systému a dnes jsou největší turistickou atrakcí města Jaroměře. Podzemní labyrint chodeb má téměř 45 km a v době svého vzniku, roku 1780, představovaly nejrozsáhlejší podzemní komplex v celé Evropě. Vojáci, kteří sloužili v josefovské pevnosti, museli podzemí znát natolik dobře, aby se v něm dokázali orientovat i potmě. Vstupní branou do podzemí je dnes takzvaný Bastion No. I. Vedle části soustavy minových chodeb si tu můžete prohlédnout také úvodní historickou expozici, lapidárium původních soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna a jeho následovníků nebo obytné kasematy.
Kolem Jickovic
Nedaleko Zvíkovského Podhradí, asi 11 kilometrů západně od Milevska, se rozkládá další z mých oblíbených obcí. Pokud se rádi jen tak touláte krajinou, ze které vás čas od času pozdraví křížek nebo barokní kaplička, budete nadšeni. Mezi místními lesy a pastvinami se snadno vrátíte v čase a ukradnete si kus přítomnosti jen sami pro sebe. Okolí Jickovic je zajímavé také výskytem ametystu. Nejvýznamnější lokalitou je prý údajně okolí místní hájovny. Zastavte se i u kapličky věrnosti. Dívka marně čekající na svého milého sem údajně nanosila hromadu kamenů, ze které místní kapličku vystavěli. Okolní skály jsou proslulé hlavně pro milovníky sportovního lezení. Mají podobu přerušovaného pásu okrajových skal, tvořených porfyrickou žulou.
Kde je najdete
Pokud dostanete chuť zdolat jickovické skály, vydejte se okolo rybníka a dále do kopce klikatou silnicí. Za hospodou odbočíte doprava na rozbitou asfaltovou cestu. Tou budete pokračovat až k zemědělské usedlosti, kde je možnost zaparkovat, nebo můžete pokračovat polní cestou k lesu a zaparkovat dále. Všechny skály najdete 10–50 m od červené turistické značky. Hlavní oblast se nachází v místech, kde je na cestě umístěn hraniční patník a kde je prořídlý borový les s velkolepým pohledem na jezero. Výjimkou jsou skály Sloní zadek a Věžička, které najdete přímo u vody.
